Spolek Milion chvilek pro demokracii začal v únoru po celé republice pořádat protestní akce s veřejnými diskuzemi nazvané Štafeta pro demokracii. Po zvolení Stanislava Křečka veřejným ochráncem práv svolali na uplynulou neděli i pražskou demonstraci. Na ní jsme mluvili s předsedou spolku Mikulášem Minářem. V rozhovoru pro deník FORUM 24 hovoří o útocích na veřejnoprávní média, o volbě ombudsmana, ale i o autocenzuře jako reakci na působení premiéra Andreje Babiše (ANO).

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Pane Mináři, znovu jste apelovali na demokratickou opozici, aby se spojovala. O víkendu ale proběhly volby na Slovensku, kde koalice PS-Spolu neuspěla, přestože „práh“ pro dvojkoalice je tam jen sedm procent oproti deseti procentům v Česku. Nejsou tedy obavy našich opozičních stran oprávněné? Nemohlo to posílit jejich obavy?

Určitě. Proto jim nikdo nepředepisuje, jak se mají spojovat. Měly by to provést takovým způsobem, aby měly šanci uspět. Říkáme, že je třeba odvaha k risku, ale stejně tak i rozum. Kdyby to vypadalo, že dvě menší strany nemají šanci dostat se společně do Sněmovny, tak nedává smysl, aby spolupracovaly. To znamená, že to musí udělat tak, aby měly šanci, ale zároveň aby nedošlo k oslabení voličských hlasů.

Během projevu jste zmiňoval i to, že vám někteří předsedové stran říkali, že se „něco rodí“. Nemáte obavy, že se vás snaží pouze uchlácholit?

To se uvidí. Ano, říkají, že se něco rodí. Samozřejmě jsem dalek toho jim všechno věřit. Ale oni dobře vědí, že je zde obrovská poptávka ze strany voličů. Myslím, že se to ukazuje stále zřetelněji. Všude, kam přijdeme, tak se nás na to lidé ptají: „Proč se nespojí!?“ Mám pocit, že dobře vědí, že pokud nic neudělají, tak to může minimálně ty menší strany velmi poškodit. Voliči nebudou chtít hazardovat se svými hlasy.

Zde se prosím zastavme. Přestože jste několikrát deklarovali, že nepůjdete do voleb, nemáte pocit, že vás někteří občané začali zaměňovat s politiky?

Myslím, že nás nezaměňují za politickou stranu, ale opravdu se nás na to neustále ptají. A zřejmě to jen tak nepřestane. Můžeme donekonečna vysvětlovat, proč nejsme politickou stranou, že máme širší cíle a úkoly, ale přesto to lidem leží neustále na srdci. Takže asi to vypovídá i o tom, že nejsou úplně spokojeni s aktuální politickou nabídkou. Je potřeba, aby stávající opoziční strany udělaly všechno pro to, aby daly lidem naději, vizi a ukázaly ochotu se nejenom do Sněmovny dostat, ale i složit vládu.

Dále jste mluvil i o hrozbě blížící se volby nových členů mediálních rad veřejnoprávních médií. Můžete to prosím rozvést?

V tuto chvíli není problém kritický, protože je obměněno „pouze“ šest členů z patnácti. Ale samozřejmě že pokud se tam dostanou lidi, kteří chtějí útočit na veřejnoprávní média, tak si vždycky najdou záminku. A rozhodně stoupne tlak na Českou televizi. Nicméně to, že to není kritické, rozhodně neznamená, že je to v pořádku. Za rok to bude dalších pět členů a v tom součtu to již rozhodně kritické je. Jeden člověk napojený na kruhy kolem SPD a komunistů už tam je a dalších jedenáct bude obměněno. A přitom deset členů rady stačí na to, aby mohli kdykoliv odvolat generálního ředitele. A to je vlastně potenciální problém.

Nikdo neví, jestli a jak rychle by ho Andrej Babiš využil a zneužil. Zda by to udělal před volbami, aby měl televizi pod kontrolou, což by byl možná velmi riskantní krok, nebo by to taky mohl udělat po volbách. Ale i kdyby si případně netroufl vytvářet tlak napřímo, tak pokud bude u moci i za další čtyři roky, může generálního ředitele v roce 2023 vyměnit, protože mu skončí mandát přirozeně. A to je ten kritický moment.

Dále čtěte

Kroupa: Situace se podobá roku 1948. Babišovým zájmům budou sloužit veřejnoprávní média

Vysokoškolský učitel, filozof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa vystoupil na nedělní pražské demonstraci Milionu chvilek pro demokracii. Jak se…

Plánujete se vymezovat proti některých konkrétním nominantům jako v případě volby ombudsmana?

Žádná konkrétní jména zmiňovat nebudeme. Díky novinářům je všeobecně známo, kdo je na koho navázaný a kdo není nezávislý, protože za ním stojí někteří političtí hráči. Nebudeme dávat poslancům záminky, aby řekli, že tady na ně někdo tlačí, a natruc ho tedy musí zvolit.

Nedávno jste navrhovali změnit volbu na veřejnou. Proč?

