Na pietní akt do Terezína přišla skupina lidí s vlajkou Sovětského svazu FOTO: ČTK/Hájek Ondřej
FOTO: ČTK/Hájek Ondřej
Na terezínský Národní hřbitov, kde se v neděli 15. května konal tradiční tryzna k uctění obětí nacistické perzekuce, přišla skupina lidí s českou vlajkou a vlajkou Sovětského svazu. Stála u nich policie. Kvůli pokračující ruské invazi na Ukrajině letos ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek nepozval představitele Ruska a Běloruska.
„Doufám, že jde jen o provokaci,“ prohlásil mluvčí Památníku Terezín Stanislav Lada. Podle něj některým lidem vadilo, že byla na Malou pevnost vyvěšena po ruské invazi na Ukrajinu ukrajinská vlajka. Zástupci skupiny s vlajkou Sovětského svazu vzkázali, že vyvěšení ukrajinské vlajky ani chybějící představitelé Ruska a Běloruska problém nejsou. Dalších komentářů se zdrželi.
Terezínská tryzna se konala u příležitosti 77. výročí osvobození. Rozhodnutí nepozvat představitele Ruska a Běloruska bylo podle Roubínka těžké, neboť většinu republiky osvobodila od nacistické okupace Rudá armáda.
Hlavní projev přednesl předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj se lživé informace a lživá obvinění nejvyšších ruských představitelů vůči Ukrajině a vůči svobodnému a demokratickému světu čím dál víc podobají nacistické propagandě před 80 lety.
„Nacházíme se v místě, doufám, že bývalého zla, ponížení a nenávisti, v místě, které se stalo svým válečným příběhem, symbolem a mementem. Také se ale nacházíme v místě, které dnes varuje, připomíná a vyzývá,“ řekl šéf horní komory. Zdůraznil, že je nutné znovu varovat a připomínat fakta a skutečnost, a to zvláště v současné době, kdy se podle něj znovu lži, navíc často umocněné předsudky a spikleneckými teoriemi, stávají nebezpečnou válečnou zbraní.
Lidé nyní podle Vystrčila žijí v době relativizace, co je dobré a co špatné, v době relativizace pravdy a lži. Informace a dezinformace zaplnily veřejný i mediální prostor a je těžké je od sebe rozlišit, podotkl. Přesun reálného života do virtuálního považuje za nepřirozený a nebezpečný. „Je naší povinností to zastavit. Nic nás totiž nemůže zbavit a nezbavuje odpovědnosti a povinnosti hledat pravdu a říkat pravdu. Vím, že říkat pravdu a nebýt populistou v dnešní době vyžaduje, a zejména bude vyžadovat, vytrvalost a odvahu. Odvahu vystoupit z davu a pojmenovávat věci jejich pravým jménem, to nás však nesmí odradit,“ řekl.
Na závěr projevu v Terezíně vyzval Vystrčil k vytrvání podpory Ukrajině. „Prosím vytrvejme v podpoře Ukrajině a vytrvejme v podpoře Ukrajincům, která Česku vrací sebevědomí, perspektivu a mezinárodní autoritu,“ vyzval.
Terezínské tryzny se zúčastnili se také šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vzpomínková akce organizovaná Památníkem Terezín se koná pravidelně třetí květnovou neděli, loni byla kvůli pandemii přesunuta na září. Pietní akt začal v 10:00 nástupem čestné stráže.
Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35 tisíc lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.
Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně zahynulo 2600 z nich, další tisíce pak v jiných nacistických táborech.
