Nelehké rozhodování centrálních bankéřů: Zpomalit ekonomiku, nebo roztočit inflaci?

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok a premiér Andrej Babiš  (ČTK)

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok a premiér Andrej Babiš | FOTO: ČTK

Česká národní banka (ČNB) učinila minulý týden zásadní rozhodnutí, a to po více než roce zvýšit úrokové sazby, které se od minulého března nacházely na rekordně nízkých 0,25 procentech. Zvýšit by se měly na 0,5 procent. Banka zároveň oznámila, že k dalšímu růstu by tento rok mělo dojít ještě dvakrát.

Rozhodnutí bude mít poměrně vážné implikace pro finanční sektor. Lze očekávat pád cen aktiv, jako jsou akcie či dluhopisy. Banky navíc budou ze zvýšení sazeb těžit a budou moci zvýšit svou profitabilitu. Avšak jaké dopady bude mít zvýšení sazeb pro obyčejné firmy a občany? Projeví se hned na několika frontách. Jednak lze očekávat alespoň drobné zdražení extrémně levných hypoték. Firmám se tak zvýší cena půjčování. Zároveň se mohou spotřebitelé těšit na nárůst úroků na spořicích účtech. Tyto dopady by však měly být tlumené. Trh totiž zvýšení sazeb očekával a připravoval se na něj a sazby se tak na účtech i úvěrech zvedaly postupně.

()

Co je ale nejpodstatnější, je to, že zvyšováním sazeb se předchází spoustě problémů spojených s inflací a excesivnímu růstu cen. Jak zákazníci, tak i firmy si mohou oddechnout – zvýšení sazeb by mělo zmírnit inflační tlaky a pomoci předejít rapidnímu růstu cenové hladiny, který by měl negativní dopady na celou ekonomiku.

Zvýšení úrokových sazeb se samozřejmě podepíše i na ceně půjčování. Měly by se zdražit hypotéky i běžné spotřebitelské úvěry. Dle většiny ekonomů se však nebude jednat o skokový nárůst. Podle Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma České bankovní asociace, „hypotéky skokově neporostou“ a místo toho budou „zdražovat postupně“. Podobný názor zastává i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která dodává, že „hypotéky už postupně zdražují v očekávání růstu sazeb a zdražovat budou pozvolna i dál“. Spotřebitelé, kteří se dlouhodobě rozhodují o koupi nemovitosti, se tak nemusí bát, že by extrémně příznivé prostředí vytvořené pandemií zcela propásli. Neměli by však pravděpodobně dále otálet. Horská totiž dodává, že sazby by mohly na konci roku 2023 povyrůst až na 2,25 procenta, což by oproti nynějším 0,5 procentům znamenalo citelné zdražení.

Pro běžné spotřebitele je podstatná i změna, která se odehraje na spořicích účtech. Na těch by se měly alespoň částečně zvýšit sazby. Podobně jako s hypotékami však nelze očekávat, že by navýšení bylo velmi výrazné. Především sazeb na běžných účtech se navýšení úrokových sazeb dotkne jen něžně. O něco více by se pak dle Horské mělo projevit na úrocích na termínovaných vkladech. I Seidler dodává, že „některé banky sice mohou nepatrně zvýšit v rámci konkurenčního boje úrokové sazby u svých spořicích účtů, nelze však očekávat, že by se úrokové sazby v celé ekonomice automaticky rozhodnutím ČNB zvýšily“.

Inflace a investice

Pokud ale reálné ekonomické dopady nejsou zdaleka tak výrazné, proč po zvýšení sazeb Česká národní banka vlastně sáhla a proč se mu ze strany médií dostává takové pozornosti? Jedná se z její strany především o preventivní tah. Bojí se přehřátí ekonomiky a rapidního růstu cenové hladiny. Chce předejít podobnému scénáři, který se právě odehrává v USA. Tamní míra inflace dosáhla v květnu pěti procent. Takový nárůst je dramatický hned z několika důvodů.

Poslanec Jan Skopeček (ODS) (ODS / se svolením autora)

Z logiky věci se projevuje na vyšších spotřebitelských cenách. Problematický je ale i pro firmy. Ty se potýkají se zvýšenou nejistotou, jelikož nevědí, zdali se dnešní investice vyplatí, či nikoliv. K posouzení rentability investic je totiž míra inflace klíčová, jelikož určuje požadovanou míru výnosu.

Při vyšší inflaci budou firmy od svých investic logicky požadovat vyšší výnos. Zvýšení inflace tak může ekonomiku negativně poznamenat, jelikož řada investic se stane nerentabilními. Dojde tak ke snížení objemu investic, což je z hlediska dlouhodobého ekonomického růstu klíčové. Americká centrální banka Fed však i nadále razí expanzivní měnovou politiku, jelikož se bojí, že šlápnutí na pomyslnou brzdu formou zvýšení sazeb by značně zpomalilo ekonomickou obnovu. Právě proto se také kroku ČNB dostává poměrně velké pozornosti. Ekonomická veřejnost totiž v otázce navyšování sazeb zdaleka není zajedno. Zatímco někteří poukazují na potenciální negativní efekt na ekonomický růst, druzí se obávají popsaného dramatického zdražování.

V tuzemsku tedy převážil druhý sentiment. Není se čemu divit. Náznaky toho, že by k podobnému zdražování došlo i u nás, se již začaly objevovat. Například v průmyslovém sektoru dosáhl meziroční růst cen 5 %. Zvýšení úrokových sazeb by mělo ekonomiku alespoň částečně zbrzdit a předejít tomu, aby zdražení pokračovalo. Doufejme však, že ekonomiku nepřibrzdí příliš. Ekonomická obnova v Česku totiž zdaleka není nejrychlejší. V prvním kvartále tohoto roku se reálné HDP mezikvartálně dokonce kvůli tvrdému lockdownu propadlo o 0,3 %. Ve druhém čtvrtletí by se ekonomice mělo dařit podstatně lépe, avšak otázka, zdali bylo navýšení sazeb správným krokem, přetrvává.

Hlavní dopad zvýšení sazeb tak netkví v tom, co se kvůli němu stane, nýbrž v tom, co nenastane. ČNB svým rozhodnutím pravděpodobně zamezila nekontrolovatelnému růstu cenové hladiny. Vyšší sazby by také měly přiškrcením ekonomiky alespoň částečně zkrotit panující inflační tlaky. Činí tak ale za cenu pomalejšího ekonomického růstu, právě kvůli navýšení cen, půjčování, a tak i snížení celkové ekonomické aktivity.

* * *

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, o jejích ekonomických dopadech, o veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]