Senátor a první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Růžička patří k nejhlasitějším kritikům Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) a jeho směřování pod vedením Jaroslava Vodičky. Nedávno vedl v senátu debatu o tom, že by senátoři neměli navštěvovat akce pořádané ČSBS. „Směřování a aktivity Svazu pod současným vedením Jaroslava Vodičky považuji vzhledem k původnímu smyslu spolku za zcela amorální. Svaz adoruje bývalé příslušníky Veřejné bezpečnosti a představitele komunistického režimu,“ to a mnoho dalšího říká Jiří Růžička v rozhovoru pro deník FORUM 24.

Navštěvujete a budete navštěvovat akce pořádané ČSBS?
Již před časem jsem uvedl, že za senát nehodlám chodit na akce, které pořádá a kde vystupují představitelé organizace vedené konfidenty komunistické policie vyznamenávající oceněním Za vlast a za svobodu příslušníky Pohotovostního pluku SNB. Ty, kteří nejen mě honili mimochodem i při Palachově týdnu v lednu 1989 po Václavském náměstí. Samozřejmě některé akce, které ČSBS pořádá, jsou velice významné pietní akty a senátoři se k nim budou chtít také připojit. Jedná se například o piety v Lidicích nebo Terezíně, ale jde třeba i o menší akce místních organizací ČSBS. Památku můžeme uctít například v jiný čas nebo poslat pouze květinový dar.

Před několika dny jste řekl, že svaz svými projevy dává najevo inklinaci ke komunismu, někdy je v nich patrná i xenofobie. Je to tedy tak, že svaz se současným vedením dělá přesně to, proti čemu jeho členové bojovali?
Český svaz bojovníků za svobodu vznikl jako spolek sdružující účastníky nejen I. a II. ale i III. odboje – tedy odboje, který se formoval po roce 1948. Směřování a aktivity Svazu pod
současným vedením Jaroslava Vodičky považuji vzhledem k původnímu smyslu spolku za zcela amorální. Svaz adoruje bývalé příslušníky Veřejné bezpečnosti a představitele
komunistického režimu. Myslím si, že by řada zakládajících členů a odbojářů by byla ze současného svazu opravdu zklamaná. Ostatně to dokládá i odchod posledních žijících
účastníků protinacistického odboje ze Svazu od roku 2015.

Co je podle Vás největším problémem ČSBS?
S přihlédnutím k historii protifašistického a protinacistického odboje za druhé světové války i odboje protikomunistického je to jednoznačně zpolitizování instituce, které do Svazu vneslo
politický extremismus, komunistickou ideologii a xenofobní výroky, kterých se opakovaně dopouští vedení Svazu. Za velký problém považuji také to, že současný předseda Jaroslav
Vodička je bývalý konfident veřejné bezpečnosti a normalizační člen KSČ. Byť má ČSBS hájit odkaz boje za svobodu a humanitní tradice, aktuálně to není organizace, která zastřešuje patřičné morální hodnoty.

Jak hodnotíte změnu postoje Vlády ČR? Premiér nejprve ve Sněmovně prohlásil, že bude proti šestimilionové dotaci Svazu a následně tuto dotaci jeho vláda schválila. Nyní Babiš říká, že se o tom nechce bavit, protože rozpočet je schválený.
Považuji za nepřijatelné to, že udělení dotace ve Sněmovně prosadili právě komunisté. Předsedkyně rozpočtového výboru PS PČR – poslankyně za KSČM – veřejně potvrdila, že dotace pro ČSBS byla jedna z podmínek pro jejich podporu státního rozpočtu… Byť Svaz čelí opakované kritice, je jasné, že vláda ani Sněmovna s tím nic nehodlá dělat, a tak se musí alespoň takto ozvat senát.

Bývalá členka ČSBS Gabriela Havlůjová v rozhovoru pro FORUM 24 popsala, že velká část státní dotace do ČSBS jde přímo vedení svazu, kdy předseda jezdí na akce luxusním
vozem, zatímco hrdinové odboje jezdí vlaky a autobusy. Jak tuto situaci hodnotíte? Má senát možnost kontroly vynaložených státních peněz?
ČSBS opakovaně čelí kritice, že s dotacemi od státu nakládá nehospodárně. Neprůhlednost hospodaření uvedla jako jeden z důvodů i řada vystupujících členů. Kontrolu Svazu mohou
nařídit ministerstva, která dotaci poskytla, ale také NKÚ na základě podnětů Parlamentu ČR, jeho orgánů a vlády. V minulosti už poslanci NKÚ žádali o kontrolu, ale NKÚ jim
nevyhovělo. NKÚ to odůvodnilo tím, že mohou kontrolovat pouze prostředky, které jsou ze státního rozpočtu (nezanedbatelnou část prostředků získává Svaz z darů, příspěvků, pronájmu atd.) Dalším důvodem bylo dle NKÚ to, že celková výše prostředků je pro kontrolu malá, proto by bylo vhodnější prověření ze strany ministerstev.