Prováděcí zákon k brexitové dohodě již schválily obě komory britského parlamentu. Horní komora se původně pokoušela k zákonu připojit dodatky, dnes ale volená Dolní sněmovna všechny odmítla a nevolená Sněmovna lordů následně svou snahu o změny vzdala. Nyní tak již chybí jen podpis královny Alžběty II., informovala stanice Sky News. Schválení prováděcího zákona je podmínkou ratifikace dohody o odchodu Británie z Evropské unie, kterou vyjednal premiér Boris Johnson s Bruselem. Brexit má nastat 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Dolní sněmovna, která dostala pozměněný návrh zákona k posouzení, všechny dodatky dnes zamítla a normu poslala v původním znění zpět do Sněmovny lordů. Ta se nakonec rozhodla vzdát své snahy a schválila prováděcí zákon v nezměněné podobě. Nyní tak již zbývá podpis královny Alžběty II., který se dá očekávat v následujících několika dnech.

Ratifikovat musí „rozvodovou“ dohodu ještě i poslanci Evropského parlamentu, kteří se kvůli tomu mají sejít za týden v Bruselu. Pokud i oni s dohodou vysloví souhlas, opustí Británie na jejím základě EU za devět dní. Od 1. února pak začne takzvané přechodné období, během kterého Londýn a Brusel budou jednat o budoucích vztazích. Dohodu by měly vyjednat podle současného plánu do konce roku. Plně odloučit od unijních pravidel by se tak Britové měli čtyři a půl roku po referendu, ve kterém si odchod z EU schválili.

Britská Sněmovna lordů chtěla změnami v návrhu zákona, které zákonodárci v dolní komoře odmítli, mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky nebo upravit vztah se Soudním dvorem EU.

Už v pondělí například do návrhu doplnila pasáž, která požaduje zjednodušení získání trvalého pobytu ve Spojeném království pro občany členských zemí EU, kteří splňují podmínky. Horní komora chtěla, aby trvalý pobyt dostávali automaticky a nemuseli o něj žádat úřady. Zároveň v dodatku žádala, aby měli fyzický doklad potvrzující jejich právo žít ve Spojeném království.

V úterý přibyl ještě dodatek, který předložil Alfred Dubs, rodák z Prahy, který je jedním z dětí zachráněných Nicholasem Wintonem před nacisty. Na jeho základě měli mít dětští uprchlíci právo přicházet i po brexitu za svými rodinami žijícími v Británii. Tuto pasáž prováděcí zákon k brexitové dohodě už dříve obsahoval, premiér Johnson ji ale po vyhraných prosincových volbách nechal odstranit. Vláda uvedla, že je jejím záměrem toto pravidlo dodržovat, není podle ní ale nutné jej zakotvit v zákoně o brexitu.