Posledních několik týdnů často slyšíme oslavné výkřiky vyzdvihující slovenský experiment s celoplošným testováním. Pokud se však zaposloucháme pozorněji, zjistíme, že ne všechno je zlato, co se třpytí.

Jak se naši sousedé dostali k realizaci takto rozsáhlé a značně kontroverzní iniciativy? Stále relativně nová vláda byla hned na počátku svého funkčního období postavena před nelehký úkol: popasovat se s epidemií koronaviru. Při nástupu do úřadu se premiér Igor Matovič snažil co nejvíce distancovat od předchozích vlád, které provázelo množství kontroverzí, kriminálních kauz a téměř absolutní moc strany SMER-SD. Při první vlně epidemie a zřízení krizového štábu se tímto směrem skutečně ubírali. Odborníci dostali množství prostoru, mezi lidmi převládal respekt k povolaným autoritám a situaci se podařilo zvládnout.

S příchodem druhé vlny se ovšem něco změnilo. Z premiéra, který se až dosud snažil respektovat odborníky a nepopulární opatření obhajoval jejich odborností, se stala neřízená střela neschopná naslouchat odborníkům a pro kritické myšlení nezůstal prostor.

I navzdory velké kritice celoplošného testování se do tohoto experimentu nakonec pustili. Testování vrhlo obrovské administrativní břemeno na samosprávy, které nedisponovaly nejen dostatečnými lidskými, nýbrž ani materiálními kapacitami. Mnoho odběrových míst nemohlo kvůli nedostatku personálu otevřít včas. Velký nápor lidí, přičemž rozhodně nelze hovořit o jeho dobrovolnosti vzhledem k obrovskému omezení lidských svobod bez negativního testu, bylo nemožné zvládnout. Lidé stáli několik hodin ve frontách, přičemž se testu, vzhledem k omezeným kapacitám, ani nemuseli dočkat.

Nakonec se ale k testu dostali všichni, kteří skutečně chtěli nebo museli, protože test byl vyžadován zaměstnavateli i v obchodech. Debatu o tom, jak spolehlivé je antigenové testování, přenechám odborníkům. S testováním ale vyvstává podstatné riziko, jelikož málo informovaní lidé si mohou negativní test vyložit jako záruku bezpečné návštěvy prarodičů či rodinných oslav a celkově dojde ke zvýšení mobility a nižšímu dodržování společenského distancování. Pokud tak učiní velká část populace, může to ve výsledku vést k rychlejšímu šíření nákazy.

Překroucená realita

Cílem testování byl co nejdřívější návrat do normality, která má pro premiéra formu otevření kostelů, kin a divadel s maximální kapacitou 50 %. Žádné další razantní posuny směrem k standardní situaci se ale nekonají. Ekonomika dál trpí, lidé přicházejí o práci a miliony eur jsou vynakládány na celoplošné testování, které nemá kromě poklesu počtu pozitivně testovaných lidí PCR testem jiné dopady.

Ministr zdravotnictví Marek Krajčí se chlubí poklesem reprodukčního čísla pod hodnotu 1. Takto podaná informace vykouzlí úsměv na tváři mnoha lidem. No, zdá se, že při výpočtu čísla R jako by se na antigenové testy zapomnělo. Přihlížení pouze k trendu vývoje PCR testů je v momentální situaci na Slovensku nebezpečnou hrou. Možná nad tím virem skutečně vyhrajeme, pokud budeme testovat pouze antigenovými testy a výpočet R ponecháme stejný.

Ano, lidské životy musíme zachraňovat. Tohoto cíle lze ale dosáhnout i nasloucháním lidem s odlišným názorem. Hlavní přitom je si realitu nepřizpůsobovat svým představám a ideálům. Jinak se možná staneme dalším premiérem Slovenské republiky, který očividně své návrhy považuje za bezchybné, ať už je názor odborníků či reálná situace jakákoliv.

* * *

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.