Ministryně obrany Jana Černochová se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem FOTO: Karel Šanda / Ministerstvo obrany ČR
FOTO: Karel Šanda / Ministerstvo obrany ČR
Ve dnech 29. a 30. srpna se v Kongresovém centru v Praze uskutečnilo neformální setkání ministrů obrany členských zemí Evropské unie. Ministři diskutovali především o agresi Ruska proti Ukrajině a negativních dopadech ruské politiky na stabilitu dalších částí světa včetně Balkánu a Afriky. Zaměřili se jak na další praktickou podporu bránící se Ukrajině ze strany evropských zemí, tak na vojenské angažmá EU v mimoevropských oblastech.
Jednání vedl Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU Josep Borrell. Přítomen byl rovněž komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Části jednání se účastnili také předsedkyně podvýboru Evropského parlamentu pro bezpečnost a obranu Nathalie Loiseau, zástupce náměstka generálního tajemníka NATO Jörg See a náměstek generálního tajemníka OSN pro mírové operace Jean-Pierre Lacroix. Pracovního oběda na téma další pomoci Ukrajině se pak formou videokonference zúčastnil i ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
„Scházíme se v turbulentní době, kdy čelíme mnoha bezpečnostním hrozbám. V důsledku ruské agrese na Ukrajině a aktivit Moskvy v Africe a na dalších místech je svět nebezpečnější,“ řekla na úvod ministryně obrany ČR Jana Černochová, s tím, že „doufá, že ještě během českého předsednictví dojde k podpisu nové společné deklarace EU-NATO, díky které se praktická spolupráce obou organizací dále prohloubí“.
Tématem, které se prolínalo všemi diskusemi pražského setkání, byla agresivní politika Putinova Ruska. Ukrajinský ministr Reznikov pro účastníky jednání shrnul aktuální situaci na bojišti a seznámil je s nejurgentnějšími potřebami a prioritami ukrajinské armády. „Jednomyslně jsme se shodli na tom, že Evropská unie je v otázce podpory Ukrajiny jednotná. Členské státy jsou i nadále připraveny poskytovat podporu tak dlouho, jak to bude zapotřebí,“ uvedl Josep Borrell. Ukrajina dle jeho slov potřebuje kromě dalších zbraní také výcvik ozbrojených sil. Proto se ministři kladně vyjádřili k myšlence zřídit unijní vojenskou výcvikovou misi na podporu Ukrajiny. Ta by měla navazovat na již existující bilaterální aktivity a alespoň prozatím by měla fungovat na území některého z členských států EU.
Diskuse ministrů se však netýkala jen války na Ukrajině, ale také kroků, které Moskva podniká v jiných částech světa. Hovořilo se o bezpečnostní situaci na západním Balkáně a v Africe, kde Moskva působí stále agresivněji.
Jedním z témat tak byla operace EUFOR Althea, která hraje klíčovou roli při zajišťování bezpečnosti a stability v Bosně a Hercegovině. Velká pozornost byla věnována také situaci v Mali, kde se EU i OSN dlouhodobě angažují a kde silám výcvikové mise EU nyní velí Česká republika. Mise MINUSMA v této zemi patří mezi největší mírové mise OSN. Malijská přechodná vláda vzešlá z vojenského puče je ale pod rostoucím vlivem Ruska a obě mise čelí stále obtížnějším podmínkám.
Dalším diskutovaným tématem byly plánované kroky, které by měly pomoci překonat nedostatky v obranných kapacitách evropských zemí. Mnoho států si v důsledku ruské agrese proti Ukrajině uvědomilo, že mír není samozřejmostí a začíná rapidně zvyšovat své dlouhodobě nedostatečné výdaje na obranu. Cílem všech nyní musí být tyto prostředky využít co nejefektivněji. Ministři proto zahájili diskusi o tom, jak ve zvýšené míře investovat do posilování vojenských schopností společně. Tyto snahy by navíc měly zamezit dalšímu tříštění evropského obranného trhu a poskytnout nové příležitosti pro rozvoj obranného průmyslu v členských zemích.
