Bývalý americký prezident Joe Biden na návštěvě Ukrajiny. FOTO: The White House / se souhlasem
FOTO: The White House / se souhlasem
Neúspěch USA při schvalování další pomoci Ukrajině by mohl způsobit „nejhorší krutosti v dějinách“, prohlásil demokratický senátor Joe Manchin na summitu pořádaném 19. března agenturou Axios.
Americký senát schválil návrh zákona o zahraniční pomoci v únoru, ale republikánský předseda sněmovny reprezentantů Mike Johnson o něm zatím odmítl dát ve své komoře hlasovat, a to navzdory tlaku Bílého domu a dalších členů kongresu.
Pentagonu se začátkem března podařilo dát dohromady finanční prostředky ve výši 300 milionů dolarů pro Ukrajinu, což byl první takový balík pomoci za několik měsíců, ale představitelé obrany varovali, že se to pravděpodobně nebude opakovat a že pro další pomoc bude zapotřebí opatření kongresu.
Manchin, demokrat z výrazně republikánské Západní Virginie, prohlásil, že na konci roku plánuje odejít do důchodu, čímž je téměř jisté, že demokraté o jeho křeslo přijdou.
„Nemůžeme dopustit, aby si tím Ukrajina prošla, jestli to přijde na jaře a my jsme Ukrajině nepomohli, Bůh nám pomáhej,“ řekl Manchin na pódiu během každoročního summitu Axios What’s Next. „To bude nejhorší zvěrstvo v dějinách, o kterém budou vaše děti nebo vnuci číst, že jsme ho my způsobili.“
Manchinovy komentáře jsou posledním z dlouhé řady varování amerických, evropských a ukrajinských představitelů, která vykreslují hrozivý obraz, pokud USA přestanou poskytovat pomoc Ukrajině. Přetrvávající patová situace ohledně americké pomoci již přispěla k tomu, že Ukrajina v únoru ztratila klíčové město Avdijivka.
Mike Johnson řekl republikánským senátorům během jejich výjezdního zasedání za zavřenými dveřmi v půlce března, že je odhodlán najít cestu pro pomoc Ukrajině ve sněmovně reprezentantů, což republikánští senátoři považovali za znamení, že pomoc této zemi není v kongresu ještě mrtvá.
Průtahy se schválením balíčku pomoci Ukrajině připadají ale mnoha komentátorům již nápadné. Domnívají se, že je za tím rostoucí vliv exprezidenta Donalda Trumpa, který ztělesňuje prudký obrat republikánské strany od jejího globalistického prodemokratického dědictví a možná i vlastní Johnsonovy politické ambice. „Vypůjčení“ si demokratických hlasů na financování obrany Ukrajiny by ho mohlo stát předsednické křeslo ve sněmovně reprezentantů. Jiní soudí, že jde o důsledky ruského vlivu na mnoho dnešních republikánů a že sám Trump je jedním z nich.
Vůdce senátní většiny, demokrat Chuck Schumer, Johnsonovi řekl, že je to jeden z mála případů, kdy se někomu „historie dívá přes rameno“, a že pokud by nejednal, bude toho jednou litovat. Schumer konstatoval, že Ukrajina válku prohraje, pokud prezident Volodymyr Zelenskyj rychle nezíská další zbraně.
Mezitím se pozornost přesouvá na Evropu, jednak na českou iniciativu nakoupit pro Ukrajinu munici v dalších zemích, jednak na zostřenou rétoriku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Kromě Česka se volání po větší strategické nezávislosti na Spojených státech ohledně ukrajinské pomoci a po silném vlastním postoji ozývá i z Polska a pobaltských a severských zemí.
