Stát dal souhlas se zahájením výběrového řízení na dodavatele nového jaderného zdroje v Dukovanech FOTO: Úřad vlády / se svolením autora
FOTO: Úřad vlády / se svolením autora
Společnost ČEZ se souhlasem ministerstva průmyslu a obchodu zahájila tendr na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Je to bezesporu důležitý počin, který má pro naši energetiku nemalý význam. Přesto se však nad celým výběrovým řízením vznáší nemálo otázek a řada kritiků upozorňuje na sporná místa tendru. Jedním z nich je například to, zda vláda Petra Fialy až příliš nekriticky nepřevzala jeho parametry připravené předchozí vládou. V každém případě by Fialův kabinet vypsáním tendru rozhodně neměl propadnout pocitu, že v energetice má to hlavní hotovo a že pokud se pracuje na novém jaderném bloku, energetická budoucnost České republiky je zajištěna. Tak to v žádném případě není.
Fialova vláda udělala první krok k tomu, co slíbila ve svém programovém prohlášení, kde uvádí, že budoucnost české energetiky vidí v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů a prioritou je pro ni právě podpora rozvoje jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů s důrazem na energetickou bezpečnost, soběstačnost, klimatické cíle a dostupné dodávky energií. Vládní koalice rovněž avizovala, že podpoří výstavbu nového zdroje v Dukovanech pod podmínkou, že ho nebudou stavět ruské ani čínské firmy.
Vláda se tak nyní přiblížila k tomu, aby své sliby uskutečnila. „Udělali jsme významný krok k dostavbě JE Dukovany. Parametry výběrového řízení jsou nastaveny tak, aby se ho nemohly účastnit státy, které jsou bezpečnostním rizikem. Je to klíčový a důležitý projekt z hlediska energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky. Během velmi krátké doby fungování naší vlády jsme připravili podmínky a všechny potřebné formality k zahájení tendru na dostavbu elektrárny. Pokud půjde vše podle plánu, výstavba se rozběhne v roce 2029 a nový blok se začne spouštět v roce 2036. Věřím, že do té doby se podaří pokročit i v dalších uvažovaných projektech, jako je například stavba dalších bloků JE Temelín,“ prohlásil při této příležitosti premiér Fiala.
Přesto je s celým projektem spojeno několik otazníků. V první řadě je dobré se zastavit u toho, zda Fialův kabinet příliš automaticky nepřevzal něco, co připravila a ve výsledku mu odkázala vláda Andreje Babiše. Minimálně se tím chlubí bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který ve čtvrtek napsal na twitter: „Tendr na Dukovany dnes zahájen přesně podle parametrů, které jsme připravovali 2,5 roku společně s ČEZ. Musíme ale pokračovat a podobně jako naše vláda připravila pátý dukovanský blok, musí nový kabinet udělat vše pro výstavbu dvou nových bloků v Temelíně.“
Havlíčkova slova potvrzuje i investor a minoritní akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr, podle kterého je tendr „pohrobkem ‚oblečku‘ pro Rosatom“ a jeho vítězem je „konsorcium parta #ZemoHrad (včetně CEO ČEZ) & Havlíček (Babiš)“.
Zevrubná analýza rozvoje jaderných elektráren
Současná vláda a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela se proti tomu zatím nikterak neohradili a nic nenapovídá tomu, že by parametry tendru připravené Karlem Havlíčkem a spol. nějakým zásadním způsobem přehodnotili. Ministr Síkela pouze zdůraznil, že tento mnohamiliardový projekt řídí stát a právě stát ho bude mít i nadále plně pod kontrolou. „Ohlídáme jak bezpečnost tendru, tak jeho férový průběh,“ řekl Síkela.
