Na titulní straně přináší MF DNES velký titulek: Muž, který zklamal. Čteme tu:
„Stanislav Gross byl politický talent od pánaboha a dost dlouho miláček národa. Avšak také zdatný technolog moci a bezskrupulózní machiavelista. Po zklamání z první porevoluční garnitury a sérii finančních afér byl právě on mužem, jenž vzbudil snad největší naděje české společnosti. Když skoro přesně před deseti lety skončil v politice po skandálu s nejasným financováním svého bytu, a navíc se následně objevily informace o jeho zázračném zbohatnutí, odstartovalo to další propad důvěry v politiky i politiku jako takovou, trvající vlastně dodnes.“
Vyjádřit se takovýmto titulkem je poměrně drsné, byť článek sám vysvětluje, co se tím zklamáním myslí. Ale budiž. Především ale není úplně jasné, koho ten muž, Stanislav Gross, prý zklamal. Voliče sociální demokracie? Občany České republiky, kteří z něj v anketách udělali nejpopulárnějšího českého politika? Ano, možná že všechny tyto lidi Gross skutečně zklamal. Ve skutečnosti to všechno ale mnohem více vypovídá spíše o těchto lidech než o Stanislavu Grossovi. Gross totiž nespadl z nebe, nikdo ho sem nepřivezl na tanku. Gross byl součástí naší společnosti a dostal se tak vysoko pouze proto, že mu to společnost, tedy část občanů, umožnila. Jsou to lidé stejného ražení, kteří se dokážou postupně obdivovat Vladimíru Dlouhému, Miloši Zemanovi, Babišovi, jednou kvůli tváři, jindy kvůli slibům, jindy zas kvůli tomu, že jsou naštvaní na tzv. mocenskou garnituru. Jako zvířátka, která rozlišují světlo a tmu, potravu a nedostatek potravy, teplo a zimu, to je asi tak celý ten rozhled.
Změnit se to moc nedá
Vyměňovat lid není možné, není to ani správné. Představa, že společnosti by se žilo snáz, kdyby se vyloučila vrstva hloupých a nezodpovědných, je lákavá. Jenže neznáme postupy, jak by se to dalo spolehlivě zařídit.
Nepomůže tady ani vzdělání, ani věk, ani politická orientace, prostě nic. Musíme prostě nechat demokracii napospas lidem. Koneckonců je to jejich výtvor. Není ale na místě vyrábět novinové titulky ve smyslu: Muž, který zklamal. Mohl zklamat pouze naivky, kteří očekávali více, než se mohlo splnit. Jestli někdo zklamal, byli to ti, kteří mu propůjčili moc a potom se divili, že vládne ten, koho nahoru sami poslali.
