Pokud by se při „neodkladné situaci“ ukázal Parlament neakceschopný, jeho legislativní pravomoci by přešly na vládu, a v případě, že by nefungoval ani kabinet, všechno by řídil sám premiér. Právě tak zní návrh ministerstva obrany, v jehož čele stojí Lubomír Metnar. Ten už přitom začal pod tlakem kritiky pomalu couvat s tím, že šlo o „nešťastné načasování“. Deník FORUM 24 požádal o reakci předsedy opozičních demokratických stran.
Nejnovější iniciativa, která upřela pozornost na resort obrany, by v kritických situacích vedla k zpřetrhání vazeb v legislativním procesu. Předseda ODS Petr Fiala označuje návrh za nepřijatelný a škodlivý pro budoucí vývoj. „Posílení premiéra a vlády není namístě. Vláda postupuje chaoticky, a to se nezlepší tím, ze se dostane úplně mimo kontrolu. Naopak je potřeba, aby měla souhlas Parlamentu,“ říká.
Podle šéfky opoziční TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by měly být z dané situace vyvozeny i okamžité personální důsledky, a navrhuje tak odstoupení Metnara z funkce. Odkazuje přitom i na závažnost situace v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem kvůli koronaviru. „Není tady možná tolerance k pokusům na uzurpování si větší moci, byť by to muselo nejdříve projít celým schvalovacím procesem. Ale už pouze to, že má tu drzost, považuji za naprosto neadekvátní,“ říká Adamová.
Maďarská cesta
V případě realizace návrhu upozorňuje Adamová na vývoj v Maďarsku: „Vidíme, jakým způsobem využívá situace k potlačení parlamentu Viktor Orbán. Tenhle návrh má velmi podobný cíl a takovéto scénáře by mohly nastat i u nás.“
Na nebezpečí maďarské cesty přitom od začátku koronavirové krize poukazuje i STAN. „Jsme v době ‚exekutivní‘, a to sice, že je nyní samozřejmě více vidět vláda, protože dělá rozhodnutí, a Parlament byl ,upozaděn‘. Takže o to víc musí jeho zástupci upozorňovat na to, že tady jsou a že jejich kompetenci by nikdo oklešťovat neměl,“ říká šéf hnutí Vít Rakušan. Úkolem ministra obrany by měla být v této chvíli podle něj hlavně příprava armády na různé typy pomoci, nikoli chystání podobných návrhů.
Jak se dále Adamová a Rakušan shodují, nezastupitelnou roli hraje aktuálně Senát. Přestože je totiž ke schválení klíčových zákonů potřeba ústavní většina, souhlas tří pětin zákonodárců obou komor Parlamentu i hlasování v Poslanecké sněmovně je podle politiků často nevyzpytatelnou proměnnou. „Může dojít k přeskupení pár poslanců z některých klubů a SPD má v tomhle určitou cenu, jako ostatně ve všem. Takže se ráda nechá ,koupit‘,“ míní Adamová a dodává, že tento způsob myšlení by měl být především varovným signálem. „Pokud by Andrej Babiš získal v příštích volbách větší moc, tak budou takové věci realizovat.“
Ministerský úlet
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka zase považuje celou kauzu lidově řečeno za „úlet pana ministra“. V první řadě se pozastavuje vůbec nad důvodem, proč danou inciativu v současné nepřehledné době boje s koronavirem vyvíjí právě ministr obrany, a to navíc bez konzultace s opozicí. „Buď se na ministerstvu nudí a dělají zákony, které jsou úplně zbytečné, a ví, že neprojdou. Anebo si pan ministr myslí, že se to bude posuzovat v rámci nouzového stavu,“ uvádí Jurečka. Z tohoto důvodu by byla sice stále nutná ústavní většina, ale případný návrh zákona by mohl být projednán ve zkráceném legislativním procesu.
Prozatím se ale jedná pouze o předkládací zprávu. Jak předseda lidovců Jurečka dále upozorňuje, iniciativa odkazuje na usnesení vlády z roku 2015, kdy byl vznesen podnět k revizi nastavení krizového řízení.
Jurečka navíc připomíná, že jak ukázali poslanci Evropského parlamentu, v případě krize existuje i možnost schvalování zákonů elektronickou cestou, pokud by zde došlo k situaci, která by vyžadovala extrémní karanténní opatření.
Válečný stav? Rozhodl by premiér
Předseda Pirátů Ivan Bartoš se ve zprávě odkázal na včerejší vyjádření místopředsedy strany Vojtěcha Pikala. Také on upozorňuje na maďarskou hrozbu spojenou s ohrožením principů parlamentní demokracie a dělby moci. Exekutiva se podle něj musí opírat o důvěru a souhlas Parlamentu, který je brzdou převzetí moci ve státě.
Postupy pro krizová opatření je podle něj nutné řešit předem, ideálně zcela mimo krizový stav a s dostatečnou oponenturou opozice. Jako příklad dopadů realizace podobných návrhů pak uvedl v krajním případě i možné vyhlašování stavu ohrožení státu nebo válečného stavu pouze na základě rozhodnutí premiéra.
