Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo zprávu OECD k českému penzijnímu systému. Ministryně Jana Maláčová ji interpretuje jako potvrzení cesty, kterou se ubírá důchodová reforma připravovaná jejím rezortem. Ministerstvo se tak chlubí tím, že materiál, který představí nejpozději do konce roku, má zelenou od mezinárodní vysoce odborné instituce. Ve skutečnosti je to celé ale trochu jinak. Rozdíl mezi tím, co nám doporučuje OECD a co plánuje předložit místopředsedkyně České strany sociálně demokratické, je dost zásadní.
Jana Maláčová k dokumentu uvedla: „OECD potvrdila naši několikaměsíční práci na důchodové reformě. Principy a parametry od začátku diskutujeme v rámci komise s odborníky na důchodový systém i s politiky. Hned na počátku příprav studie jsme s nimi seznámili i odborníky OECD. Od začátku jsem říkala, že na důchodové reformě musí být shoda napříč politickým i odborným spektrem. A jsem ráda, že na odborné úrovni se s našimi plány ztotožňuje také OECD. Je to jasný signál, že jdeme správným směrem.“
Zní to, jako by si odborníci z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, ministryně práce a sociálních věcí Maláčová a všichni ostatní notovali, ve všem se naprosto a bez jakékoli výjimky shodovali a bezmála si padli do náruče, což ovšem není pravda. Stačí nahlédnout do samotné zprávy a podívat se na pět klíčových doporučení mezinárodních expertů.
Shoda panuje u zjednodušení výpočtu důchodů, aby občané věděli, jak vysokou penzi budou mít, a sporné body se nevyskytují ani u zkrácení povinné doby pojištění potřebné k získání nároku na penzi při dosažení důchodového věku. Horší je to už se zbývajícími třemi doporučeními a s celkovým vyzněním dokumentu.
V první řadě jde o zvyšování věku odchodu do penze, jeho sbližování mezi muži a ženami, navázání důchodového věku na růst střední délky života (předpokládaný věk dožití), zvýšení minimálního věku umožňujícího odchod do předčasného důchodu a přizpůsobení věku odchodu do předčasného důchodu rovněž střední délce života. Tahle opatření považují experti za zásadní a spojují je s finanční udržitelností penzijního systému.
Státnický počin v nedohlednu
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v čele s Janou Maláčovou na to reaguje jako na rudý hadr: „MPSV zvyšování věku odchodu do důchodu nepřipustí. Na návrh právě ministryně Maláčové vláda ČR v minulém roce navyšování odmítla. Věk odchodu do důchodu reforma ponechává zastropovaný na 65 letech. OECD s tímto dosavadním nastavením souhlasí. Poukazuje pouze na to, že se po roce 2030, pokud se výrazně nezmění příjmová stránka důchodového systému, bude muset věk pro odchod do důchodu zvyšovat. MPSV v tuto chvíli navrhuje příjmy řešit skrze daňový systém, jeho přenastavení by mohlo problém vyřešit a věk odchodu do důchodu by se měnit nemusel,“ píše ministerstvo v tiskové zprávě.
Je na tom krásně vidět snaha problém odsunout, neřešit a tvářit se, že se časem vyřeší jiným způsobem, tedy pomocí daňové reformy. Ve skutečnosti se s ním ale nic nedělá, nechává se být a hází se na někoho jiného, tedy na vlády, které teprve nastoupí. Ty nakonec nebudou mít jinou možnost než věk odchodu do penze alespoň o několik let zvýšit, protože hranice 65 let se dříve či později stane neudržitelná.
Je pochopitelné, že Jana Maláčová nechce být ta, kdo bude prosazovat mechanismus, v jehož důsledku by se věk odchodu do důchodu dále zvyšoval, ale princip jeho navázání na střední délku života, jak to navrhuje OECD, by byl dlouhodobým příspěvkem k udržitelnosti našeho důchodového systému a zároveň by už o této otázce nemuseli rozhodovat politici a vše by se dělo automaticky. Kdyby se tohle ministryni Maláčové podařilo prosadit, byl by to vskutku státnický počin.
Další balík opatření, se kterým zpráva OECD přichází, se zabývá strukturou financování důchodového systému. Patří sem následující: „Zvážit financování některých přerozdělovacích prvků veřejných výdajů na důchody z daní s cílem posílit příjmovou stranu systému, zvýšit důchody u lidí s výdělky vyššími, než kolik činí průměrná mzda, snížit povinné odvody nebo přesměrovat část prostředků do fondového důchodového spoření.“
Rezort ministryně Maláčové si z toho opět bere jen to, že se experti OECD shodnou s ministerstvem práce a sociálních věcí ohledně nutnosti zapojit do penzijního systému i daňové příjmy. Potíž je v tom, že Jana Maláčová a spol. se domnívají, že reforma daňového systému by zajistila dostatečné příjmy penzijnímu systému a zmenšila by tlak na zvyšování věku odchodu do důchodu, což si ale odborníci z mezinárodní instituce nemyslí a ve své zprávě nic takového netvrdí.
Daňová reforma jako zázračné řešení
Základní problém je v tom, že ministerstvo práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD se spoléhají výhradně na daňovou reformu a s žádnými dalšími kroky na snížení finanční náročnosti penzijního systému nebo nalezení jeho dalších příjmů nepočítají. A dokonce i daňovou reformu házejí na bedra ministerstva financí s tím, že je nutné, aby se touto otázkou zabývalo. Zřejmě se tedy nedá očekávat ani to, že by podrobně rozpracovali aspoň to hlavní, na co se spoléhají a v čem vidí záchranu našeho důchodového systému.
Je to podobné jako říct, že dluhy, které mám, se mně podaří splatit za 150 let a řešením takové situace je lék zajišťující dlouhověkost – a je na farmaceutických firmách, aby ho vymyslely, a už si to nějak musí zařídit, ale já plán, jak řešit svoji dluhovou situaci, mám. Je to absurdní.
Poslední z hlavních doporučení zprávy OECD se týká soukromého penzijního připojištění. Dokument radí: „Zlepšit výkonnost penzijních fondů podporou nebo motivací účastníků k přechodu do fondů bez záruky nezáporného výnosu a rovněž podporou přístupu k vhodné výchozí investiční strategii, což je předpokladem k tomu, aby lidé více přispívali do dobře fungujícího dobrovolného systému.“
Ministerstvo se na jedné straně odkazuje na to, že připravovaná reforma zvýší informovanost občanů o jejich budoucích důchodech, a tím zpřehlední jejich rozhodování, kolik by si měli na důchod spořit. Co se týče dalších nutných změn v oblasti soukromého spoření, se však opět vymlouvá na ministerstvo financí, v jehož gesci to prý je.
Základní kouzlo analýzy, kterou experti OECD vypracovali, se skrývá v tom, že je velmi komplexní a všestranná a zaměřuje se na celý mix různých opatření a změn. A rozhodně se tak jako ministryně Maláčová nefixuje pouze na daňovou reformu.
Kromě zahrnutí daňových příjmů tak vyzdvihuje například i jiný mechanismus valorizace penzí než pouze podle inflace, větší zapojení soukromého penzijního připojištění, zvýšení odvodů OSVČ a hlavně navázání věku odchodu do důchodu na střední délku života. Opravdová reforma penzijního systému bude muset obsahovat celou řadu různých složek přispívajících k jeho udržitelnosti, a hlavně bude muset být mnohem odvážnější než to, s čím se chystá přijít Jana Maláčová.
