Podle nezávislých ruských zdrojů se v Moskvě kácejí lesy v doposud chráněných oblastech, aby v takto vyčištěných oblastech byly rozmístěny systémy protivzdušné obrany. Náznaky opevňování Moskvy se ukázaly již v polovině ledna, kdy byly na výškové budovy v centru města instalovány první systémy protivzdušné obrany.

Již na konci roku 2022 došlo k zničení experimentálních polí Zemědělské akademie Timirvazev. Plocha byla srovnána a vše bylo zalito betonem. V současné době tam již stojí čtyři odpalovací zařízení S-400 v pracovní poloze.

Dále čtěte

Nový prezident jede na Hrad na motorce. Týdeník FORUM vítá Petra Pavla

Výčitky, že prý nosíme flanelové košile a podporujeme Petra Pavla, naši redakci nijak nerozhodily. Zítra vychází Týdeník FORUM s…

Jde o raketové systémy dlouhého doletu, které mají k dispozici čtyři různé typy raket s rozdílnými parametry, a dokážou tak vytvořit tzv. vrstvenou obranu, přes kterou by měly těžko projít i nejmodernější rakety a chytré střely.

Na místě je také na mobilní věži umístěn multifunkční radar 92H6E, který detekuje a doprovází vzdušné cíle. Uprostřed areálu stojí radar 96L6E určený k měření souřadnic aerodynamických cílů, jako jsou letadla, vrtulníky, drony či rakety. V místě jsou rovněž palivové nádrže.

Přestože obyvatelé protestovali, začalo docházet k dalšímu ničení přírodních oblastí v Moskvě. Úřady to oficiálně komentovaly jako snahu „zajistit národní bezpečnost“. Zničena tak byla například parková rezervace Losiny Ostrov, kde byly rovněž umístěny systémy S-400, radar 92N6E a také bojové středisko určené k řízení systémů protivzdušné obrany a interakci s dalšími systémy protivzdušné obrany a velitelskými stanovišti.

Největší škody však podle The Insider byly napáchány ve čtvrti Pečatniki ležící přímo proti muzejní rezervaci Kolomenskoje, která byla místem konání různých společenských a kulturních akcí. Pro potřeby ministerstva obrany zde bylo vykáceno asi sto hektarů vzrostlého lesa. Pětina plochy bude opět určena protivzdušné obraně, na zbytku má pak vyrůst průmyslová zóna. Místní se obávají, že kvůli naprosté změně místa ztratí místní kostel Nanebevstoupení Páně status památky světového dědictví UNESCO. Vojenští odborníci navíc upozorňují, že umístění vojenských objektů takto blízko obytných čtvrtí ohrožuje místní obyvatele. Nejbližší obytný dům, kterým je devítipatrová budova, stojí totiž pouhých 200 metrů daleko.

Již 19. ledna se na sociálních sítích objevily fotografie a videa, na kterých byla jasně vidět instalace protivzdušných systémů v centru Moskvy na výškové kancelářské budově na Teterinské ulici. Na střeše byl instalován systém Pancir S1.  Přibližně v tutéž dobu se Pancir objevil i na střeše ministerstva obrany. Státní duma to však komentovala jako nepravdivou zprávu. „Nic o tom nevím. Myslím si, že jde o fotomontáž,“ prohlásil Jevgenij Lebeděv, člen obranného výboru Státní dumy. Ministerstvo obrany se k tomu nevyjádřilo vůbec, stejně jako moskevské úřady.

Provládní kanály označily jakékoliv informace o rozmístění systémů protivzdušné obrany v místech, kde bydlí a žijí lidé, za lež. Podle oficiálního vyjádření jsou systémy nasazeny pouze v Moskevské oblasti, protože „mít takové zbraně ve městě je nebezpečné“. Systémy jsou navíc ve složené poloze, protože se jedná o „mezizastávku pro přesun vojenské techniky“.

Kreml umístil bojové systémy přímo do obytných čtvrtí, ačkoliv ruský vyslanec při OSN Vasilij Něbenzja v minulosti několikrát napadl Ukrajinu a obvinil ji, že své systémů protivzdušné obrany umísťuje v blízkosti obytných oblastí, což podle ruské strany může za „zásahy do civilních objektů“ .