Prezidentské volby přinesly nejcyničtější a nejbrutálnější kampaň v polistopadové historii. Televizní duely současně odkryly nebývalé množství nepravdivých prohlášení, ať už se týkaly minulosti, nebo současnosti Andreje Babiše.

Volební štáb ANO postavil závěr kampaně na strachu z války, lživém osočování soupeře a vlády, že si nepřejí mír, a vyvolávání nereálných očekávání, že Babiš je tím vyvoleným, kdo dokáže mír zajistit. Pomíjí postoje diktátora Putina, který se připravuje na dlouhou válku a odmítá opustit okupovaná území.

Na extrémní vlně

Babišův populismus posiluje v části společnosti obavy z budoucnosti a neblahé mnichovanství. Cynicky si bere jako rukojmí utrpení milionů Ukrajinců, jejichž životy a domovy jsou decimovány ruskými vojsky. Hazarduje s důvěryhodností naší země.

Dále čtěte

Zeman potopil Babišovu mírotvornou kampaň, označil ji za chybu. Co tím sleduje?

Prezident Miloš Zeman nainvestoval hodně energie do podpory Andreje Babiše. Nyní však nečekaně krátce před volbami zkritizoval jeho kampaň zaměřenou…

Není možné obelhávat veřejnost, že se nás válka netýká, o čemž svědčí postoje drtivé většiny západních zemí. Není možné kvůli vlastnímu prospěchu poškozovat vztahy s našimi spojenci a ještě se tvářit, že za to může někdo jiný.

Na podrobnější rozbory vyhrocené kampaně je ještě čas. Už nyní je ale jasné, že marketing ANO vybočil z dosud myslitelných hranic prezidentských a parlamentních kampaní.

„Babiš otevřeně nastoupil vlnu, kterou dřív jely radikální a extrémní politické strany a hnutí. Za jeho kampaň by se nemusel stydět nikdo z SPD a možná hůř. Tým, který toto připravuje, by se měl stydět za to, že prezidentskou kampaň staví na lžích a dezinformacích a tím ještě víc pošlapává politickou kulturu v naší zemi,“ nešetří kritikou marketingový expert Otto Eibl.

Lži v přímém přenosu

Kontroverzní vizuály nejsou jedinou spornou výbavou kandidáta ANO. Předvedl nezvykle širokou škálu nepravd a zatloukání v přímém přenosu závěrečných televizních debat.

Dále čtěte

Střet dvou světů. Největší Babišovy lži a absurdity z debaty v České televizi

Prvního televizního duelu prezidentských kandidátů se proti očekávání zúčastnil i Andrej Babiš. Od počátku bylo zřejmé, že jeho sliby o…

Babiš zapírá, že je evidovaným agentem Státní bezpečnosti. Stále opakuje, že vyhrál tři soudy. Realita je taková, že ani po deseti letech soudních sporů nemá čisté lustrační osvědčení. Ústavní soud rozsudky nižších soudů anuloval také proto, že se Babišova obhajoba opírala o nezákonné a nedůvěryhodné výpovědi řídících důstojníků StB.

Babišova minulost se na rozdíl od Pavlovy minulosti prolíná i do polistopadových poměrů. „Když jsem já budoval bezpečnost a demokratické struktury pro naši zemi, Babiš budoval své impérium s pomocí bývalých zaměstnanců StB,“ reagoval Petr Pavel na výpady soupeře.

Šéf ANO tuto výhradu odmítl s tím, že prý žádné estébáky nezná. Tato lež, jedna z mnoha, ve zjitřené mediální atmosféře téměř zapadla. Pojďme ji uvést na pravou míru.

Na startu podnikání

Babiš za normalizace pracoval v Maroku na privilegované pozici delegáta podniku zahraničního obchodu Petrimex. Po pádu komunismu se vrátil do Bratislavy na výzvu svého nadřízeného Antona Rakického, který nad ním držel ochrannou ruku.

Rakický je v Babišově životě klíčovou postavou. Jmenoval ho svým zástupcem v Petrimexu a přivedl ho v nových poměrech k podnikání. Rakický byl veden jako důvěrník Státní bezpečnosti. V polovině devadesátých let oba uprchli ze Slovenska, údajně před mečiarismem. Rakický před trestním stíháním do USA. Babiš do Prahy, kde za podezřelých okolností ovládl Agrofert.

Andrej Babiš byl od počátku svého podnikání v Československu obklopen důstojníky a spolupracovníky Státní bezpečnosti. Většina z nich pocházela z bratislavského Petrimexu.

