Andrej Babiš (ANO), Josef Středula FOTO: ČTK/Šulová Kateřina
FOTO: ČTK/Šulová Kateřina
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula oznámil své rozhodnutí ucházet se o prezidentskou kandidaturu v nadcházející volbě hlavy státu. Kandidovat na Pražský hrad chce jako občanský kandidát. Musí tedy sesbírat minimálně 50 tisíc podpisů občanů. Nejzajímavější na záměru odborového předáka zúčastnit se volebního klání však je, že by mohl přebrat část voličů Andreji Babišovi, který bude s největší pravděpodobností rovněž kandidovat. Jak moc by mohl odborář šéfa hnutí ANO oslabit?
Ze všech potenciálních prezidentských uchazečů, o kterých se mluví nebo kteří dokonce připustili, že se o kandidaturu na prezidenta pokusí, je Josef Středula v tuhle chvíli tím, který má největší šanci oslovit voliče, na které cílí i předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš.
Docela dobře se dá odhadnout, že klíčovým faktorem, který prezidentskou volbu ovlivní, bude celková atmosféra a nálada v České republice v době jejího konání. Stále více se totiž ukazuje, že to budou ekonomická a sociální témata, která budou rezonovat v lednu příštího roku, kdy se má výběr prezidenta uskutečnit.
Není přitom žádná náhoda, že jsou to právě tato témata, na která se už teď v čele svého hnutí zaměřuje Babiš; ten kritizuje Fialovu vládu za to, jak málo pomáhá lidem v nastalé obtížné ekonomické situaci, kdy se všechno zdražuje. Středula by byl už z principu kandidátem, který je s těmito tématy rovněž úzce spojený, a pokud budou středobodem prezidentské kampaně, bude se v nich cítit jako ryba ve vodě.
Josef Středula by mohl nabourat Babišovu dominanci v těchto tématech. Pro voliče, kteří se budou rozhodovat podle nich a kteří z šéfa ANO nejsou zase tak nadšení, by mohl vytvářet akceptovatelnou alternativu. Navíc, když se bývalý premiér stylizuje do jediného politika, který se kdy staral o občany a jejich potřeby, odborář Středula, který s ním má nemalé zkušenosti z tripartity jako zástupce zaměstnanců z doby, kdy Andrej Babiš byl ve vládě, by to mohl alespoň zčásti během volební kampaně uvádět na pravou míru.
Přátelské a profesní kontakty na Západě
Druhá věc je, jak úspěšný Středula v přebírání potenciálních Babišových voličů může být a zda se přímo na ně zaměří a dá si jejich oslovení za cíl, nebo jestli bude mít spíše tendenci zaměřit se na voliče napříč politickým spektrem a profilovat se jako kandidát, na kterém se mohou shodnout různé části společnosti. Ačkoli je totiž jednoznačně levicově zaměřený, mohlo by se mu to možná do určité míry i podařit.
Inspirativní je v tomto ohledu prezidentská kandidatura Jiřího Dienstbiera z roku 2013. Tehdejší senátor a místopředseda sociální demokracie a pozdější ministr pro lidská práva a rovné příležitosti získal 16,12 procenta hlasů, což není vůbec málo. Dienstbier tak jen o dvě desetiny procentního bodu zaostal za někdejším premiérem Janem Fischerem, který byl původně považovaný za hlavního favorita první přímé volby prezidenta.
Jiří Dienstbier a Josef Středula jsou si v řadě ohledů podobní. Oba se identifikují s levicí, v kulturní oblasti jsou přitom liberálně zaměření a oba jsou rovněž prozápadně orientovaní. Není bez významu, že odborářského předáka se svým způsobem minulý týden v neděli na twitteru zastal bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Někdejší předseda TOP 09 i křesťanských demokratů napsal: „Dovolte reakci na nehezká slova o Jiřím Středulovi: Vždycky to byl levičák a chtěl pro ekonomiku neúnosné výhody pro zaměstnance. Nikdy to nebyl komunista, vždycky ctil naše euroatlantické směřování, je demokrat a ctí Ústavu. Jeho přátelské a profesní kontakty jsou na Západě, ne v Rusku.“
Dovolte reakci na nehezká slova o @JStredula:Vždycky to byl levičák a chtěl pro ekonomiku neúnosné výhody pro zaměstnance. Nikdy to nebyl komunista, vždycky ctil naše euroatlantické směřování, je demokrat a ctí Ústavu.Jeho přátelské a profesní kontakty jsou na Západě,ne v Rusku.
— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) April 29, 2022
Pokud by Josef Středula v prezidentské volbě obdržel 16 procent hlasů, byl by to mimořádný úspěch, který by nutně musel být z velké části na úkor Babiše. Jestli by ovšem zároveň vedl k tomu, že by předseda hnutí ANO nepostoupil do druhého kola volby, není vůbec jisté. To by musel Středula získat ještě o nějaký ten procentní bod navíc a Babišovi by se nesměla povést mobilizace jeho věrných voličů.
Fungující produkt
Jenže Dienstbierova a Středulova situace je trochu odlišná. Prvně jmenovaný byl kandidátem ČSSD, která v té době stále ještě byla dvacetiprocentní stranou. A přestože do volebního zápolení nastoupil i její bývalý předseda Miloš Zeman, pořád nakonec značné množství levicových voličů volilo Dienstbiera.
Středula sice veřejnosti není neznámý a stojí za ním Českomoravská konfederace odborových svazů, která sdružuje více než tři sta tisíc členů odborů, rozhodující ale bude, jak na něj veřejnost bude reagovat a jak na ni on sám bude působit.
Rozdíl mezi Babišem a Středulou je totiž také v tom, že předseda hnutí ANO je už u svých voličů prověřenou volbou. Jinak řečeno, jeho marketingový tým ho nabízí jako produkt, který funguje. Josef Středula je v tomto ohledu sázka na nejistotu, kdy nevíme, jestli si svoji cílovku vůbec najde a jak velká bude a zda voliče nebude něčím dráždit a iritovat.
Přeci jen je něco jiného zastupovat zájmy zaměstnanců v čele odborů a kandidovat na prezidenta republiky, se kterým mají občané spojené určité charakteristiky a představy. Na funkci hlavy státu mají zkrátka odlišné nároky než na odborářského bosse, který prochází volbou jen samotných odborářů na jejich sjezdu.
Josef Středula je teprve na začátku svého prezidentského usilování. První zkouškou, kterou zakusí, bude, s jakou lehkostí se jemu a jeho týmu podaří sebrat potřebných 50 tisíc podpisů občanů. Na tom se poprvé ukáže, jak velká poptávka po jeho kandidatuře vlastně je.
