Migrační pakt EU podle předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury přinese do budoucna zničení České republiky. Vládní koalice jeho dojednáním zradila zájmy českých občanů, ti by o přijetí migračního paktu měli měli rozhodovat v referendu, uvedl dnes Okamura v úvodu mimořádné schůze Sněmovny, kterou iniciovali poslanci dalšího opozičního hnutí ANO.

„Migrační pakt je zničení České republiky do budoucna. Nebude se možné z něj vykoupit,“ prohlásil šéf SPD. K migračnímu paktu i k samotnému členství ČR v EU by se podle něho měli vyjádřit obyvatelé v referendu. Česko ale pravidla obecného referenda uzákoněna nemá, neboť parlamentní strany se na jeho parametrech nedohodly. Jediné celostátní referendum se v ČR konalo na základě jednorázového zákona v červnu 2003 a lidé se v něm vyslovili pro vstup do EU.

Dále čtěte

Poslanci v krojích, vulgární Babiš řešil Ukrajinu, Okamura zubaře. Sněmovna po třech hodinách schválila program

Tři hodiny prezentovali poslanci a poslankyně s právem přednostního vystoupení své návrhy na změnu programu 94. schůze poslanecké sněmovny, která…

Migrační pakt je podle šéfa SPD otevřená pozvánka pro nelegální migranty z afrických a islámských zemí do EU. „My tady nechceme žádné nelegální migranty,“ uvedl Okamura. Vinil vládu z toho, že zavádí toleranci nelegálního jednání. „Pětikoalice opět zbaběle zradila zájmy českých občanů,“ dodal.

Okamura vystoupil v rámci přednostního řečnického práva po projevech čtyř zástupců ANO. Sněmovna se kvůli tomu ještě nedostala ke schvalování programu schůze, které je podmínkou pro to, aby mohli vystoupit i řadoví poslanci a případně přijmout nějaké stanovisko. Vládní koalice už oznámila, že schválení programu nepodpoří. S přednostním řečnickým právem chce vystoupit rovněž vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Na výsledné podobě migračního paktu se počátkem února dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí EU, čeští zástupci se hlasování zdrželi. Podle zástupců vlády jsou reformní kroky méně ambiciózní, než Česká republika očekávala. Zvyšuje se také administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.

Výsledná verze podle dřívějšího vyjádření ministerstva vnitra zásadně omezuje možnost prodloužení zadržování nelegálních migrantů na vnější hranici nad 12 týdnů. Původní možnost snadnějšího prodloužení měla řešit například situace, kdy zdrojové země odmítají efektivní spolupráci při identifikaci a přebírání migrantů. Celkově se podle vnitra také ztížily možnosti detence migrantů na vnějších hranicích EU, což může vést k pokračování sekundárních pohybů z hraničních států dál do členských zemí EU.