Při procházce Suvalským průsmykem snadno zapomenete, že stojíte na mušce ruského prezidenta Vladimira Putina. Pokud by se rozhodl vést otevřenou válku s NATO, jako první nejspíš zaútočí přímo tady. FOTO: Ministerstvo obrany Litevské republiky / se souhlasem
FOTO: Ministerstvo obrany Litevské republiky / se souhlasem
ANALÝZA / Na jedné straně Bělorusko, na druhé Kaliningradská oblast, exkláva Ruské federace. Mezi nimi zhruba 60kilometrová polsko-litevská hranice. Klidná oblast kopcovitých polí, lesů a jezer na okraji nejvýchodnější hranice NATO. Při procházce Suvalským průsmykem snadno zapomenete, že stojíte na mušce ruského prezidenta Vladimira Putina. Pokud by se rozhodl vést otevřenou válku s NATO, jako první nejspíš zaútočí přímo tady.
Achillova pata Severoatlantické aliance, nebo nejnebezpečnější místo na světě. I taková slova se občas používají, pokud se mluví o Suvalském průsmyku, který by podle některých analýz a i podle scénáře německé armády čelil asi jako první útoku ruských vojsk při rozhodnutí zaútočit na NATO a Evropu. Na jedné straně Bělorusko, které už ukázalo, že nemá problém s tím, aby ho ruská vojska využila jako odrazový můstek, a na druhé straně ruská exkláva Kaliningrad, kam v roce 2022 ruské ministerstvo obrany přemístilo letouny MiG-31E vybavené hypersonickými raketami Kinžal a kde jsou rozmístěné rakety schopné nést jaderné hlavice.
Ačkoliv Suvalský průsmyk není příliš známý, jde o strategické místo a právě zde by mohl otevřený konflikt mezi Západem a Moskvou začít. Konflikt, kterého se obávají i generálové NATO. Je to také jediná cesta, jak se dostat po silnici nebo železnici z Polska a střední Evropy do pobaltských států – pravděpodobně nejexponovanějších členů NATO.
V případě, že by Vladimir Putin náhlým tahem přesunul svá vojska přes Bělorusko, průsmyk až do Kaliningradu, mohl by odříznout Estonsko, Lotyšsko a Litvu od jejich spojenců ve střední a západní Evropě a zbytku aliance. Tak by přerušil zásobovací linie a ukončil by jakoukoli okamžitou naději na posily pro relativně malé armády pobaltských států.
Konflikt může přijít už v roce 2025, varuje Bundeswehr
Podle scénáře Bundeswehru, ke kterému nedávno získal přístup nejprodávanější německý deník Bild, všechno odstartuje ruská mobilizace letos v únoru. Během ní Ruská federace odvede do armády 200 tisíc mužů. Do června by měla, jak tvrdí materiál německé armády s názvem Alianční obrana 2025, výrazně pokročit, zatímco snahy Kyjeva o osvobození okupovaných území budou vzhledem k slábnoucí podpoře Západu upadat.
Přestože ruská armáda utrpěla na Ukrajině statisícové ztráty, válka na Ukrajině stále zuří. Evropa dostala varování, že Kreml je pro východní křídlo NATO vážnou vojenskou hrozbou.
Ukrajina a Západ budou podle již zmiňovaného scénáře v úzkých. Putin bude chtít naopak využít svých úspěchů a zahájí sérii kybernetických útoků na Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Zároveň bude chtít zvyšovat napětí mezi ruskými menšinami. V roce 2020 přesahoval počet etnických Rusů v Estonsku a Lotyšsku 24 procent celkové populace obou států. V Litvě šlo tehdy o pětiprocentní ruskou minoritu.
Ještě v září letošního roku by pak Rusko využilo společné cvičení s Běloruskem k rozmístění 50 tisíc ruských vojáků na západě země a v zemi diktátora Alexandra Lukašenka. Německý scénář počítá s další eskalací, kdy by v říjnu Rusko přemístilo do Kaliningradu rakety středního doletu. Zároveň by odstartovalo masivní propagandu, kdy by tvrdilo, že země Severoatlantické aliance se připravují na invazi.
Právě tady se na scénu dostává Suvalský průsmyk, na který by se Rusko mělo zaměřit. Od prosince by v této oblasti mohl vypuknout uměle vyvolaný pohraniční konflikt. Podle deníku Bild by navíc Vladimir Putin využil možného složitého období po prezidentských volbách v USA, kdy by se Spojené státy mohly ocitnout bez politického vedení. Průsmyk by se ocitl mezi dvěma velkými shromážděními ruských sil – dvě obrněné divize, mechanizovaná pěší divize a její velitelství – celkem asi 70 tisíc vojáků.
