Antisystémové síly jsou u nás nyní zjevně v takovém duševním rozpoložení jako moderátoři ruské televize po úprku svých vojsk od Kyjeva a Chersonu. Jde jen o taktické přeskupení sil a vítězství jednou nastane. Není to ale jednoduché, když se vede boj proti silám celého Západu. Ruská pátá kolona vidí kolem sebe samé americké páté kolony, takže Česká republika je zřejmě takové bojiště mnoha pátých kolon, že se v tom ani člověk schopný dopočítat do pěti už nevyzná.
Známý (na Parlamentních listech) politolog Zdeněk Zbořil 30. ledna začal svou úvahu tím, jak je jeho myšlení nestranné. „Řekl bych, že se snažím být objektivní a nechci napodobovat politology kazatele nebo politologické agit-propčíky,“ slibuje v PL Zbořil. Podle něj se „celá Česká republika“ bude muset „vyrovnat s následky a důsledky výsledku volby a snažit se pochopit, jak si vážit toho, že pana prezidenta Pavla volilo více než 3 miliony občanů ČR, a podpořit jeho a vládní politiku, která se dnes zdá jako okopírovaná z modelu historické ‚Obrozené‘ Národní fronty, se kterou jsou u nás historické zkušenosti“.
Když někdo vystupuje jako politolog, měl by vědět, co byla Národní fronta. Jednalo se o podivnou kulisu, která měla tak trochu maskovat zvláštní dojem z ústavně zakotvené vlády jedné strany. Žádné volby hodné toho slova se u nás 40 let nekonaly, kandidátka byla takzvaně „jednotná“, „volilo“ se „manifestačně“, protože plenty sice ve volebních místnostech byly, ale šel za ně jen někdo skutečně odvážný. Kandidáti měli jistotu zisku přes 99 procent. Racionálně nemá smysl s myšlenkou pana Zbořila polemizovat.
Aktivista a prorok zkázy západní civilizace Petr Hampl 29. ledna na Parlamentních listech neskrývá skepsi. „Takže je vymalováno. Lid promluvil. Fialova vláda dosáhla drtivého vítězství. Její dosavadní kurz byl potvrzen a dostala jednoznačný mandát pro pokračování, včetně zavedení eura, akceptování migračních kvót, LGBT programů na základních školách, dalších asociálních opatření, zvyšování daní pro nejchudší vrstvy a především nedobrovolné nasazení českých kluků na ukrajinské bojiště. A zavedení represe blízké úrovni z padesátých let, zmírněné ovšem tím, že zůstanou otevřené hranice, takže odpůrci režimu budou mít možnost se odstěhovat,“ píše Hampl.
Sám se nejspíš nikam nehrne, protože je nejspíš natolik realistický, že ví, že na světě není moc zemí, kde by na něj byli zvědaví. Zdá se, že se nejspíš pokusí prohrabat do kopce Blaník k legendárním rytířům a tam počkat, co bude. „Opakuji, co jsem napsal už před dvěma týdny. Především se to snažme nějak přežít. Pokud chce někdo přemýšlet o změně, tak v delším horizontu. V nejbližších letech na ni nebude pomyšlení,“ shrnuje nešťastný muž.
Jana Zwyrtek Hamplová 29. ledna tamtéž osvědčuje svou schopnost vysvětlit všechny své přemety, míníme názorové. „Víte, vyčítali mi, a tuším Seznam z toho udělal zase monster článek, že jsem kdysi o Pavlovi psala kladně – ano, byl rok 2019, byl klid a jako běžný občan jsem se ho zastala, když někdo zpochybňoval jeho vyznamenání,“ píše laskavě dobrotivá paní. „Kdybych hodnotila dnes, pak osobou Petra Pavla na naší politické scéně posílilo svůj vliv NATO, USA, Brusel a tato vláda a lidé, kteří si ho pro funkci připravili. Petr Pavel byl od roku 2019 jejich kandidát, podpisy občanů byly jen prostředek k dosažení cíle. Proto jsem nakonec podpořila Andreje Babiše, přestože jsem stála dva covidové roky tvrdě proti němu, což všichni vědí. Nikdy totiž není dobře, když jedna skupina ovládne absolutně všechno a když ten vliv jde navíc takto výrazně zvenčí, protože odtamtud nečitelný Petr Pavel přišel. Z toho mám opravdu obavy. Svěřili jsme Pražský hrad neznámému člověku,“ přiznává překvapivě bezelstně svou neznalost poměrně známé osoby senátorka.
Ředitel potrubní pošty dopravující k nám kremelskou propagandu Petr Hájek si na svém Protiproudu napsal článek, který celkem není nutné číst. Již dlouhý titulek hned prozrazuje, že nás nečekají příliš příčetné myšlenky: „Den poté: Co prozradil ruský zrádce? A co americký ambasador? Pavel byl dosazen, nikoli zvolen. Chvilkaři mají obavy? Okamura nabízí spolupráci? Rozděl a panuj. Cukr a bič v praxi. Vinnetou se mýlil: Boj!“
Ale aby se neřeklo, tak aspoň jeden citát. Autor odhaluje, že za zvolením Petra Pavla stojí CIA a nesmíme skočit na to, že byl kandidát demokraticky zvolen. Kdepak. „Je to přesně naopak. Washingtonu už nyní stálo za to se v celé věci přímo angažovat. Příprava válečného pole. Z ambasády vzešel povel (a pak podpora, peníze – přes spoustu ‚kolen‘ atd.) – a Pavlovi loutkovodiči jej pouze provedli. Proto také odtud přišla první ‚gratulace‘, respektive drsná upomínka, komu za to vděčí,“ píše Hájek.
Přímo si představujeme, jak z trubky vedoucí z Kremlu vypadne v redakci Protiproudu schránka s depeší. Petr Hájek se k ní uctivě blíží po kolenou a za neustálého klanění (okoukaného od Jana Hamáčka klanějícího se čínskému lidovému letadlu s čínskými lidovými rouškami) bere drahocenné sdělení do rukou jako relikvii dotýkanou snad samotným mluvčím Peskovem. Píše se tam sice pořád to samé, ale to nevadí. V kostelech se taky čte pořád to samé.
Nepopíráme, že doba to teď bude o něco těžší. Stejně jako po úprku ruských vojsk od Kyjeva a Chersonu se teď hledá, kdo za to může. Takzvaní vlastenci se obviňují mezi sebou a jedním z terčů je třeba Tomio Okamura, který na svém facebooku čelí nečekané vzpouře. Místo výkřiků „jedině SPD“, na které se roboticky odpovídalo „děkuji“, se teď velký předseda dozvídá, že je ve skutečnosti provládní a nepodpořil jasně Andreje Babiše a že už se mu nedá věřit. Zmatek do toho ještě vnáší ti, kterým se nelíbí ani Babiš, protože zaváděl roušky a lockdowny, a vyčítají, že se SPD nepostavila jasně proti Babišovi.
Ale žádný strach. Přirozeným výběrem se to nakonec vyjasní a pokyny zasvěceným subjektům přijdou. Je potřeba vymyslet, jak celý ten příběh voleb, které antisystémové síly momentálně prohrály, patřičně převyprávět. Na tom se jistě pracuje a máme se na co těšit.