Po 5,5hodinové bitvě legendárního Rafaela Nadala a ruského reprezentanta Daniila Medveděva se první kalendářní grandslam uchýlil ke konci. A v Melbourne se opět trhaly rekordy, a to i bez přítomnosti neočkované světové jedničky Novaka Djokoviče, který byl po kontroverzním zrušení víza z Austrálie deportován. Rekordní ale byla i suma finančních odměn vyplacených hráčům, jež letos činila neuvěřitelných 54 milionů dolarů (asi 1,16 miliardy Kč). Odkud se však tyto finanční prostředky berou a je turnaj pro organizátory vůbec rentabilní?
Podle odhadů vyjde organizátory letošní australský grandslam na zhruba 150 milionů dolarů (asi 3,25 miliardy Kč). Roli hraje i 4% zvýšení objemu finančních odměn, které zajišťují Australian Open pozici jednoznačně nejlépe vyplácejícího grandslamu, díky čemuž hostí ročně v průměru přes 120 hráčů z celého světa. Nelze se tedy divit až neuvěřitelně velké cenovce, jež v sobě zahrnuje všechnu potřebnou organizaci, ochranné prostředky proti covidu-19 a údržbu samotného Melbourne Parku.
Je ovšem zřejmé, že v dnešní covidové době, protkané cestovními omezeními, se bude muset Tennis Australia vypořádat se ztrátami desítek milionů dolarů. Důkazem toho je předchozí ročník, kvůli kterému musela australská společnost pro uspořádání turnaje vyčerpat svůj nouzový fond s naspořenými 80 miliony dolarů (asi 1,7 miliardy Kč) a vypůjčit si dalších 60 milionů dolarů (asi 1,3 miliardy Kč) od samotného státu Victoria. Těchto dodatečných 60 milionů dolarů by za normálních podmínek právě vynesly prodané vstupenky, k čemuž ale ze zcela jasných důvodů nedošlo. A i přesto, že letošní ročník mohlo navštívit více diváků, se stále jednalo pouze o zlomek toho, co Melbourne Park zažíval tři roky zpátky. Nicméně vyčerpaný nouzový fond a stále poměrně nejistá covidová situace ponechaly organizátorům pouze dvě naděje – jejich partnery a práva na mezinárodní vysílání.
Všichni si nejspíše vybavujeme svítící billboardy a loga pokrývající celou Rod Laver Arenu, ale nikdo z nás už pravděpodobně neví, kolik za takto umístěnou reklamu musejí firmy zaplatit. Například generální partner Kia Motors ročně platí zhruba 17 milionů dolarů (zhruba 370 milionů Kč), zatímco další významní partneři, jako Rolex nebo ANZ, musejí ročně zaplatit něco okolo 10 milionů dolarů (asi 217 milionů Kč). Významným peněžním generátorem je pro Tennis Australia i smlouva s vysílací stanicí Nine Entertainment, jež australské organizaci vyplácí zhruba 60 milionů dolarů ročně (přibližně 1,3 miliardy Kč). Právě tyto dohody dělají Australian Open nejvýdělečnějším grandslamem, avšak covidové ztráty si na finálním profitu ponechají své.
Turisté, turisté a turisté
Proč je ale stát Victoria natolik otevřený k výpomoci organizaci Tennis Australia a je ochoten jí kdykoliv půjčit peníze za poměrně nízký úrok? Odpověď je prostá. Je jí turismus a obecné příjmy, jež jihoaustralský stát na počátku roku periodicky zaznamenává. Australský grandslam za posledních 10 let Victorii z hlediska turistických zisků obdařil 2,8 miliardami dolarů (asi 60,6 miliardy Kč), a hraje tak v tomto ohledu velmi důležitou roli i přesto, že se návštěvnost kvůli covidu stále pohybuje okolo 80% hranice.
44 let, 21 titulů a dva splněné sny
Tento ročník Australian Open však nebyl jedinečný pouze výší svých odměn, ale i úspěchů, kterých někteří hráči během turnaje dosáhli. Například světová jednička Ashleigh Bartyová se po 44 letech stala první Australankou, jež tento prestižní grandslamový titul vyhrála a prolomila tak nekonečnou australskou kletbu. Na její výhru nad Američankou Collinsovou se také v jeden moment dívalo až 3,4 milionu diváků, což stanovilo nový historický rekord. Australanům se dařilo i ve čtyřhře, kde si titul vybojovala hvězdná dvojice Kyrgios a Kokkinakis, poté co do turnaje vstoupili pod divokou kartou.
Zlatým hřebem letošního turnaje Australian Open bylo ale zajisté mužské finále, kde se proti sobě utkali Rafael Nadal a Daniil Medveděv. Po 5,5 hodinách ukrutného boje, plného emocí, překvapení a geniality, bylo na trofej vyryto již podruhé jméno bojovného španělského veterána, který tak jako první muž v historii obdržel svůj 21. grandslamový titul. I na tento zápas se po celém světě dívalo přes 2 miliony lidí.
„Tady nejde o peníze“
Jak zmínil sám generální ředitel Tennis Australia Craig Tiley, tady opravdu nejde čistě jenom o peníze a profit. Po odečtení všech nákladů je většinou pravdou opak a organizátoři často končí ve ztrátách. Avšak stejně tak jako například u olympiády, i tady za vším tím úsilím a organizací stojí něco víc. A ať už jsou to výdělky z vyšší míry turismu, či vytvoření nezapomenutelných sportovních zážitků, my můžeme být rádi. Protože jak se říká: „Nic jiného než jídlo, pití a zábavu k radosti vlastně nepotřebujeme.“
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.