Teprve v květnu 2025 se NATO snaží aktivovat své plány pro věrohodné odstrašení, aby zabránilo útoku na Suvalský průsmyk ze směru od Běloruska a z Kaliningradu. Na východní křídla aliance by bylo vysláno 300 tisíc vojáků. Spuštění odstrašujícího opatření je ve scénáři označeno jako Den X. Zhruba o měsíc později by proti sobě mělo stát přes půl milionu ruských a aliančních vojáků.
Dlouhodobá pozemní válka s aliancí?
O možném útoku Ruska na NATO se debatuje minimálně od začátku války na Ukrajině. Obavy po zveřejnění scénáře Bundeswehru potvrdila i estonská premiérka Kaja Kallasová. „Naše rozvědka odhaduje, že útok může přijít v rozmezí tří až pěti let a opravdu záleží na tom, jak budeme jednotní v našem postoji k Ukrajině,“ prohlásila v rozhovoru pro deník The Times.
Horizont pěti let zmínil v lednu letošního roku i německý ministr obrany, když prohlásil, že Rusko by mohlo napadnout NATO za 5 až 8 let. „Výhrůžky z Kremlu slyšíme téměř každý den, takže musíme počítat s tím, že Vladimir Putin může jednoho dne zaútočit i na některou ze zemí NATO,“ řekl Pistorius v rozhovoru pro německý list Der Tagesspiegel.
Jeho slova přišla jen den po tom, co předseda Vojenského výboru NATO, admirál Rob Bauer, řekl, že civilisté v zemích NATO by měli být připraveni na to, že v příštích dvaceti letech může dojít k totální válce s Ruskem. „Musíme si uvědomit, že mír není samozřejmostí. A proto se (v NATO, pozn. red.) připravujeme na konflikt s Ruskem,“ dodal.
Pokud by ale ruské síly skutečně vtrhly do Suvalského průsmyku ještě před příchodem jednotek NATO, je podle některých analytiků nepravděpodobné, že by se Moskva zapojila do dlouhodobé pozemní války s aliancí. „Ruská doktrína naznačuje, že by se Rusko pokusilo přimět NATO k podřízenosti tím, že by signalizovalo schopnost způsobit postupně větší škody,“ tvrdí Fabian Hoffmann z Oslo Nuclear Project.
NATO se připravuje, Rusko ale také
Za otevřeným varováním západních politiků se však skrývají podrobné plány vypracované s cílem připravit se na to, co by mohlo přijít. NATO v lednu spustilo největší vojenské cvičení od studené války a zkouší, jak by americké jednotky mohly posílit evropské spojence v zemích sousedících s Ruskem a na východním křídle aliance, pokud by se rozhořel konflikt s „téměř rovnocenným“ protivníkem.
Do cvičení Steadfast Defender 2024, které potrvá do května, se má zapojit přibližně 90 tisíc vojáků. Podle NATO se jej zúčastní všechno od letadlových lodí po torpédoborce, přes 80 stíhaček, vrtulníků a bezpilotních letounů a přes tisíc bojových vozidel včetně 133 tanků a 533 bojových vozidel pěchoty.
Cvičení jednotek NATO Steadfast Defender 2024, které potrvá do května, se má zapojit přibližně 90 tisíc vojáků. FOTO: Ministerstvo obrany Spojeného království / se souhlasem
FOTO: Ministerstvo obrany Spojeného království / se souhlasem
Stejně jako NATO se ale připravuje i ruská armáda. Cvičení, které zmiňuje scénář německé armády, by pravděpodobně kopírovalo loňské cvičení ruské armády v Bělorusku. To podle šéfa estonské vojenské rozvědky Kaupo Rosina ukázalo, že Moskva „má stále dost síly na to, aby v našem regionu (východní Evropy, pozn. red.) vyvíjela věrohodný vojenský tlak“.
Rusko na Ukrajině nepolevuje. A zatímco v minulosti Západ o možné konfrontaci s Ruskem jen uvažoval, nyní ji považuje za pravděpodobnější. Generál Martin Herem, velitel estonské armády, minulý týden varoval, že Putin by mohl pobaltské země napadnout do jednoho roku od ukončení bojů na Ukrajině.
Jedno z možných ohnisek konfrontace si jel osobně prohlédnout i Vladimir Putin, když ve čtvrtek v rámci své předvolební kampaně zavítal na pracovní návštěvu Kaliningradské oblasti. Podle ruského serveru Vojennoje obozrenie sledovalo cestu šéfa Kremlu do nejzápadnější oblasti Ruska osm letounů NATO.
Průsmyk se dostal do centra pozornosti celého světa
Právě tam Rusko od roku 2016 zvyšuje svoji vojenskou přítomnost. Kromě letounů MiG-31E vybavených hypersonickými raketami Kinžal v oblasti rozmístilo i vojáky, moderní výzbroj a vytvořilo taktickou formaci pobřežních vojsk ruského námořnictva. Kreml do exklávy mezi Polskem a Litvou umístil i operačně-taktické raketové komplexy Iskander, schopné nést jaderné hlavice.