StB v Agrofertu

Slovenský časopis Týždeň spočítal, že po roce 1989 s Babišem úzce spolupracovalo v různých firmách před odchodem do České republiky sedm agentů Státní bezpečnosti – včetně Babišova bratra Alexandera (krycí jméno Miki), který působil v orgánech Agrofertu a Polnochemu.

Libor Široký byl do loňského roku předsedou dozorčí rady Agrofertu. Před listopadem 1989 sloužil v kontrarozvědce StB a podílel se na potlačování protikomunistických aktivit. Pracoval v odboru, který velmi úzce spolupracoval s V. správou KGB, jež rovněž bojovala proti vnitřnímu nepříteli.

Dále čtěte

Babiš v roli oběti? Jen obehraná marketingová taškařice. Sám šíří strach a nenávist

Když Andrej Babiš oznámil mimořádný sobotní brífink, visela ve vzduchu informační bomba. Příběh doručené kulky je však plytký a nevěrohodný.

Josef Kubů byl majorem StB, později se stal prokuristou Agrofertu. Před rokem 1989 sloužil jako agent tajné služby ve Vídni a Berlíně. Podle dochovaných materiálů strávil konec roku 1989 na školení KGB v Moskvě. Kubů byl členem ANO, ale pod tlakem se stáhl do ústraní.

Mediálně se nejvíce proslavila Radmila Kleslová, bývalá první místopředsedkyně ANO a šéfka pražské organizace hnutí. Dlouholetá Babišova spolupracovnice a lobbistka Agrofertu, mimo jiné za zvýhodněná biopaliva, působila v letech 1988–1990 jako příslušnice komunistické rozvědky (krycí jméno Lia). Po vynuceném odchodu z funkcí se loni vrátila zpět kandidaturou do zastupitelstva Prahy 10.

Pavol Dobiaš pracoval jako důstojník StB pro 37. odbor rozvědky. Babiš využíval služby tohoto lobbisty zejména na Slovensku.

Roman Karlubík, agent StB s krycím jménem Janovic, pracoval jako generální ředitel a předseda představenstva slovenské chemičky Duslo Šala poté, co ji v roce 2005 převzal Agrofert, a jako místopředseda představenstva holdingu.

František Janů, agent StB s krycím jménem Fišer, působil jako ředitel agrární divize Agrofertu. Dalo by se pokračovat dalšími spolupracovníky StB v holdingu (Stanislav Rudý, Vladimír Bartoš, Jozef Waller, Edgar Haug, Mikuláš Rakovský…).

Koncentrace bývalých příslušníků Státní bezpečnosti v okolí Andreje Babiše je naprosto unikátní. Z otevřených zdrojů vyplývá, že jich nakonec mohlo být kolem dvaceti, a to nejen na různých pozicích v holdingu.

Drzost, s jakou se Babiš pouštěl do Pavlovy minulosti, je proto dechberoucí. Nelze se ani divit, že trpí selektivní ztrátou paměti. Chová se stejně jako jeho řídící důstojníci StB Július Šuman a Andrej Kulha, kteří vypovídali v jeho prospěch u slovenských soudů.

Bureš s Josifem

Babiš s těmito kádry udržuje kontakty i dnes. Během kampaně v Děčíně se sešel s čelným neostalinistou Josefem Skálou, bývalým ideovým spolupracovníkem StB s krycím jménem Josif. Natočili spolu dvacetiminutový viderozhovor, kde varovali před blížící se totalitou. Skála na závěr popřál Babišovi úspěch ve volbách.

Babiš dokázal v televizi CNN Prima News toto setkání zapřít. „Neměl jsem s ním žádnou schůzku,“ lhal. Přiznal jen podporu KSČM, vyjednanou s její předsedkyní Kateřinou Konečnou. Za jeho zády přitom byla na obrazovce jeho velká fotografie z rozhovoru s extremistou Skálou.

Skála stále hodlá budovat socialismus, který jeho slovy „neselhal, jen nedostal potřebný čas a prostor“. V červnu 2020 prohlásil, že vyvraždění polských válečných zajatců Sověty v Katyni je „příběh zkonstruovaný nacisty“, za což čelí obžalobě u soudu.

V roce 2016, tedy po anexi Krymu, se Skála zúčastnil mírového setkání kryptokomunistické scény s názvem „Ano míru! Ne NATO!“. Promluvil zde o nutnosti budování protiválečného hnutí, jehož úkolem je aktivní odpor proti NATO. Co nám to dnes jen připomíná?