Politici by se museli veřejně postavit za svou volbu a přihlásit se k tomu, koho volí. To znamená, že i v případě, kdy by tam chtěli zvolit lidi, kteří budou posléze veřejnoprávní média torpédovat, tak to bude jasné. A sice, kdo to udělal a čí kůň nám škodí.

Vraťme se ještě na chvíli k volbě ombudsmana. Někteří politici následně uváděli, že volili Stanislava Křečka kvůli tomu, že jste v případě jeho zvolení avizovali svolání demonstrace. Zpětně viděno, nelitujete toho? Jak tomu rozumíte?

Určitě toho v žádném případě nelitujeme. Na demonstraci se ukázalo, že to bylo naprosto namístě. Ozvali jsme se proti cílenému rozvratu institucí, agrofertizaci státu. To není jenom ombudsman, ale všech osm důležitých institucí. Všechny začínají být pod politickým vlivem a tlakem, a to je nepřijatelné. Proti tomu je třeba se postavit. V tomhle smyslu viděno byla volba ombudsmana poslední kapkou, která lidi zvedla. Je to ukázkový příklad toho, co se děje všude jinde. Takže je dobré, že to pomohlo artikulovat tenhle problém.

A pokud poslanci říkají, že volí natruc, co to znamená? Vlastně přiznávají, že volili někoho, kdo není vhodný kandidát, což je u pana Křečka zcela evidentní, a to namísto někoho vhodnějšího. A že to udělali jenom proto, aby někoho naštvali. A to je určitě znevážení nejenom poslaneckého mandátu, ale také úřadu ombudsmana. Ukazuje to na naprosto nekompetentní práci, co k tomu více říct.

Mezi opozičními politiky následně vzbudilo emoce motto demonstrace, že pokud to půjde takto dál, stane se u nás nakonec to, co v Maďarsku či Polsku. Opravdu myslíte, že k tomu může dojít?

To nikdo neví. A emoce to skutečně vzbudilo, ale já jsem rád, že se o tom začalo mluvit. Zjistilo se, že málokdo ví, k čemu přesně v těch zemích vlastně došlo. A samozřejmě nikdo neví, jestli by to skutečně mohlo takhle daleko dojít i u nás. Aktuálně proti tomu svědčí hned tři věci. A sice, máme dvě důležité pojistky, jedna z nich je Senát, druhá je funkční Ústavní soud a za třetí skutečnost, že dominance hnutí ANO není tak výrazná jako ta Viktora Orbána, který má ústavní většinu, nebo hnutí PiS v Polsku.

Ale varovné je právě to, že to působí, jako by si podle seznamu odškrtávali, která instituce jim ještě překáží a nechová se loajálně k tomu, co si přeje Andrej Babiš a Agrofert. Na každé z nich skutečně začínáme vidět, že se ty tlaky vyvíjí. To je to varovné. Nevíme, jestli to ty instituce ustojí, ale prozatím to vypadá, že se brání poměrně dobře. Ale znovu opakuji, že to může být otázka času. Na příkladu mediálních rad vidíme, že se postupuje salámovou metodou. To je to nebezpečí. Každá z institucí, když už je jednou ovládnutá, tak ztrácí svoji roli kontrolního mechanismu a v podstatě posiluje lidi, kteří tu moc kumulují. A to je to nebezpečí.

Jak velkou roli by mohla sehrát připravovaná novela zákona o státních zastupitelstvích z pera ministryně spravedlnosti Benešové?

Určitě velkou! Z mého pohledu je to úplně absurdní, když všichni víme, jak došlo k výměně ministryně. Následně začala navíc říkat, že nechystá žádné zemětřesení. V rozporu s tím ale najednou chystá novelu zákona o státním zastupitelství a o soudech a soudcích. Což o to, kdyby to dělal někdo, kdo není ministr spravedlnosti trestně stíhaného premiéra… Ale ukazuje se, že v obou případech jsou parametry nastavené tím způsobem, že posílí vliv politiků buďto na výběr nejvyššího státního zástupce, nebo na výběr soudců. Shodou okolností se na to jde vždy přes výběrové komise a přes toho, kdo je jmenuje. To je trend, který se už osvědčil autoritářům jinde po Evropě. Zdá se mi, že se učí od sebe navzájem.

Deník FORUM 24 přišel o víkendu s informací, že divadelní dramatizace knihy Jaroslava Kmenty Boss Babiš dostává mimo Prahu stopku. Překvapila vás tato zpráva?

Překvapila a nepřekvapila. To, že se lidé bojí všude možně po republice, a to nejenom hrát divadlo, ale taky se veřejně projevit, vidíme. A vlastně vidíme, že se bojí trochu oprávněně. Andrej Babiš takto funguje. Jsou tu i jisté případy… Když se ukáže, že někdo ve veřejné funkci k němu není loajální, tak Babiš funguje jako predátor, který to místo potřebuje obsadit svými loajálními lidmi. Chápu, že jistá kulturní zařízení mohou odmítnout jakoukoliv hru. Ale ve chvíli, kdy se to začne dít z těchto politických důvodů a ze strachu, jak se to bude líbit radnici, tak je to opravdu signál, že se stahují kalhoty před brodem. Jde o takové sebenaplňující se proroctví. Když se lidé začnou bát a preventivně ustupují, tak umožňují moci, aby kvůli autocenzuře potlačila odpor dříve, než nastane.