Jaroslav Strnad (vpravo) převzal 28. října 2018 státní vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Společnost Retia ze skupiny Czechoslovak Group vlivného sponzora Zemanovy kampaně Jaroslava Strnada má problémy s dotažením zakázky osmi mobilních radarů MADR pro českou armádu. Izraelský dodavatel Elta Systems s ní nechce podepsat smlouvu.
Kolem této zakázky za 3,5 miliardy korun, kde byla předběžně dohodnuta spoluúčast pardubické firmy Retia ze Strnadova zbrojařského holdingu, se vlečou problémy už několik let, a finální podpis smlouvy je neustále odkládán. Nákup špičkové izraelské technologie oznámil už v prosinci 2016 tehdejší ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Nakonec rozdělanou zakázku spolu s dalšími nedotaženými akvizicemi předal své nástupkyni Karle Šlechtové. Ta ji nechala prověřit zpravodajci a kvůli „extrémně závažným nálezům“ se obrátila na Vojenskou policii.
V záběru Vojenské policie
Podezřelé pozadí některých armádních zakázek přispělo podle Šlechtové k jejímu konci v rezortu. Když na její místo nastoupil Lubomír Metnar, dostal za úkol armádní investice zmrazené v éře ministrů ANO rozhýbat. V případě dodávky radiolokátorů MADR však narazil na problémy i on. Kvůli přetrvávajícím pochybnostem koncem loňského roku zrušil výběrové řízení a hodlá kontrakt uzavřít přímo s izraelskou vládou. I přesto, že policie vyšetřování později odložila.
Tím však potíže nekončí. Podpis kontraktu, plánovaný letos v červnu, je znovu posunut do konce roku. V armádě mezitím narůstá nervozita, jelikož nové radary potřebuje kvůli současné extrémně zastaralé sovětské technologii, která patří do šrotu. Na čem drhne podpis s izraelským dodavatelem tentokrát?
Jak uvedl server E15.cz, Izraelci nechtějí přenechat 30procentní podíl na výrobě a dvacetiletém servisu, který byl vyčleněn z původního kontraktu, pardubickému výrobci radarů Retia. Vláda si tento podíl českého průmyslu stanovila jako podmínku, nicméně výběr domácích subdodavatelů zůstává plně v režii Izraelců. Nyní však dochází ke komplikacím.
Chybí smlouva
„Společnost Retia v tuto chvíli nemá platnou smlouvu s izraelskou Elta Systems a podíl českého průmyslu není dle nám dostupných informací v současnosti zajištěn,“ sdělil mluvčí Czechoslovak Group (CSG) Andrej Čírtek. Izraelský dodavatel prý hodlá ze spolupráce vycouvat.
Metnar přitom ještě začátkem září ujišťoval, že uzavření zakázky na dodávku radarů už nic nebrání. Dnes však dochází k bezprecedentní situaci, kdy se Strnadův zbrojařský koncern veřejně domáhá miliardové zakázky. Tlačí na Ministerstvo obrany i Izraelce, aby byly smlouvy s domácími subdodavateli podepsány ještě před uzavřením kontraktu na dodávku radarů. Takový postup však odmítají obě strany. „Před podpisem hlavního kontraktu nelze takové smlouvy podepsat,“ tvrdí Metnar.
O existujícím zádrhelu svědčí neshoda mezi zástupci Elta Systems, kteří tvrdí, že s jinými firmami nyní v České republice nejednají a spolupráce s Retií není ukončena. „Z našeho pohledu vyjednávání s Eltou nevedou k hodnotnému podílu českého průmyslu,“ odporuje CSG.
Situací kolem radarů se zabýval sněmovní výbor pro obranu, kde ministr Metnar poslance ujišťoval, že Izraelci podíl českého průmyslu dodrží, nicméně osud spolupráce s Retií je v jejich rukou a ministerstvo do tohoto výběru nemůže zasahovat.
Soudní spor s Američany
Není to poprvé, co se Retia dostala do problémů. Loni v březnu vyšlo najevo, že americká firma SARN podala žalobu na koncern Czechoslovak Group o náhradu škody, kterou měl podle jejího názoru způsobit neseriózním postupem.
SARN se v žalobě odvolává na smlouvu uzavřenou s koncernem, podle které měli Američané získat v Retii až 25 procent akcií. „Dohoda měla platit do 1. července roku 2021 s tím, že kdyby kdykoli před tímto datem firma akcie převedla nebo prodala někomu jinému, zaplatí CSG firmě SARN pokutu,“ zjistil týdeník Euro.
Problém nastal ve chvíli, kdy koncern CSG porušil informační povinnost a předloni v listopadu se zpožděním oznámil firmě SARN, že převedl vlastnický podíl Retie do společnosti vlastněné Strnadovým synem Michalem.
Američanům se nelíbily ani politické aktivity Jaroslava Strnada, největšího oficiálního sponzora prezidentské kampaně Miloše Zemana. Jeho firma Dako-CZ, kterou spoluvlastní s podnikatelem ruského původu Alexejem Beljajevem s vazbami na Kreml, věnovala v letech 2013 a 2014 celkem 3,5 milionu korun Straně práv občanů, která slouží jako servisní organizace Hradu. Výtečné vazby na hradní okruh potvrdil Strnad i v loňské prezidentské volbě, kterou jeho nebo s ním spřízněné firmy sponzorovaly celkovou částkou 3,9 milionu korun. Zbrojař byl loni prezidentem oceněn státním vyznamenáním Za zásluhy.
Podíl na Zemanově kampani
Svoje výhrady v tomto směru uvedla společnost SARN v trestním oznámení, přičemž vznesla vážné obvinění směrem k Czechoslovak Group.
„Společnost CSG porušila svou svěřeneckou povinnost vůči společnosti Retia (a tím snížila hodnotu společnosti) mnoha způsoby. Mimo jiné tím, že pořádala kampaně v prostorách CSG pro prezidenta České republiky Miloše Zemana, který je považován za stoupence Ruska, poskytla SARN nepřesné informace o aktivitách CSG a Retia, přijímala prostředky od skupin, které jsou považovány za národní bezpečnostní hrozbu poskytováním finanční podpory pro činnosti namířené proti NATO a EU, a také měla spolupracovat s agenturami Ruské federace na přenosu technologií do Ruska a dalšími,“ uvádí se v trestním oznámení, ze kterého loni citoval týdeník Euro.
Holding CSG veškerá obvinění odmítá, žalobu „bezvýznamné firmy“ považuje za „absurdní a vykonstruovanou“. Nicméně o vážnosti situace svědčí skutečnost, že si kvůli soudním sporům na americké půdě najal právnické eso Lannyho Davise, který dříve mimo jiné radil exprezidentovi Billu Clintonovi. Kolem firmy největšího Zemanova sponzora je zkrátka stále podezřele rušno.
