Mladý sympatický muž, který se dokázal postavit do čela statisícovým demonstracím proti destrukci pravidel demokratického státu, bohužel právě ztratil soudnost. Možná pod vlivem svého předchozího překvapivého úspěchu.

Mikuláš Minář potvrdil při založení své nové politické formace veškeré obavy, které jsme zažívali na masových demonstracích. Jejich síla a odhodlání byly fascinující, ale to, co se odehrávalo na jevišti u šéfů mikrofonů, bylo často dost hrozné.

Mimo obvyklé dětinské hlouposti se tento mluvčí demonstrací vyznačoval tím, že podivným způsobem vyjadřoval pochopení pro Babišovu ideologii hříšných politických stran. Jde o totálně prolhaný výklad historie, podle něhož tu selhaly „tradiční politické strany“ a musel přijít mesiáš, který nás zachránil před hrozivou korupcí. Minář celý tento Babišův nesmysl akceptoval. Tím bylo bohužel vnímavějším lidem jasné, že v čele antibabišovských demonstrací stojí pravověrný babišák. Jsme mu moc vděční, že pojmenoval správně Babišův útok na justici a policii. Ale bohužel intelektuálně nezvládl Babišův útok na podstatu demokracie.

Mikuláš Minář nyní založil hnutí. Už v této větě je paradox. Hnutí v politice a volbách jsou jenom lež a obyčejná hloupost. Nic víc. Slovo „hnutí“ vyjadřuje spontánní společenský proud. Už Revoluční odborové hnutí (ROH) vykazovalo jasné známky řízeného podvodu. Jeho jediným pozitivním výkonem byly vánoční bonboniéry. Slovo hnutí jinak mělo maskovat mocenskou převodovou páku, kterou komunisté manipulovali nekomunistickou část veřejnosti. Slovo „strana“ se v naší zemi zdiskreditovalo vinou KSČ. Ale „hnutí“ zůstalo skoro nevinné. To byly přece ty vánoční kolekce a možná někdy i cesty do Bulharska k moři.

Když Mikuláš Minář založil politické hnutí, vytváří další strašný paskvil, kterým jenom ukazuje, že nepochopil podstatu sporu o demokracii. Děsivým příkladem antisystémového rozkladného nastavení jsou pak prvky přímé demokracie, které tato nová strana prezentuje. Mikuláš Minář netuší, že referenda a projevy takzvané přímé demokracie jsou tím nejzákeřnějším útokem na naši svobodu.

Mikuláš Minář ale nyní zažije srážku s realitou. Možná si myslel, že to byl on, kdo dostal lidi na Letnou. Ale nebyl to on. Dostal je tam Andrej Babiš. Svojí naprostou a dechberoucí nehorázností. O Minářově pseudohnutí nebudou referovat babišovská a veřejnoprávní média. Ani Česká televize, za niž bojoval. A sociální sítě se mu nyní zadrhnou. Zažije to, co tu žijeme i my. A babišovská mentalita mu nepomůže v pokoření Babiše.

Jeho demonstrace byly nezapomenutelné. Potřebovali jsme dát najevo svůj nesouhlas s destrukcí polistopadové demokracie. A byl k tomu potřeba i někdo, kdo se postaví do čela a kdo umožní širokou míru souhlasu. Nyní ale tento Minářův pozitivní výkon definitivně skončil. A už před tím bylo často dost hrozné, jakou ideologii vnucoval na těchto demonstracích jejich účastníkům. Nesoulad mezi držiteli mikrofonů a demonstranty narůstal. Nyní se vtělil do rozporného vidění Minářovy politické akce, která se nachází mimo hlavní proud názorů demonstrantů. Proto Minářova akce neuspěje.

Na prezentaci nového hnutí je sympatické to, že se zavazuje nekandidovat bez půlmilionové podpory. To je férové. Jelikož toto pseudohnutí bude z logiky věci atakovat možného vítěze budoucích voleb, tedy Piráty a STAN, tak bohužel hrozí, že Minářovo hnutí pomůže jinému pseudohnutí jménem ANO k vítězství. Ačkoli máme poměrný volební systém, tak nám tu nehorázný prezident a premiér tvrdí, že první místo mezi stranami je důvod k premiérské židli. Minář tedy může rozdrobením opozičních hlasů pomoci k tomu, že se semknuté pseudohnutí ANO znovu dostane k moci. A to poté, co dost drze vyzýval politické strany opozice ke sjednocení.

Pro koalici ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by Minářův experiment neměl být takový problém. Voliči těchto stran totiž nemají žádnou chuť experimentovat s mesiášskými platformami a babišovská ideologie je nepoznamenala. Ohroženou a napadenou formací jsou STAN a Piráti. Minář jim může ubrat jen trochu. To „trochu“ ale může být rozhodující.

Mikuláš Minář udělal akci, kterou zradil své úspěšné hnutí Milionu chvilek. Tam slovo „hnutí“ mělo oprávnění a smysl. Místo toho založil na babišovské ideologii postavené nesmyslné pseudohnutí. Dopadne strašně, protože nepochopil svoji vlastní situaci a ani to, co bylo na jeho předchozím působení dobrého.