Čtvrteční mimořádná schůze poslanecké sněmovny, kterou svolalo hnutí ANO ke svým čtyřem návrhům zaměřeným proti růstu cen energií a pohonných hmot, nepřinesla nic nového. Představitelé Babišova hnutí zopakovali, co říkají dlouhodobě. Zástupci vládní koalice až na dvě výjimky nevystoupili a program schůze, jak se očekávalo, nebyl schválen. Vláda Petra Fialy by se však přesto měla snažit ze současné situace poučit a důkladně se připravit na to, jak si bude počínat v následujících měsících, protože tlak na ni bude stoupat.
Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová ve čtvrtek v dolní komoře parlamentu znovu – těžko říct pokolikáté už – hovořila o tom, že receptem Babišova hnutí na současné zdražování a chudnutí občanů je dočasně osvobodit od DPH pohonné hmoty a elektřinu a plyn.
Schillerová přiznala, že politikům z hnutí ANO je zřejmé, že růst cen nejde zcela zastavit, ale jejich snahou prý je ho zpomalit, aby nedopadal v takové míře na české občany. Naproti tomu podle místopředsedkyně ANO zvolil premiér Petr Fiala českou cestu, kdy nechává následky celého zvyšování cen dopadnout na české občany, přičemž Alena Schillerová poukazuje na to, že je to právě stát, který profituje na růstu cen, protože například téměř polovina cen pohonných hmot směřuje do státního rozpočtu.
Jde samozřejmě o směs polopravd, která obsahuje spoustu „ale“, jenže pokud chce vládní koalice tváří v tvář populismu a demagogii hnutí ANO dlouhodobě obstát, musí na jeho kanonádu odpovídat trochu sofistikovanějším způsobem, než jak činí, přičemž si v zásadě vystačí s jedním jediným protiargumentem, který omílá v různých variacích. A zároveň musí Fialův kabinet k tomu, co navrhuje Babišovo hnutí, nabídnout přesvědčivou alternativu.
Konec fixací
Pěkně je to vidět na tom, co na svém facebookovém profilu před několika dny napsal premiér Petra Fiala: „Máme inflaci, se kterou si skoro nikdo neví rady. My ale ano. Začali jsme dělat protiinflační kroky a snažíme se odpovědně hospodařit. Recept opozice je rozházet peníze všem. Tím bychom ale inflaci jenom roztočili. My jdeme cestou pomoci těm, kteří ji potřebují.“
Tvrzení, že si naše vláda ví rady s inflací, zní přinejmenším trochu přehnaně. Ve skutečnosti si s ní neví rady vůbec nikdo a výjimkou není ani Andrej Babiš a spol. Pak je tady zmatek, který se konal kolem jednorázového pětitisícového příspěvku na dítě, kdy nejprve zaznělo, že se bude týkat rodin s čistým ročním příjmem do jednoho milionu korun, a pak se to změnila na hrubého. Navíc vládní koalice o pomoci, na kterou by mělo mít nárok 1,1 milionu domácností, tvrdí, že je cílená, nikoli plošná.
Ze všeho nejdůležitější však je, že i dnes jsme stále ještě v situaci, kdy nás to nejhorší teprve čeká. V průběhu následujícího období budou domácnostem postupně přicházet nové výpočty záloh na energie, kde se dočkají skokového zdražení. Lidem s hypotékami, kterým skončí fixace, měsíční splátka rovněž dramaticky naroste. A do toho samozřejmě bude pokračovat zdražování úplně všeho, protože do většiny produktů a služeb se budou dále promítat vysoké ceny energií a pohonných hmot.
Navršené dluhy
Vláda proto musí mít plán, jaké kroky podnikne a nakolik případně ustoupí ze své dosavadní pozice, kdy chce pomáhat adresně a cíleně pouze těm, kteří to potřebují, což je otázka, co to vlastně znamená. Případně zda bude chtít vymýšlet nějakého kočkopsa mezi plošnou a adresnou pomocí, aby se mohla tvářit, že se drží toho, co říkala celou dobu, ale zároveň pomohla co největšímu množství lidí.
Ve sněmovně se za vládu kromě ministra dopravy Martina Kupky ujal slova i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který ve své řeči oslovil také na galerii přítomné studenty: „To, co slyšíte, to, jak by bylo velmi jednoduché řešit stávající situaci tím, že zrušíme DPH na energie, tak to znamená mimo jiné, že použijeme peníze, které bychom mohli použít jinde. Peníze, které nemáme. Peníze, které si naše země musí půjčit na dluh. Vláda, která tady byla před námi, zadlužila tuto zemi jako žádná jiná předtím. A ty dluhy jsou už dneska tak vysoké, že my, vaši rodiče, budeme mít problémy ty dluhy splácet,“ zdůrazňoval Síkela.
Posléze pokračoval: „A já se vás ptám, jestli chcete jít do svých budoucích kariér a do života s tím, že budete začínat tím, že budete splácet dluhy, které za vás udělala nějaká vláda, která je udělala v minulosti a tu zodpovědnost za splacení těch dluhů přenese na vás. Já si myslím, že nikdo nic takového nechce, nikdo nechce jít do života vybaven tím, že jeho startovací čára začíná někde v minusu. To je první věc.“
Ministr Síkela má pravdu v tom, že pokud zadlužení státu zajde opravdu daleko, nepříjemně to dolehne na budoucí daňové poplatníky, protože státu nezbude nic jiného než osekávat veřejné služby, a naopak co nejvíce peněz vybírat na daních. Na druhou stranu inflace znehodnocuje i státní dluhy a pomoci může také ekonomický růst.
V každém případě klíčové je, jestli si vláda i Jozef Síkela svůj postoj dovedou udržet například i za půl roku, kdy tlak, který bude na kabinet vyvíjen, bude s největší pravděpodobností mnohem větší, než jaký vládní pětikoalice zažívá teď.