Za zmínku stojí, že koalice Pirátů a Starostů, kterou ve vládě zastupuje i ministr Síkela, přitom ve svém předvolebním programu slibovala následující: „Na základě zevrubné analýzy zvážíme ekonomickou a bezpečnostní výhodnost rozvoje jaderných elektráren. V každém případě se na tomto procesu nebudou podílet nedemokratické režimy, jako jsou Ruská federace nebo Čínská lidová republika.“
Otázka samozřejmě zní, zda je na parametrech tendru, které vznikly za vlády Andreje Babiše, něco špatného, a zda by opravdu stálo za to zpracovat uvedenou analýzu a tyto parametry případně upravit. Zmíněný Michal Šnobr tvrdí, že celá naše energetika tak byla zatažena na nejméně vhodnou a nejkomplikovanější cestu včetně průchodnosti v EU, jak jaderný zdroj postavit.
Nejde tedy o to, zda nový blok jaderné elektrárny v Dukovanech stavět, nebo ne, nýbrž jakým způsobem a za jakých podmínek. Některé důležité souvislosti v tomto ohledu zmínil energetický analytik ve sdružení Calla Edvard Sequens. „V první řadě může vláda poskytnout firmě ČEZ po dobu stavby bezúročnou půjčku až do 100 % investice, tedy nějakých 230 a více miliard korun. Co ČEZ ušetří na půjčkách na finančním trhu, zaplatí daňový poplatník,“ upozornil Sequens.
A pokračoval: „Stát dále bude garantovat, že vykoupí veškerou elektřinu z nového reaktoru za předem domluvenou cenu a rozdíl oproti tržní ceně pak naúčtuje spotřebitelům elektřiny. Od zahájení výroby (2040) po třicet let (2070) s možností prodlužování do konce životnosti nového reaktoru. Samozřejmě pokud celý mechanismus veřejné podpory, který narušuje tržní pravidla ve prospěch investora a provozovatele nového reaktoru, odsouhlasí Evropská komise. Což není jistá záležitost.“
Pochybnosti ohledně základního nastavení tendru
Dalším z mnoha problémů je, že dva ze tří oslovených dodavatelů nemají podle Sequense hotový reaktor, který by splňoval požadovaných 1200 MW. Něco podobného v rozhovoru pro deník FORUM 24 popisoval už loni v listopadu původní kandidát na ministra průmyslu a obchodu za hnutí STAN Věslav Michalik: „Všichni tři zájemci budou muset upravovat svoje existující projekty a to samozřejmě přináší rizika spojená se samotnou stavbou, dostavbou, vícenáklady. To není úplně ideální situace, ale na druhou stranu chápu, že jak byl tendr připraven, pravděpodobně nejlépe by se do něj vešla ruská technologie. Pokud se Rusko a Čína tendru neúčastní, žádný ze tří zbylých uchazečů nemá projekt tak, jak ho poptáváme. V tom vidím dodatečné riziko pro realizaci a včasné spuštění.“
Když to shrneme, lze mít jisté pochopení pro to, že Fialova vláda nechtěla dostavbu jaderného bloku v Dukovanech dále odkládat a chtěla podniknout jasný krok směrem k energetické nezávislosti České republiky. Pochybnosti ohledně základního nastavení tendru, které vzniklo za Babišovy vlády, jsou však přece jen docela velké. Když už se ale vládní koalice rozhodla touto cestou vydat, měla by si dát pozor a vyvinout co největší snahu, aby se tím její počínání v energetické oblasti nevyčerpalo.
Jeden blok jaderné elektrárny je samozřejmě z hlediska naší energetické nezávislosti velmi málo. I když je pravda, že součástí aktuálního tendru má být i nezávazná opce na další bloky v Temelíně a Dukovanech, které vláda také plánuje, ale to je zatím hudba vzdálené budoucnosti a kromě toho i současné bloky v Dukovanech budou dosluhovat. Navíc i dostavba plánovaného bloku se může výrazně protáhnout, takže zkušební provoz v roce 2036 může být velmi optimistickým předpokladem.
Vláda by se tak měla kromě následujícího tendru soustředit na další energetické zdroje. Jednak je potřeba usilovat o maximální možné prodloužení životnosti stávajících jaderných bloků, jednak je to v první řadě rozvoj decentralizovaných obnovitelných zdrojů a fotovoltaiky. Jak říká Michal Šnobr, zemní plyn z Ruska můžeme časem nahradit jen diverzifikací odběrů z jiných destinací a posílením schopnosti EU nakupovat, přijímat a distribuovat LNG plyn na světových trzích.
