Ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Radim Dragoun FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž vybírá nového olomouckého vrchního žalobce po nečekané rezignaci Radima Daňhela. Hlavním favoritem je podle zdrojů z justice dosavadní ředitel GIBS Radim Dragoun. Do funkce byl jmenován Babišovou vládou po mediálním odstřelu svého předchůdce Michala Murína.
Kolem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci je pořád rušno. Loni v březnu rezignoval z postu vedoucího vrchního žalobce Ivo Ištvan, který přešel na Nejvyšší státní zastupitelství. Do veřejného povědomí se zapsal několika spornými, ale o to spektakulárnějšími kauzami.
Ištvanovy kauzy
V červnu 2013 zorganizoval Ištvan s ředitelem ÚOOZ Šlachtou razii na Úřadu vlády ČR. Vedla k rozsáhlým politickým změnám, ale avizovaná obří korupce se nekonala. Megakauza jen posloužila k uchopení moci polistopadovým kartelem oligarchy Babiše.
V létě 2016 se Ištvanovi čelní žalobci Pavel Komár a Petr Šereda osobně zapojili po boku ANO do války o policejní reorganizaci. Lživě propojovali policejního prezidenta Tomáše Tuhého s mafií, a jak konstatovala i parlamentní vyšetřovací komise, porušovali zásady neveřejného řízení.
V roce 2018 se Vrchní státní zastupitelství v Olomouci zapojilo do čistek v policejních sborech. O to skandálnějších, že je prováděla první menšinová vláda ANO v demisi. Jako ve všech citlivých kauzách masivně unikaly exkluzivní informace do Babišových deníků.
Patří sem mediální štvanice na ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína, přímo podřízeného předsedovi vlády. Babiš tehdy Murína varoval, že pokud neodstoupí, bude skandalizován, což se naplnilo.
Šéf ANO tehdy prozradil, co mu k likvidaci Murína posloužilo. „Mám vážné a důvodné pochybnosti o jeho profesionální a morální integritě,“ uvedl na mimořádné tiskové konferenci. Byly prý podloženy „dokumenty a informacemi, které podle právních předpisů nemohou být zveřejněny, ani nelze hovořit o jejich obsahu“.
Přiznal, že má k dispozici materiály olomouckých vrchních žalobců. Dodnes není jasné, zda nebyly nezákonně vyneseny ze živých kauz. Vrcholem trapnosti byly Babišovy citace z jeho deníků očerňující Murína a ministra vnitra Chovance. Žádné pomluvy se neprokázaly, ale dehonestační kampaň dosáhla svého.
Daňhelova rezignace
Proč tuto kauzu připomínat? Po Murínově vynucené rezignaci nastoupil do čela GIBS téměř neznámý lounský státní zástupce Radim Dragoun. Navrhla ho premiérova výběrová komise a jmenovala Babišova vláda. Dnes se o Dragounovi hovoří jako o možném šéfovi Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
Z tohoto postu rezignoval po necelém roce Radim Daňhel, který nahradil Ištvana. Vzhledem k olomoucké situaci byl zcela správně vybrán zvnějšku, ale jak sám přiznal, neuspěl. Odůvodnil svůj krok rodinnými i profesními důvody.
Neřekl sice vše, ale nepodařilo se mu „vybudovat důvěru, která je nezbytná pro to, aby ten úřad fungoval“. Jeho podřízení nebyli podle něj navyklí, že je řídí vrchní státní zástupce, a ignorovali změny v nastavení procesů úřadu.
Daňhel je chtěl nastavit tak, aby věděl o všem, co je pro jeho rozhodování podstatné, už jen kvůli jednotné komunikaci úřadu. Postěžoval si, že některé požadované informace od svých podřízených nedostával včas, nebo vůbec. Ištvanovi nejbližší spolupracovníci mu házeli klacky pod nohy a nejevili zájem měnit zaběhané koleje.
Komárova arogance
Vrcholem arogance byl otevřený e-mail, který rozeslal Komár v den Daňhelovy rezignace svým kolegům v úřadu, ale také některým médiím. Nařkl vrchního žalobce ze zbabělosti a kritizoval jím uvedené důvody odchodu.
Daňhel rezignaci odůvodnil kromě jiného tím, že se mu úřad špatně řídil kvůli existenci dvou poboček úřadu – v Ostravě a v Brně. Komár ho nařkl, že by měl přiznat, že na funkci nestačil a neměl by používat pobočky jako výmluvu.
Stříž podal kvůli této komunikaci na Komára kárnou žalobu kvůli porušení zákona o státním zastupitelství. Nyní se však spekuluje, že vážně uvažuje o Dragounovi jako o Daňhelově nástupci.
Dragounovi koncem srpna vyprší pětiletý mandát ředitele GIBS. Už jen vzhledem k okolnostem jeho jmenování se nedá očekávat, že by tuto pozici obhájil. Vláda bude muset rozhodnout, koho jmenuje na jeho místo. V kuloárech už koluje také jméno jeho nástupce, má jím být ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
Dragoun vybrán předem
Jmenování Dragouna na tak citlivý post by bylo sporné, jelikož je mužem Babišovy éry. Jeho výběr proběhl netransparentně. Deník Právo o něm spekuloval už měsíc před jednáním výběrové komise ustavené při Úřadu vlády.
Podle deníku měl velkou podporu jak čelných státních zástupců, kteří ovšem nemají kompetenci do jeho výběru zasahovat, tak i mezi tehdejšími vládními špičkami. O dva týdny později psaly o Dragounovi jakožto o „černém koni“ Lidové noviny. Vychválily ho jako „lovce úplatných soudců, kteří se octli na scestí“.
Rozhodnuto bylo ještě před formálním aktem výběrové komise a premiér výběr Dragouna posvětil. Nový ředitel GIBS se bránil, že není Babišův muž, ale nelze si představit, že by na takto důležitý post pronikl někdo proti jeho přesvědčení.
Nové koště dobře metlo. Na GIBS nastoupili někteří policisté z bývalého Šlachtova útvaru a inspekce začala krátce po Dragounově nástupu prověřovat údajné starší vazby vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila na některé lobbisty. Bezdůvodně, smyslem bylo něco jiného. Policie se v té době octla pod tlakem okruhu ANO a řada s ním spojených kauz skončila ve vzduchoprázdnu.
Proč by ale Dragouna prosazoval Stříž? Nejvyšší státní zástupce pochází z olomouckého vrchního státního zastupitelství a podle zpráv webu Česká justice se sem chce po skončení mandátu vrátit. Proto nechce na fungování „systému Olomouc“ nic měnit a nehledá reformátora, ale spíše údržbáře.
Čas ukáže, jestli Stříž se svým návrhem uspěje, nebo narazí. Jmenování Dragouna by možná vyhovovalo jeho osobním zájmům, ale prakticky by vyšel vstříc Ištvanovým jakobínům, kteří se chovají jako stát ve státě. A tady je už nutné zbystřit pozornost.
