Ruský Gazprom od května spaluje plyn poblíž kompresorové stanice Portovaja a stejnojmenného terminálu LNG. Upozornil na to finský web Yle, který se odvolává na očitá svědectví lidí, kteří obrovský plamen viděli až z Finska.
Satelitní snímky systému monitorování požárů NASA ukázaly, že požáry na terminálu LNG byly poprvé zaznamenány 22. května, tedy v den, kdy Gazprom omezil tranzit do Evropy přes ukrajinskou přepravní soustavu plynu a přestal plně využívat zaplacené a rezervované kapacity.
Další požár naznačující hoření plynu na této kompresorové stanici se objevil 17. června a od té doby jsou plameny k vidění každý den. A jen pár dní poté se denní tok plynu přes plynovod Nord Stream snížil ze 167 milionů metrů krychlových na 67 milionů metrů krychlových.
Spalování plynu probíhá v takovém rozsahu, že je obří plamen vidět až z Finska a plameny podle svědků šlehají už několik týdnů. Jeden ze svědků potvrdil, že po setmění je oheň vidět z jakéhokoliv místa na pobřeží u obce Virholahti, která leží na východní hranici s Ruskem, a také z ostrova Lanskeri ve vnějším souostroví Hamina.
K řízenému spalování plynu u plynovodů čas od času dochází, třeba kvůli opravám apod. Ale tak dlouhý požár běžný není, navíc v oblasti nebylo spalování plynu do 17. června nikdy zaznamenáno. Podle finských zdrojů může jít o plyn, který měl být původně určen pro tuto severskou zemi, ale poté, co finská vláda odmítla platit Rusku v rublech, byly veškeré dodávky zastaveny.
Zbytečné spalování plynu však nemá dopad jen na ekonomiku, ale je také značně škodlivé pro životní prostředí. Petteri Taalas, generální tajemník Světové meteorologické organizace, poznamenává, že při spalování vzniká takzvaný černý uhlík, tedy sazový prach, který urychluje tání sněhu a ledu, když na něj dopadne. To zase urychluje změnu klimatu v severských oblastech. Černý uhlík je emise částic s životností v atmosféře 1–2 týdny, a částice se tak mohou rozšířit do velice široké oblasti.