Pravoslavný kněz žehná raketě Sojuz FOTO: NASA / Bill Ingalls / Wikimedia Commons / Public Domain
FOTO: NASA / Bill Ingalls / Wikimedia Commons / Public Domain
Šéf ruské agentury Roskosmos v pátek varoval, že většina ruského vybavení na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) je po záruce. Prohlášení přišlo několik týdnů poté, co z ruského segmentu stanice opět unikla chladicí kapalina.
Nešlo o první incident. Tento únik, který byl již třetím za méně než rok, vyvolal nové otázky ohledně spolehlivosti ruského kosmického programu.
„Mezinárodní vesmírná stanice se blíží k cíli své existence,“ řekl šéf Roskosmosu Jurij Borisov ve státní televizi.
„Vládním rozhodnutím jsme prodloužili provoz ruského segmentu do roku 2028, ale bohužel již překročil všechny přípustné doby existence,“ dodal.
Vesmírný program Moskvy, který byl kdysi prestižní záležitostí, se od rozpadu SSSR potýkal s četnými neúspěchy, včetně ztráty dvou misí na Mars a letos v srpnu neúspěchu první lunární sondy vyslané po téměř 50 letech.
Ve stejném rozhovoru Borisov uvedl, že z nedávné havárie Luny-25 je třeba vyvodit „závažné závěry“.
„Luna-25 se připravovala 16 let,“ řekl. „To je nepřijatelně dlouhá doba. Je to způsobeno především nestálým financováním.“ Dodal, že tým, který na sondě pracoval, byl mladý a že by nebylo správné je dnes „fackovat“.
Putin tehdy neúspěch také komentoval. „Chyby se stávají. Je to tak složitá činnost. Je to škoda… Je to negativní zkušenost, ale bude využita v budoucnu, abychom se vyvarovali jakýchkoli chyb,“ řekl Putin a slíbil, že bude pokračovat ve financování misí na Měsíc. „Je třeba z celé situace vyvodit správné závěry, pracovat na chybách a určitě v této práci pokračovat,“ řekl šéf Kremlu.
Ruský kosmický sektor se již léta potýká s problémy s financováním a také s korupčními skandály.
Putin v září slíbil, že navzdory neúspěchu bude ruský lunární program pokračovat, a požádal osoby dohlížející na tento sektor, aby vyřešily problémy s příliš nízkými platy v ruském kosmickém průmyslu a pokusily se přilákat zahraniční odborníky a také zvýšit zapojení soukromého podnikání.
V diskusi na Radiu Svoboda loni v září se potížemi kosmonautiky zabývali experti. Komentátor věnující se problémům kosmonautiky Vitalij Jegorov zmínil problémy dané současným postavením Ruska ve světě a dopady sankcí.
„Myslím, že Rusko bude létat na ISS nejméně do roku 2028, zatímco všichni ostatní partneři počítají s prodloužením do roku 2030. S největší pravděpodobností to bude prodlouženo i poté, protože do té doby nikdo nevyrobí důstojnou náhradu. I podle současných plánů, zatím nepřizpůsobených zahraničněpolitickému prostředí, se počítá se zahájením vynášení prvního modulu budoucí ruské orbitální stanice v roce 2028,“ míní Jegorov. Podle něj je ale pravděpodobnost, že se Rusům tento termín podaří dodržet, vzhledem k předchozím zkušenostem velmi nízká.
Jegorov připomněl, že není možné jen tak bez vážných následků přerušit program pilotovaných letů kosmických lodí. Pokud by k tomu došlo, lidé by museli být propuštěni, a kdyby se pak program obnovil, není jisté, že se všichni vrátí. Roskosmos si to dobře uvědomuje, a pokud nebude mít Rusko v roce 2028 nebo později vlastní stanici, s největší pravděpodobností žádné stažení z ISS nepřipadá v úvahu. Byl by to konec pilotované kosmonautiky, která tvoří třetinu celého ruského kosmického programu.
