Zatímco prezident Zeman se svým Ovčáčkem sní ruské sny a Foldyna řeční o Slovanech, pokračuje ruské dezinformační tažení na mnoha frontách. Jakmile to někdo připomene, snese se na něj posměch. Pochopitelně právě z těchto dezinformačních kanálů a stok. To na věci ale nic nemění.

Jak teď uvádí britský list Guardian, „přibližně polovina všech Evropanů mohla být před volbami do Evropského parlamentu vystavena dezinformacím šířeným účty na sociálních sítích spojených s Ruskem“.

Výzkumníci, kteří zkoumali rozsah této hrozby, zjistili důkazy o 6 700 takzvaných “bad actors”, kteří produkují dostatek obsahu, aby zasáhli až 241 milionů uživatelů. (To je prakticky polovina obyvatel Evropské unie.)

Nejde o nějaký víceúčelový obsah, ale jde o materiály přizpůsobené lokální potřebě pro každý členský stát EU. Ukazuje to studie období deseti dnů od 1. do 10. března.

Autoři zprávy udávají konkrétní důkazy o “bad actors”, zlovolných aktérech, kteří usilují o ovlivnění zpravodajství v konkrétních věcech, třeba debaty o tom, zda by měla britská dolní sněmovna vrátit Therese Mayové její brexitovou dohodu.

Dne 4. března 2019 zveřejnil francouzský prezident Emmanuel Macron svůj článek o budoucnosti Evropy, načež došlo během 24 hodin k nárůstu aktivity o 79 procent na těch účtech, které se snažily zdiskreditovat Macronovy myšlenky.

V Německu se pozornost dezinformátorů soustředila na vytváření rozdělení v tématu přistěhovalecké politiky za syrské uprchlické krize a vzestupu krajně pravicové strany AfD. (To je ta strana, které svou přízeň projevují lidé jako exprezident Klaus a Tomio Okamura.

Dezinformace byly vytvářeny za pomocí automatických internetových robotů (botů), které byly naprogramovány tak, aby vyhledávaly konkrétní textové podněty a lidí, kteří někdy používali software ke komunikaci prostřednictvím více účtů najednou.

Výzkum prováděla společnost SafeGuard Cyber, která uvedla, že má databázi více než 500 000 známých účtů trollů a botů a je přesvědčena o jejich napojení na Rusko.

Eurokomisař sir Julian King řekl, že důkazy „podtrhují nebezpečí online dezinformací“. „Škodliví aktéři, ať už státní nebo nestátní, nebudou váhat použít internet, aby se pokusili ovlivnit naše demokratické procesy.“

Otavio Freire, spoluzakladatel společnosti SafeGuard Cyber, uvádí: „Rozsah problému je obrovský. Vzestup dezinformačních kampaní je umožněn tím, že je neuvěřitelně obtížné zastavit jejich šíření na sociálních sítích.“

Že je to velký problém zakoušíme zcela viditelně i u nás.Tady máme ovšem unikát, jeden takový „bot“ sedí na Hradě jako hlava státu a šíří proruské dezinformace zcela neanonymně.

Jak se ulhaní ruští červíci snaží, může poznat každý, kdo se pustil na internetu do nějaké politické debaty. Na to nepotřebujeme být ani analytici nějaké kyber firmy, nebo nemusíme použít siderické kyvadélko Petra Cibulky, aby bylo jasné, která bije. Hned se odkudsi vynoří profily bez obličeje, bez přátel, bez fotek, bez minulosti a píší a píší jako Balzac a Dostojevský dohromady.  Tedy pokud jde o kvantitu, estetická kvalita nic moc. Co by se ale někdo v době neoproletkultu s něčím takovým zatěžoval.

Produkce těchto entit připomíná něco mezi šíleným grafomanstvím jistého typu lidí a robotickou umanutostí. Protřelý diskutér na něco takového neskočí, ale jak čelí něčemu podobnému lidé jednoduššího založení, raději nedomýšlet.

Nebo raději domýšlet. K čemu jsou formální demokratické instituce a pravidla, když je deformován systém informování o světě a vyvolávány emoce, na které je racionální argumentace krátká? Tsunami lží, polopravd, mlžení, odvádění pozornosti a pomluv je tak masivní, že je demokratická soutěž narušena. Pak se do různých pozic postupně dostávají lidé, kteří už mohou přímo škodit z titulu své funkce. Všechno se pak ještě násobí.

Pokud tomu nebudeme čelit, bude demokratická společnost stále více paralyzována a máme se na co těšit.