Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg FOTO: ČTK/XINHUA/Zheng Huansong
FOTO: ČTK/XINHUA/Zheng Huansong
Ruský nátlak na Spojené státy a potažmo celou Severoatlantickou alianci, aby NATO garantovalo, že nepřistoupí k přijetí dalších států, vyvolal protireakci. Finsko a Švédsko se v posledních letech s aliancí sbližují a byť se rozhodně nedá říct, že by se do žádosti o vstup obě země hnaly, posun ve vnímání pozorovatelný je. V prosinci 2020 švédský parlament například schválil tzv. NATO option, což by v budoucnu mělo Stockholmu umožnit vstoupit do NATO. Náměstkyně pro politické záležitosti amerického ministerstva zahraničí Victoria Nulandová předevčírem na tiskové konferenci řekla, že USA by přijetí obou skandinávských zemí podpořilo.
Žádné velké změny
Zároveň je ale pravdou, že ani Stockholm, ani Helsinky zatím nevyslaly vyloženě jasný signál. Slova finského prezidenta Niinistöho pronesená v novoročním projevu, že otázka členství v NATO není něco, do čeho by Rusko mohlo mluvit, byla sice jednoznačným vzkazem Moskvě, ale zároveň nejde o žádný posun pozice, kterou Finsko zastává dlouhodobě. I posun v náladách veřejnosti je zatím poměrně mírný, byť měřitelný.
Podle průzkumů veřejného mínění ještě v roce 2012 případné přistoupení své země k alianci schvalovalo jen 14 procent obyvatel Finska, kdežto 65 procent jich bylo proti. Velký zlom nastal po roce 2014, a po mírném ochlazení vyvolaném zdánlivým uklidněním konfliktu podpora členství mezi roky 2020 a 2021 opět stoupla. Pro by bylo momentálně 26 procent Finů, proti 40 procent a třetina lidí je nerozhodnutá.
Švédské NATO volby 2022
V již zmíněném Švédsku se zdá, že členství v alianci by mohlo být jedním z důležitých témat v letošních parlamentních volbách. Je potřeba zmínit, že ona možnost vstoupit do NATO odhlasovaná parlamentem neznamená, že žádost bude podána. Finsko podobnou věc schválilo už v roce 1995. Současná vláda sociálních demokratů a Zelených takový krok odmítá. Názor ale změnila krajně pravicová strana Švédští demokraté, díky které byl nakonec návrh schválen.
Poměr těch, kteří by s podáním přihlášky souhlasili, a těch, kteří jsou proti, je téměř vyrovnaný, 33 proti 35 procentům. Podobně jako ve Finsku jde o měřitelný posun oproti situaci před pár lety, kdy členství odmítala nadpoloviční většina obyvatel Švédska. Zdá se ale, že agresivní politika Putinova Ruska, která se projevuje i častými provokacemi ve vzdušném prostoru a ve vodách obou skandinávských zemí, obě směřuje spíš do NATO, než že by je odrazovala.
Přijetí snadné nebude
Spojené státy teď vyslaly poměrně jasný signál, že by takový krok podpořily. Vůči členství stabilních a demokratických států ze severu Evropy by jistě ostatní země mohly mít daleko méně námitek než vůči přijetí Ukrajiny a Gruzie, kde transformace teprve probíhá. Jak Švédsko, tak Finsko jsou také od roku 2014 členy Iniciativy pro partnerskou interoperabilitu, která má zlepšit možnost spolupráce armád těchto zemí s armádami států NATO.
Přesto neexistuje jednoduchá a rychlá cesta. Je také možné, že se některé evropské státy postaví proti tomu. I kdyby ne, budou obě země muset napřed požádat o akční plán členství a splnit všechny podmínky. Nicméně se zdá, že pokud skutečně Putinovým cílem je zabránit rozšíření NATO především o Ukrajinu, ale i další státy, jeho agresivní nátlaková strategie příliš úspěchů neslaví.
Ruku na srdce. Mnohé západoevropské země NATO se k přijetí Ukrajiny staví mírně řečeno rezervovaně. I bez ruských jednotek stojících na hranici v pozicích, ze kterých mohou snadno provést výpad na území svého souseda, je odpor Moskvy ke členství Kyjeva v alianci známý a země jako Británie a Německo ho vždy zohledňovaly. Ruské řinčení zbraněmi ale může vést k nahlodávání dosavadní neutrality Švédka a Finska. Bude jedině dobře, když si to Putin uvědomí.