Navzdory své velikosti se Suvalský průsmyk dostal do centra pozornosti celého světa, když ruská anexe Krymu v roce 2014 zvýšila geopolitické napětí v Evropě. Nyní se mu dostává nové pozornosti.
Scénář německé armády rozvířil debatu o možném útoku Ruska na NATO. Obavy ale nejsou ničím novým. Po zběsilé jízdě šéfa Wagnerovy armády Jevgenije Prigožina na Moskvu se jeho žoldnéři přesunuli do Běloruska. Lukašenko tehdy tvrdil, že se nemůžou dočkat, až se přesunou na západ k hranicím země s Polskem.
„Máme informace, že více než sto žoldáků Wagnerovy skupiny se přesunulo k Suvalskému průsmyku u Grodna v Bělorusku,“ komentoval situaci tehdejší premiér Polska Morawiecki.
Polsko rychle přikročilo k posílení své vojenské přítomnosti v blízkosti průsmyku, když tehdejší ministr obrany Mariusz Błaszczak z Varšavy vzkázal, že Polsku záleží na bezpečnosti východního křídla NATO. Také litevské ministerstvo obrany koncem července prohlásilo, že aktivně monitoruje aktivity ruských žoldnéřů v okolí Suvalského průsmyku.
Obnovení pozemního mostu mezi Běloruskem a Kaliningradem
Dokud existoval Sovětský svaz, měl Kaliningrad, jediný přístav v Baltském moři, který je celoročně bez ledu – což z něj činí klíčový přístav pro ruské obchodní a dopravní zájmy –, přímé spojení s Moskvou přes průsmyk vedoucí přes litevské a běloruské území, které bylo tehdy jeho součástí.
Tato pro Moskvu příznivá situace se však změnila se zánikem SSSR, kdy se Litva stala nezávislou zemí a vstoupila do NATO, a stejnou cestou jako Vilnius se vydalo i Polsko, které má největší armádu v regionu. Rusko najednou čelilo geopolitickému průlomu a zůstalo se svou kaliningradskou exklávou a důležitým přístupem k moři izolováno, protože Polsko a Litva mají nad Suvalským průsmykem kontrolu.
Vojenskou operací na Ukrajině, anexí Krymu a východní části země Moskva obnovila pozemní most mezi svým územím a Černým mořem. Někteří se domnívají, že totéž by se mohlo stát Polsku a pobaltským státům, pokud se Rusko rozhodne přejít přes Suvalský průsmyk a obnovit pozemní most mezi Běloruskem a Kaliningradem.
Ještě před začátkem druhé fáze invaze na Ukrajinu byl průsmyk předmětem obav a někteří vrcholní západní vojenští představitelé vyjadřovali obavy, že by Moskva mohla mezeru uzavřít, aby obnovila svou pozemní trasu.
Je to obrovská zranitelnost, protože invaze by odřízla Litvu, Lotyšsko a Estonsko od zbytku NATO.
„Na cvičeních na obou koncích Suvalského průsmyku jsou tisíce ruských vojáků a nyní jsou všichni v poli,“ řekl v roce 2015 generálporučík Ben Hodges, který tehdy velel americké armádě v Evropě.
Obavy z ruských záměrů vyjádřil také bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves. „Je to obrovská zranitelnost, protože invaze by odřízla Litvu, Lotyšsko a Estonsko od zbytku NATO,“ řekl s odkazem na možné ruské obsazení průsmyku, které by mohlo odpojit pobaltské státy NATO od Polska a oddělit od sebe i státy Evropské unie.
Ruský útok na Suvalský průsmyk je ale nyní nejspíš nepravděpodobný. Válka na Ukrajině ukázala na mezery v ruské vojenské mašinerii, NATO se rozšiřuje, má nové plány, jak dosáhnout a posílit Pobaltí v případě invaze, a plánuje další posílení své přítomnosti v regionu. Šlo by navíc o útok na NATO jako takové. Nabízí se ale otázka, jak by aliance v takové chvíli reagovala a zda by pomoc pobaltským státům byla dostatečně rychlá a účinná.
Pokud má ale v tuto chvíli opětovná invaze na Ukrajinu nějaké hlavní ponaučení, pak je to to, že představitelé USA a spojenců se nyní musí připravit na nejhorší scénáře tím, že se zaměří na skutečné ruské vojenské schopnosti v regionu spíše než na ohlášené záměry Kremlu, zvažované odhady ruské strategické logiky nebo zpravodajská hodnocení vyhlídek ruského prezidenta Vladimira Putina.
