Podle nového průzkumu agentury STEM/MARK je nejznámější z lídrů kandidátek pro volby do Evropského parlamentu Danuše Nerudová, kterou zná 90 procent lidí pod 30 let. Za ní je potom Lubomír Zaorálek a Alexandr Vondra. Zájem jít volit má nyní 37 procent Čechů, což je o osm procent víc než před pěti lety.

Na pozicích nejznámějších lídrů skončila Danuše Nerudová, kterou zná 87 procent dotázaných, a Lubomír Zaorálek, kterého zná 84 procent, uvedla agentura. Třetí místo obsadil s 68 procenty Alexandr Vondra z koalice SPOLU. Shodně po 56 procentech oslovených pak zná Kláru Dostálovou (ANO) a Kateřinu Konečnou (Stačilo!). Nejméně známou je naopak lídryně Strany zelených Johanna Nejedlová, jejíž jméno je povědomé pouze 11 procentům Čechů.

Téměř u všech lídrů kandidátek došlo v uplynulých týdnech k mírnému navýšení jejich známosti, v průměru o 3 procentní body. „Celkový trend samozřejmě souvisí se startem ostré fáze předvolebních kampaní, díky nimž jsou tito čelní kandidáti propagováni. Také již proběhla první televizní debata, které se většina z nich účastnila,“ vysvětlil volební analytik Radek Pileček.

Dále čtěte

„Seznamka“ pro eurovolby se snaží mladé přesvědčit, aby šli volit. Dostupná bude v celé EU

Skupina vývojářů přišla s řešením, jak zvýšit účast mladých lidí ve volbách do Evropského parlamentu. Tento týden totiž spustili novou…

Průzkum také zkoumal, jaké kandidáty si lidé nejvíce spojují s konkrétními tématy. Například za Green Deal by podle dotázaných nejvíce bojoval Marcel Kolaja z Pirátů, kterého lidé uváděli i u přijetí eura. Naopak na Kateřinu Konečnou nebo Kláru Dostálovou lidé nahlížejí jako na zaryté odpůrce eura i Green Dealu. Alexandr Vondra je pak ve všech ohledech vnímán „průměrně“, jako relativně nevyhraněný.

Ve srovnání s průzkumem z přelomu března a dubna došlo k mírnému nárůstu očekávané volební účasti. Nyní by byla 37 procent, což je oproti volbám do Evropského parlamentu v roce 2019 navýšení o více než 8 procentních bodů. Častěji se přitom chtějí voleb zúčastnit muži, vysokoškolsky vzdělaní lidé, senioři nad 60 let a také lidé z domácností s lepší životní úrovní.

Tyto odlišnosti podle autorů průzkumu v podstatě přesně kopírují ostatní typy voleb v Česku. „Mnohdy slýcháme, že elektorát v eurovolbách je specifický, ovšem naše data tuto skutečnost nepotvrzují. Jediným rozdílem se zdá být trochu vyšší zájem mladých lidí pod 30 let, například ve srovnání s krajskými volbami,“ vysvětlil Pileček.