Německá vláda čelí ostré kritice za údajnou liknavost v boji s koronavirem. Země, která již naočkovala více než 165 000 zájemců, se podobně jako celá EU potýká s nedostatkem vakcíny. Německá vláda – na rozdíl od té české – přijímá kritiku s pokorou, jakkoliv už v půlce prosince zajistila v zemi na 400 očkovacích center, z nichž ta největší jednou zvládnou denně naočkovat i 7000 zájemců.

Německá farmaceutická společnost Biontech přislíbila, že Evropské unii dodá více vakcíny, než bylo původně dohodnuto. „Spolupracujeme s EU na navýšení výrobních kapacit,“ citovala agentura DPA jejího šéfa Ugura Sahina. Ten zároveň potvrdil, že tento týden uzavřela Evropská komise s jeho společností dohodu o dodávce dalších 100 milionů dávek vakcíny.

Toto navýšení už nicméně předpokládala rámcová dohoda s EU, která původně objednala na 200 milionů dávek s tím, že oněch dalších 100 milionů dávek případně přiobjedná, což se také na základě aktualizovaných požadavků jednotlivých států tento týden stalo. Kdy o tyto doobjednané dávky začne navyšovat dodávky vakcíny, však Biontech na dotaz serveru Spiegel zatím neupřesnil. „Výrobu nejde navýšit ze dne na den,“ reagoval Sahin na dotazy s tím, že jasno o navýšení výrobních kapacit prostřednictvím dalších případných partnerů by mohlo být koncem ledna.

Německá vláda mezitím čelí kritice kvůli nedostatku vakcíny. Ostře se do ní pustila šéfka neurologické kliniky v Mainzu Frauke Zippová, která vládu nařkla z hrubého selhání. „Nedávno ještě probíhaly oficiální zádušní mše, teď už ale jako by nesešlo na každém dni, kdy by šlo zachraňovat lidské životy. Teď se žádá trpělivost,“ kritizovala vládu v rozhovoru pro deník Welt uvedená lékařka, která je členkou Národní akademie věd Leopoldiny.

Narážela přitom na skutečnost, že zatímco Spojené státy si zajistily v červenci na 600 milionů dávek vakcín firem Pfizer a Biontech, členské státy EU si začínají rozdělovat první dodávky z 300 milionů dávek objednaných až v listopadu. Zippová poukazuje i na zbytečné navýšení nákladů, které ze zpožděné dodávky vakcín plyne. Objednávka u už tehdy nadějných farmaceutických koncernů Biontech, Curevac, Moderna a AstraZeneca by vyšla Německo o poznání výhodněji než částky, které si nyní žádá stabilizace hospodářství.

Výše uvedená ostrá kritika a pokora, s níž ji německá vláda přijímá, působí v porovnání s poměry v České republice jako zjevení. Německá vláda jí čelí i přesto, že už v polovině prosince zajistila na 400 očkovacích center, z nichž ta největší zvládnou denně naočkovat 7000 zájemců. Podle Institutu Roberta Kocha Německo k Novému roku již naočkovalo více než 165 000 lidí a v přehledu serveru OurWorldInData zaujalo mezi zeměmi EU přední místo v rychlosti vakcinace.

Česká republika žádná očkovací centra nezřídila a předmětnému serveru ani nedodala žádná data (ač tak učinilo i Rumunsko nebo Maďarsko). Server Česká pozice spadající pod Lidové noviny premiérova holdingu publikuje komentář člena jeho politické strany Václava Makrlíka, který kritické poukazy na nečinnost vlády v boji proti koronaviru odbývá jako laciné a zastírá selhání svého šéfa (a majitele zmíněného listu) lží o tom, že „česká vláda si nevede hůř než v členských zemích Evropské unie či světa“.