Praha 5, 6 a brzy také Praha 8. Tři městské části hlavního města se připojily k systému “modrých zón”, který teď už funguje v celém širším centru Prahy (někdy jde i mnohem dál na sídliště). Regulace parkování dle území městských částí je ale nastavená od základu špatně a diskuze o její reformě musí začít právě teď.

Trocha čísel: “modré zóny” teď budou fungovat v Praze 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8 a určitá regulace parkování funguje i v Praze 9. Systém vznikal postupně potřebou omezovat parkování v centru, ale jak se regulace rozšiřovala, problém se hrnul za hranicí zóny. Z některých čtvrtí (třeba z Karlína, Smíchova a Dejvic) vznikla masivní odstavná parkoviště a ty se tak logicky chtěly k regulaci připojit. Jinou šanci než “modré zóny” jim město nedalo.

Cizincem ve vlastním městě

Postupnými kroky jsme došli až k dnešku, kdy se parkovací regulace definovaná hranicí městských částí stala neudržitelnou. Způsobuje totiž neuvěřitelné paradoxy, kdy Karlíňák nezaparkuje na Žižkově a Dejvičák na Letné, i když je od sebe dělí pár set metrů. Bydlíte v Praze 8, pracujete na Praze 3 a máte příbuzné v Praze 6? Máte smůlu, budete platit při každé návštěvě. V Praze se tak obyvatelé stali doslova cizinci ve vlastním městě, kde za parkování musí platit všude, kam přijedou. Často i mimo centrum města, v sídlištích a vilové zástavbě.

Z regulace parkování se také stal výnosný byznys. Městská policie neřeší nic jiného než parkování a soukromé společnosti odtahují jako na běžícím pásu za cenu dvojnásobnou oproti tržnímu odtahu (cena za odtažení je dnes kolem 2000 korun). Ani v nově spuštěných zónách nic nenasvědčuje, že by tomu mělo být jinak. Modré zóny si také oblíbila Strana zelených, jejíž hlavním cílem je vyhnat lidi z aut a posadit na MHD a na kolo. Čert vem svobodu vlastního rozhodnutí.

Vedení města navíc na nějaké jiné řešení kašle, i když za parkování a pokuty inkasuje stovky milionů ročně. Žádné nové P+R parkoviště se nepostavilo mnoho let, jen se některá zrušila. Odstavná parkoviště jsou přitom nezbytná jako alternativa pro všechy Středočechy, kteří chtějí přesednout na MHD a auto musí někde nechat. Město přitom argumentuje integrací pražské a středočeské veřejné dopravy a výstavbou odstavných parkovišť na železnici. To jsou ale jen výmluvy, P+R parkoviště najdete ve všech volebních programech nejméně posledních deset let.

Celopražská parkovací zóna

Všechny výše popsané jevy jsou jednoznačným důvodem k zásadní revizi systému, který obyvatele města štve. Praha rozparcelovaná na desítku neprostupných zón nefunguje. Logicky se nabízí možnost celopražské zóny, která by zohlednila potřeby obyvatelů pohybovat se po vlastním městě o trochu volněji. O ní se mluvilo už za náměstka pro dopravu Noska (2010 – 2013), tehdy v podobě dvou až tří pásem podle vzdálenosti od centra. O nějaké formě celopražského parkování opatrně začíná mluvit i stávající náměstek Dolínek.

Možností jak zóny změnit je mnoho. Facebooková skupina “Chceme celopražskou parkovací zónu” si třeba představuje vcelu jednoduchý upgrade stávajících zón: “Celopražská parkovací zóna umožní návštěvníkům s doplňkovou Celopražskou parkovací kartou užívat rezidentní místa ve všední dny cca v době od 8:00 do 18:00 hod. Mimo tuto dobu pak za poplatek. Po dobu víkendů, státních svátků a letních prázdnin pak neomezeně,” uvádí iniciativa.

Ať už bude celopražské parkování vypadat takto, nebo jinak, dnes už je jasné, že “modrá zóna” ve stávající podobě se musí změnit. Tvrdá regulace se hodí pro nejužší centrum města, ale dál od něj by měla být prostupnost napříč městskými částmi volnější a nabízet šanci zaparkovat zadarmo, alespoň v některé časy. Navíc desetiletka původních modrých zón vyprší v roce 2018 a od roku 2019 může systém parkování vypadat docela jinak.