Tak už to začalo. Zažíváme první hodiny zatím nejtvrdších omezení v historii České republiky. Ale není to tak, jak to vypadá. Lidé sice nemohou chodit daleko od domu, nesmějí cestovat mimo okres, Hamáček vyhrožuje vojáky v ulicích, ale nejrizikovějších pracovišť se vládní omezení nijak nedotkla.

Jde o výrobní haly, montovny, chemičky nebo masokombináty. Tam vše jede dál na plné obrátky. Přitom právě na těchto pracovištích, kde se v jednom omezeném prostoru pohybuje po mnoho hodin větší počet lidí a kde jsou často nedokonale dodržována hygienická opatření, hrozí největší šíření čínské chřipky.

Kadeřnice musí mít zavřeno, hospodský si už ani nepamatuje, kdy naposledy mohl otevřít, oblečení si nekoupíte. Ale čistě náhodou fabriky, ve kterých podniká pan premiér, mohou jet dál bez omezení. To se tak stane. Že ponechal otevřená svá květinářství, to už je skutečně jen úsměvné.

To, co teď budeme zažívat tři týdny, nejspíše nepovede k prudkému zlepšení situace, ale k dalšímu prohloubení krize. Další podnikatelé budou odkázáni na pomoc státu, zadlužení poroste a efekt snížení počtu nakažených současné restrikce dost možná nepřinesou v dostatečném rozsahu.

Ve zmiňovaných průmyslových podnicích totiž pracuje zhruba 1,5 milionu lidí. To je hodně. Pro ně omezení téměř neplatí. Musí dál jezdit do práce a klidně se tam mohou nechat nakazit. Protože byznys. Vláda dnešním dnem nastartovala opatření, která budou bolet tisíce živnostníků. Ale čínskou chřipku Babiš takhle neporazí.