Schvalování státního rozpočtu na rok 2021 se komplikuje. Zadrhla se tradiční rozpočtová koalice ANO, ČSSD a KSČM a k zajištění podpory pro klíčový zákon roku nestačil vládě celý den vyjednávání ve sněmovně. Rozpočet narazil a premiér Babiš manažersky naprosto selhal.

Dále čtěte

Nejlepší vánoční dárek? Ani dluhopisy Schillerové, ani respirátory Blatného, ale demise vlády

Vláda nemá covidovou situaci pod kontrolou a výkony ministra zdravotnictví Jana Blatného nesou rysy tragikomické frašky. V této situaci někteří členové…

Babišovi se vracejí jeho povýšená slova na adresu „neschopných“ tradičních politiků, kteří neumějí řídit stát, a parlamentní „žvanírně“, která jen zdržuje od efektivního vládnutí. Premiér se projevil jako politický začátečník, když si přes sebevědomá prohlášení nedokázal v předstihu sehnat podporu státního rozpočtu.

Karty rozdány předem

Karty byly přitom rozdány předem. ČSSD přes krátké lavírování podporu rozpočtu s projektovaným schodkem 320 miliard korun přislíbila, přestože trvá rozkol kolem rozdílného pohledu s ANO na zrušení superhrubé mzdy. Andrej Babiš jí podpořil přesun některých rozpočtových položek a Jan Hamáček vycouval, přestože jeho poslanci v rozpočtovém výboru návrh ministryně financí Aleny Schillerové neodsouhlasili.

Tentokrát se však nezvykle ostře vymezili komunisté, na které se mohl Babiš do této doby spolehnout. Mají před volebním sjezdem a uvnitř posiluje křídlo kritizující kolaboraci Vojtěcha Filipa s oligarchou, který jim výměnou za několik drobků z vládního hodokvasu likviduje jejich voličský elektorát.

Preference KSČM slábnou a hrozí, že se po příštích volbách nedostanou do sněmovny. Filip už nebude předsednický post obhajovat a stále obtížněji se mu daří kočírovat poslanecký klub, který se ocitá pod tlakem „pravověrné“ členské základny.

Výsledkem je ultimátum výkonného výboru KSČM. Pokud vláda nepodpoří jeho návrh na desetimiliardové škrty armádě, komunisté nebudou pro státní rozpočet hlasovat. Úplná spokojenost není ani s plněním toleranční smlouvy s ANO.

„Jestli si myslí vláda, že o to musíme prosit, tak my se prosit nemusíme o nic. My budeme postupovat samostatně jako suverénní politická strana,“ prohlásil Filip.

Vládní fiasko

Tentokrát nešlo o slova do větru, Babišovi se celý den ve sněmovně nepodařilo zajistit podporu pro rozpočet v závěrečném čtení a hlasovat se o něm bude až v pátek 18. prosince. Nepomohla řada přestávek na jednání parlamentních frakcí, ani návštěva premiéra v klubu KSČM. Už předem avizoval, že se snížením armádního rozpočtu nesouhlasí a komunistům neustoupí.

V této situaci premiér Babiš ve sněmovně improvizoval. V mimořádně zmateném projevu, i na jeho poměry, hovořil více o opatřeních proti koronaviru než o státním rozpočtu. Prokázal v něm amatérismus a bezradnost, když vytýkal opozici, že nechce umožnit přijetí rozpočtu.

Vyzval opoziční poslance, aby „pokud chtějí něco udělat pro občany této země a pokud nechtějí ohrozit jejich životy a zvládání pandemie naším státem“, odešli ze sálu, snížili tím hlasovací kvórum a umožnili tak schválení státního rozpočtu bez hlasů komunistů, které se mu rozdrolily pod rukama.

Politický amatérismus

Šéf nejsilnější parlamentní frakce ANO přes sedm let pobývání v politice stále nepochopil, že takto se podpora pro nejzávažnější zákony nesežene. Zvláště když předtím všem opozičním klubům hodil na hlavu jejich pozměňovací návrhy na přesuny peněz ve státním rozpočtu.

Je povinností předsedy vlády, aby si podporu státního rozpočtu zařídil předem a nezačal ji absurdně shánět až v den jeho schvalování. Výsledek se dostavil: vyjednávači ANO narazili do zdi. Dostali se do kleští, protože ČSSD dala najevo, že pokud komunisté prosadí škrty v obraně, nemůže Babiš počítat ani s její podporou rozpočtu.

Premiérův projev ve sněmovně potom připomínal legendární výstup generálního tajemníka Milouše Jakeše v Červeném Hrádku, který také mlel páté přes deváté. O tom svědčí přepisy pasáže týkající se podpory státního rozpočtu, kdy šéf ANO nechápal, proč s ním sněmovna nechce vyslovit souhlas.

Babiš jako kůl v plotě

„Takže já tomu jako nerozumím. Já samozřejmě rozumím, že tady je ten hlavní cíl. Kromě toho tak samozřejmě hlavně je potřeba se zbavit Babiše a je potřeba to teď zbourat, aby se ukázalo, jak ten Babiš je neschopnej. A on to nedokázal. Nedokázal si sjednat podporu.“

„Jak to máme tedy dělat? Tak mi to vysvětlete. Však stejné to bylo s nouzovým stavem, ne? Ano, komunisti podpořili pětkrát rozpočet, a teď si kladou podmínky, které pro nás nejsou přijatelné. Takže já nevím. Kdyby nám někdo poradil, jak to máme tedy udělat.“

„Takže to rozpočtové provizorium bude chápáno, ano, jako selhání nejen vlády –⁠ a největší problém celé Evropy je, že nemáme většinový systém. Tak jednoduché to je. A celá Evropa má ten problém. A potom soutěžíme proti většinovým systémům, kde i to rozhodování je jiné.“

„Takže to selhání nebude jenom vlády, ale i opozice, která říká, že to nepodpoří. A já nevím, kdo tomu bude tleskat. Vaši voliči tomu budou tleskat? Jak budete zdůvodňovat vašim voličům, že jste neudělali nic v této nejhorší chvíli, deset dní –⁠ ne deset dní, kolikátého je? Šestnáctého. Osm dní před Vánoci, dva týdny před koncem roku, v době, kdy nám stoupá počet nakažených, tak v této chvíli vy řeknete: Nepodpoříme! Nepodpoříme.“

Premiér Babiš je zkrátka zralý na to, aby si od politiky odpočinul. Navždycky.