NÁZOR / Jsem poslední, kdo by popíral nutnost ochrany krajiny. Když ale někdo v jednom z nejbědnějších koutů země, kde není práce, chce stavět velkou fabriku? V tom případě by podle mého (samozřejmě předpotopního) názoru měli dostat přednost lidé před žábami. 

„Gigafactory ve Věřňovicích na Karvinsku lidé nechtějí. Sešli se na besedě, aby vyjádřili nesouhlas,“ dí titulek článku na serveru iRozhlas.cz z 26. března letošního roku. Dolní Lutyně na Karvinsku, u které ves leží, je jedním z nejpotřebnějších regionů, takže práci potřebuje větší než velké množství lidí. „Stát nabízí zatím neznámému zahraničnímu investorovi 280 hektarů převážně zemědělské půdy na stavbu průmyslové zóny, kde se budou vyrábět baterie do elektroaut. Mnozí lidé vyjádřili se stavbou svůj nesouhlas,“ čtu v článku.

„Člověk si jede z města odpočinout… Teď to bude jako bydlet ve městě. Bude tu šílený hluk, už tu nebude takový klid, jak tu byl,“ vzdychá Kristýna Seková, která zrovna pracuje na zahrádce kousek od místa, kde by továrna měla vyrůst, objevilo se v textu.

Dolní Lutyně na Karvinsku

Minulý týden v sobotu pak na serveru iRozhlas vychází další článek. Píše se v něm, že o tom, zda obec podá námitky proti stavbě, budou místní rozhodovat v referendu. „Manžel je webdesignér, já se zase živím správou sociálních sítí pro komerční klienty. Postupně jsme si vybudovali formální zázemí a dali tomu štábní kulturu. Nemáme nic proti gigafactory. Vadí mi to umístění. Je tohle cena za zelenou budoucnost? Zničit zelenou současnost?“ řekla Nina Brtníčková ze spolku Zachovejme Poolší, který otázku do referenda navrhl.

Index kvality života: Dolní Lutyně 50 (Jindřichův Hradec 80). Z ukazatelů, které ten faktor sytí: míra nezaměstnanosti (2016), počet exekucí na obyvatele (2017), počet obyvatel na kriminální čin (2016), procento území nad hranicí znečištění (2016), vzdálenost k okresnímu městu, nedostupnost mateřských škol, nedostupnost středních škol, počet obyvatel na zdravotnické zařízení (2016), nedostupnost rychlého internetu (2016), naděje dožití mužů (2012⁠–2016), přírůstek obyvatel (2012⁠–2017), počet rozvodů / manželství (2017). I tato data zpracoval iRozhlas.

Nezaměstnanost: Nedaleká Karviná, odkud by bylo možné po vybudování gigafactory snadno dojet, ji má (okres) 8,36 % a 13 419 nezaměstnaných. Dolní Lutyně (obec) pak 4,39 % a 156 nezaměstnaných. Jindřichův Hradec (obec) 2,16 % a 289 nezaměstnaných, okres 2,48 % a 1 422 nezaměstnaných, vychází podle projektu mapanezamestnanosti.cz.

Exekuce: Karviná v 1. čtvrtletí 2024: podíl osob v exekuci 13,4 %. Počet osob v exekuci z počtu osob starších 15 let (2022) 6 850 z 50 985. Průměrná vymáhaná částka na osobu 584 875 Kč. Celkový počet exekucí 39 414. Průměrný počet exekucí na osobu 5,8. Jindřichův Hradec: podíl osob v exekuci 6,1 %. Počet osob v exekuci z počtu osob starších 15 let (2022) 2 339 z 38 349. Průměrná vymáhaná částka na osobu 1 196 646 Kč. Celkový počet exekucí 15 179. Průměrný počet exekucí na osobu 6,5, píše web mapazadluzeni.cz.

Nevím…

Stavba gigafactory může ohrozit kus krajiny, kde žijí čejky chocholaté či motáci a v loužích kuňka žlutobřichá. Mám velmi rád kuňky žlutobřiché a klid, velebený paní Ninou Brtníčkovou, správkyní sociálních sítí. Ale ten kraj trochu znám, byť z doby před energetickou krizí. Ale už tehdy tam bylo tolik bídy, že to pražské oko nechápalo. A to jsem to podrobněji zkoumal v Havířově, kde je to prý o chlup lepší než v Karviné. O Karviné se tam tehdy před patnácti lety říkalo, že je snazší tam sehnat pervitin než práci, a s jistým znepokojením jsem to samé před pár dny zaslechl v médiích u nějaké reportáže z Karviné. Za patnáct let se zjevně nic nezměnilo. 

„Projekt by měl přinést nová pracovní místa,“ řekl o gigafactory ve středu 6. března po jednání kabinetu premiér Petr Fiala. „Investice by v případě realizace činila stovky miliard korun a mohla by vytvořit tisíce pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou,“ doplnil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

S aktivistkou Brtníčkovou bych si jistě měl víc co říct než s těmi, o kterých píšu. Máme podobnější světy – byť správu sociálních sítí považuji za jednu z nejneužitečnějších prací na světě. Skoro jako marketing šampónů. Ale ty základní momenty máme společné – to, že se živíme z domova od počítače hlavou a možná čteme podobné knihy.

S těmi, kteří by pracovali v té gigatovárně u pásu, mne spojuje mnohem méně. Ale viděl jsem jich tolik a mluvil jsem s tolika z nich, že vím naprosto jistě: nezaměstnaný dělník má asi stokrát nižší mobilitu i šance získat práci než kdokoliv, kdo se živí hlavou. A je jich na Karvinsku strašně moc. Možná přímo v Dolní Lutyni ne, tam to neznám. Ale v karvinském okrese je nezaměstnaných dělníků, kteří na nic jiného než na práci ve fabrice nemají potenciál, opravdu mnoho. A stejně moc je tam i nezaměstnaných lidí, kteří by v té továrně zvládli i náročnější práci, řekněme „středně náročné technické profese“. Třeba průmyslováci. Ale oni práci na Karvinsku také nemají. A přes veškerou nedůvěru nás z velkých měst k informaci, že někdo někde v této zemi má bídu, tak ti nezaměstnaní lidé ji fakt mají.

Žáby, nebo lidi?

Mám rád nejen kuňky žlutobřiché (Bombina variegata Linnaeus, 1758), ale i obyčejné kuňky obecné (Bombina bombina Linnaeus, 1761). Není to situační bonmot, několik jsem jich jako kluk umořil doma v akvateráriu. I filosoficky mám raději plazy a obojživelníky než lidi. Ovšem případ gigafactory v Dolní Lutyni mne nechává na pochybách. Ano, samozřejmě, pokud je tam někde k dispozici nějaký stejně vyhovující brownfield, opuštěný průmyslový či důlní objekt, bylo by lepší továrnu postavit tam.

Pokud není, alespoň za sebe bych v tomto případě dal přednost lidem (Homo sapiens Linnaeus, 1758) před kuňkami. A dokonce i motákem. V tom kraji není práce, je tam bída, chmurno, nejoblíbenější zábavou části mládeže je pervitin, části starších chlast, a i když mám kuňky rád, považoval bych za lepší postavit tu fabriku s tisícovkou nových pracovních míst – obživy pro místní lidi. Omlouvám se paní Brtníčkové, motákovi i kuňkám.