Sídlo holdingu Agrofert FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Antimonopolní úřad zveřejnil výsledky kontroly cen pěti základních potravin. Ukončil tak spory, kdo nejvíce přispěl k jejich zdražování. Klíčový podíl nemají obchody, ale agrokorporace propojené s potravinářskou výrobou. Agrolobby přitom vyhrožovala bídou a nedostatkem potravin.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ukončil zkoumání tvorby cen vybraných komodit (mléko, máslo, vejce, mouka, kuřecí maso) v časové ose od roku 2018 do února 2023. Důvodem byl šestý nejrychlejší nárůst cen potravin v Evropské unii, které na jaře meziročně stouply v průměru o 27 procent.
V té době začaly polemiky, kdo může za zdražování potravin, jež se stalo největším tahounem inflace, ve vertikále zemědělská prvovýroba, potravináři a obchodníci.
Spory o drahé potraviny byly vodou na mlýn stoupencům drakonických regulací, kteří chtějí uzavírat domácí trh před levnější zahraniční konkurencí a zastropovat ceny po neúspěšném maďarském vzoru. Vzývají komunistickou mantru potravinové soběstačnosti, která byla ve skutečnosti soběstačností v nedostatku.
Hlavním viníkem obchody?
Vlivné agrolobby se podařilo mediálně vytvořit hlavního viníka – nadnárodní obchodní řetězce. Tomuto obrazu nahrával i postoj ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, jenž z nejasného důvodu vynechával zásadní roli skupiny agrobaronů v čele s majitelem Agrofertu Andrejem Babišem.
„Vliv velkých zpracovatelských potravinářských provozů (masny, mlékárny, pekárny), propojených přímo s vlastnictvím velkých zemědělských podniků prvovýroby s výměrami i několik desítek tisíc hektarů půdy, je významným hybatelem cen potravin,“ uvedl předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Jeho slova potvrzovala řada ekonomů.
Nyní dalo těmto hlasům za pravdu i zjištění antimonopolního úřadu. Kontroly více než dvou set firem v celém řetězci sice nezjistily porušení hospodářské soutěže ani kartelové dohody. Přesto závěrečná zpráva paradoxně konstatuje, že na některých trzích s potravinami je vytvořen oligopol, kdy trh ovládá jen několik silných hráčů.
Výrazný oligopol je u čerstvého mléka, kde tři největší zpracovatelé mají dohromady 60 procent trhu. Největší mlékárenský podnik Madeta vlastní hlasitý kritik současných poměrů Milan Teplý, který loni věštil krach potravinářského průmyslu, pokud vláda nezasáhne, a máslo bude za 80 korun jen pro bohaté. Nechal se slyšet, že „za dva roky nebude co žrát“.
Zpráva konstatovala, že nejvyšší marže je na straně prvovýrobců. To připisuje rostoucím nákladům po ruské agresi, nicméně mnozí používali předzásobené suroviny a měli zafixované ceny energií. Tomu odpovídá i rekordní loňský zisk zemědělského sektoru 22 miliard korun.
Mléko
Podívejme se na statistiku ÚOHS porovnávající pohyb průměrných cen pěti základních potravin (bez DPH) v období od března 2020 do listopadu 2022, kdy ceny kulminovaly.
Cena plnotučného trvanlivého mléka stoupla z 13,59 koruny za litr na 17,61 koruny (o 29 procent). Zemědělci zdražili z 9,18 koruny na 13,08 koruny (o 42 procent), zpracovatelé si přidali marži z 1,60 koruny na 2,20 koruny (o 37 procent), zatímco obchodníkům ve stejném období klesla marže z 2,81 koruny na 2,34 koruny (o 20 procent).
Máslo
Kostka másla podražila z 36,90 koruny na 56,31 koruny (o 53 procent). Zemědělská prvovýroba zvýšila ceny z 24,29 koruny na 44,18 koruny (o 82 procent), zpracovatelé navýšili marži z 5,55 koruny na 5,76 koruny (o 4 procenta), obchodníkům klesla marže z 7,06 koruny na 6,38 koruny (o 11 procent).
