„Lidé si pořád neuvědomují, co se děje, stále to berou jako vtip. To je úroveň vzdělání, kterou jako národ máme. Neuvěříme tomu, dokud nezemřeme,“ sdělil agentuře Reuters Valeriu Neagu, naočkovaný obyvatel rumunské vesnice vzdálené asi 20 km východně od tamní metropole. Reagoval tak na sílící čtvrtou vlnu pandemie, které Rumunsko čelí s přeplněnými nemocnicemi a proočkovaností dosahující necelých 28 procent z celkové populace.

Valeriu Neagu je majitelem obchodu s potravinami ve vesnici Adunatii-Copaceni. V pozitivním postoji k očkování proti covid-19 je mezi sousedy dle svých slov výjimkou. Do jeho obchodu denně přijde okolo 300 zákazníků, z nichž prý téměř žádný nedůvěřuje oficiálním údajům o pandemii.

Nízká proočkovanost

Problém s nízkou proočkovaností nemá příčinu v nedostatku vakcín. Rumunsko, stejně jako další členské státy Evropské unie, má přístup k těm, jež jsou schválené Evropskou agenturou pro léčivé prostředky (EMA). Řadit sem lze vakcíny Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson.

Nabízí se tedy otázka, proč se velká část Rumunů odmítá očkovat. Odpověď dostali reportéři Reuters od obyvatel městečka nacházejícího se dvě desítky kilometrů od Bukurešti.

Jedním z místních, jenž se s přístupem majitele obchodu neztotožňuje, je devětašedesátiletý Ion Dinu, který většinu dne tráví péčí o zahradu. Svoji nedůvěřivost vůči vakcínám podkládá absencí dlouhodobé zkušenosti s těmito látkami. Pro očkování by se rozhodl pouze v momentě, kdy by koronavirem onemocněl jeho rodinný příslušník nebo soused.

Tamní osmnáctiletou studentku Denisu podobná tragédie v osobním životě potkala, a to v momentě, kdy její sestřenice prohrála boj s nemocí covid-19. Ani přesto ale na rozdíl od souseda v seniorském věku nebere očkování na milost. „I kdybychom všichni byli naočkovaní, situace se nezmění. I přes vakcinaci se může člověk nakazit,“ sdělila redaktorům Denisa.

Dále čtěte

Výzva KOD: Neprošustrujme šanci, danou volbami!

Výzva Klubu na obranu demokracie senátu a demokratickým stranám, které zasednou v nově zvolené Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Statistiky ovšem první část tohoto výroku vyvracejí. Na oficiálních datech můžeme vidět, že více než 70 procent potvrzených případů koronaviru v Rumunsku bylo zjištěno u neočkovaných lidí. Procentuální hodnota 93 dále ukazuje na poměr těch, kteří koronaviru podlehli a neproběhla u nich vakcinace.

„Očkování je u zranitelné osoby často mezníkem mezi životem a smrtí,“ řekl Adrian Marinescu, lékařský ředitel národního institutu pro infekční choroby Mateia Balse v Bukurešti.

Situace v tamních nemocnicích

Nízká míra proočkovanosti má za následek mimořádnou vytíženost rumunských nemocnic. Lékaři po celé zemi tvrdí, že nemají prostředky na příjem všech nakažených vyžadujících lékařskou pomoc.

Jednou z nich je Beatrice Mahlerová, manažerka Institutu pneumologie Maria Nasty v Bukurešti, která se s rumunským serverem Digi24 podělila o svou zkušenost: „V noci jsem znovu rozmisťovala postele po chodbách nemocnice.“

„Jelikož stávající pacienti nemohou být kvůli vážnému zdravotnímu stavu propuštěni a další příchozí musíme očekávat, během dne se snažíme převézt lůžka s nemocnými do pokojů, aby na chodbách byl zajištěn prostor pro nové pacienty,“ pokračuje ředitelka nemocnice, kde na covidovém oddělení s kapacitou 81 lůžek je léčeno 104 lidí.

Rádio Svobodná Evropa ovšem současně upozorňuje, že proočkovanost mezi samotnými zdravotníky dosahuje přibližně pouhých 60 procent.

Co dál?

Vrcholní představitelé státu spatřují důvod nezájmu o vakcinaci v silné vlně dezinformací. Špatná venkovská infrastruktura ve spojitosti s omezeným vzděláváním v oblasti očkování příznivější vývoj epidemie neposiluje.

Zpomalení nárůstu nových případů nepomáhá ani ten fakt, že v Rumunsku mimo krize koronavirové momentálně vrcholí i krize politická. Minulý týden ztratila důvěru vláda Florina Citsua, který byl již devátým rumunským premiérem za posledních deset let. Kabinet den před svým pádem stihl schválit návrh o pozastavení všech operací a dalších plánovaných nemocničních úkonů na 30 dnů. Toto opatření má pomoci při zajišťování zásob kyslíku a volných lůžek nejen na jednotkách intenzivní péče.

Odborníci ale ani přesto neskrývají obavy z dalšího vývoje.

Valeriu Gheorghiță, jenž stojí v čele rumunské národní rady pro koordinaci očkování proti koronaviru, pro zpravodajský web EUobserver odhaduje, že přibližně do druhé poloviny října počet případů covid-19 v Rumunsku přesáhne 20 tisíc denně.