Kuřecí maso
Cena kuřecího masa stoupla z 52,55 koruny za kilogram na 78,62 koruny (o 49 procent). Největší marži měli zpracovatelé, kterou zvýšili z 10,61 koruny na 19,11 koruny (o 80 procent). Dodejme, že největším chovatelem a zpracovatelem drůbeže je u nás Agrofert. ÚOHS konstatoval, že chovatelům zvýšilo náklady hlavně zdražení krmných směsí. Největším producentem je rovněž Agrofert, který jich ročně vyrobí 893 tisíc tun.
Vejce
Produkce vajec má jen dva články řetězce – producenty a obchodníky. Průměrná cena jednoho vejce stoupla ve sledovaném období z 2,35 koruny na 4,19 koruny (o 78 procent). Drtivá většina nárůstu jde za producenty, z 1,95 koruny na 3,52 koruny (o 80 procent), zatímco marže obchodníků vyrostla jen o 27 haléřů.
Mouka
Podobně dopadlo porovnání cen pšeničné mouky, která podražila z 10,82 koruny na 17,77 koruny (o 64 procent). Vstupní ceny prvovýroby stouply z 6,42 koruny na 11,76 koruny (o 83 procent), zpracovatelé (mlýny) si přirazili marži z 1,61 koruny na 2,51 koruny (o 62 procent). Obchod navýšil marži z 2,79 koruny na 3,51 koruny (o 23 procent).
Nepotvrzená hysterie
Antimonopolní úřad tak rozbil konstrukce agrolobby a militantních národovců o mnohonásobném napakování zahraničních obchodních řetězců na úkor domácích zemědělců. V médiích se rozšířilo resumé, že se na zdražování podíleli všichni. To není nic objevného, ale podrobnější pohled rozeznává klíčový podíl agroholdingů a napojené potravinářské velkovýroby.
V této souvislosti si stačí připomenout hysterii zástupců agrolobby. Odborář Bohumír Dufek vyzýval k blokádě supermarketů. Bývalý prezident Agrární komory a senátor za Zemanovce Jan Veleba loni varoval před ekonomickým výbuchem, potravinovou chudobou, vlnou zdražování a nedostatkem potravin.
Agrobaron Jiří Milek, vlastnící holding Úsovsko s miliardovými tržbami, důrazně varoval vládu, aby vzala šířící se nespokojenost agrárníků vážně. „V opačném případě nehrozí nic menšího než sociální neklid českého, moravského a slezského venkova.“
Za „malého Babiše“ je podobně jako Milek označován i Zdeněk Jandejsek, jehož holding Rabbit kopíruje výrobní strukturu Agrofertu. Zemědělský expert Trikolory a zastánce povinných kvót na české potraviny před rokem prorokoval ceny chleba 200 korun a jednoho rohlíku 15 korun.
Nedostižným králem na zemědělském a potravinářském trhu zůstává Andrej Babiš, který má obchodní zájmy ve všech kontrolovaných komoditách. Aktivity agrobaronů mu slouží jako beranidlo. Mohou mu tak splácet tučné roky, kdy spolu s ministrem zemědělství Tomanem ve vládě prosazovali státní podporu šitou na míru velkým podnikům.
Výsledkem je klíčový podíl agrokorporací na tvorbě ceně cen potravin, snahy omezovat levnější zahraniční dovoz, zadupávat domácí konkurenci a strašení lidí hladomorem. Jak ukázala zpráva ÚOHS, na zdražování nejvíce nevydělali obchodníci, ale agresivní agrolobby natahující ruce po miliardových dotacích.
Vrabel, Rajchl, Dufek, Středula, Konečná a jim podobní by měli příští demonstraci proti chudobě zorganizovat před sídlem Agrofertu. Proč to nikdy neudělají?
