Proruská demonstrace na Václavském náměstí. FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
KOMENTÁŘ / Andrej Babiš v naší zemi rozpoutal módu obviňování institucí, které mají mít v demokratické zemi zajištěný opravdový klid. Jeho spílání soudům se nyní stalo všelidovou zábavou a dezoláti masově vyhrožují soudcům Ústavního soudu. Nádoba se naplnila po okraj. Jestli nezasáhne stát nyní, nezbývá než čekat, že nádoba brzy přeteče. A poteče z ní krev.
Babišovo štvaní proti soudům vyvolalo následky, které se daly předpokládat. Dezoláti, kterým se nelíbí snížení valorizace důchodů, začali masově vyhrožovat ústavním soudcům. Babišovo obviňování soudů – fráze „je to kampaň,“ kterou šéf hnutí ANO provázel každé jemu nelibé rozhodnutí soudů, doslova zlidověla – je jen jedním z kořenů té dnešní v demokracii absolutně nepřijatelné situace, kdy luza spílá a vyhrožuje v demokracii nedotknutelnému pilíři státní moci.
Druhým zdrojem tohoto neúnosného stavu je Babišovo okázalé ignorování „rozjezdu“ dezinformační scény a třetím pak současná akceptace dezolátské tematiky a rétoriky hnutím ANO.
Roušky nefungují!
V pondělí FORUM 24 přineslo text, který ukazuje, jak dnešní vlna výhrůžek soudcům Ústavního soudu z klávesnic lidu plynule navázala na zpochybňování a obviňování soudů z úst Babiše a jeho party.
Sama Babišova sprostota ale není jedinou příčinou exploze výhrůžek ve veřejném prostoru. Druhý zdroj tohoto celospolečensky zhoubného jevu vytvořil Babiš svou nečinností. Naprosto totiž ignoroval masivní nástup dezinformační scény, která je generátorem neklidu ve společnosti, nadávek ve veřejném prostoru a výhrůžek násilím.
Podívejme se, jak se dezinfo scéna rozvíjela: První nástup byl zaznamenatelný už na podzim 2019, kdy uskutečňovala svou klimatickou misi Greta Thurnberg. Tato aktivistka prodělala od svých počátků zcela zásadní a zhoubný vývoj a dnes by ji bylo možné kritizovat více než právem. Z klimatické aktivistky se totiž stala mladá stereotypní levicová ideoložka, která k výstupům svých aktivit přidává i seznam zájmen, jak má veřejnost genderově korektně oslovovat jednoho každého aktivistu. A také, jak je u mladé levice zvykem, pevně stojí na straně teroristů z Hamásu.
V roce 2019 se však u nás zvedla vlna kritiky její klimatické mise a ve veřejném prostoru se začaly mohutně objevovat naprosté nesmysly zpochybňující vědecky plně prokázaný fakt – klimatickou změnu a její zavinění lidskou civilizací, průmyslem. Bylo to jakési předpolí dezinformační scény, ale zavedlo nový standard. Nestoudné lhaní a popírání reality ve veřejné debatě. Skutečný boom však dezinformační scéna, mocně živená ruskými specialisty hybridní války proti Západu, zažila až s příchodem koronavirové pandemie. Už v roce 2020, kdy nemoc přicházela a zabíjela jako černá smrt, protože nebyly vakcíny. V té době byly jen dvě možnosti ochrany a jednou z nich byl respirátor.
Premiér Babiš neudělal nic
Tehdejší premiér Babiš naprosto nečinně přihlížel tomu, jak se dezinformační scéna formuje a jak ten jednoduchý a levný způsob ochrany před infekcí totálně zpochybňuje. Epidemie neřádila ani půl roku, a v České republice už byla vytvořená solidní základna pro dnešní rozvinutý dezinformační svět. Popírání účinnosti roušek, či dokonce tvrzení, že jsou roušky nebezpečné, měly všechny znaky poplašné zprávy, a navíc to bylo přímé ohrožení méně vzdělaných občanů.
Pokud starší člověk v polovině roku 2020 uvěřil, že respirátor je k ničemu, a přestal jej používat, s velkou pravděpodobností zemřel. Babišova vláda však nereagovala, i když zákony k potírání poplašných zpráv a zdravotně nebezpečných dezinformací měla. Babiš ale dobře věděl, že by potlačováním dezinformací naštval příslušníky tehdy se formujícího antisystému, a tak nechal dezinformace rozežírat společnost a tehdy začínající dezinformátory nechal v klidu proměnit se v antisystémové celebrity. Přitom v té době by problém dezinformací zásadně vylepšilo, kdyby se několik desítek nejnebezpečnější dezinformátorů-protirouškařů dostalo před soud. I pouhé soudem uložené pokuty těm nejaktivnějším dezinformátorům by tehdy zásadně omezily formování dezinformační scény. Ovšem vláda premiéra Babiše se na dezinformace vybodla.
Lockdownový chaos potvrdil pochybnosti
Další významný krok ve formování dezinformační scény byl lockdownový chaos Babišovy vlády. Elementární zdravý rozum již tehdy říkal, že když lidé moc necestují, tak se epidemie šíří pomaleji. Dnes už jsou k dispozici i vědecké práce, které potvrdily, že lockdowny byly jedním z nejúčinnějších prostředků proti šíření nemoci. Zdravý rozum byl přítomen už tehdy. Ve vládě premiéra Babiše nikoliv – a tak se začaly lockdowny rozvolňovat ne podle doporučení vědců, ale podle hlasu lidu na facebooku.
To zásadně posílilo dezinformační scénu, protože postup vlády ukazoval, že jsou ty lockdowny asi k ničemu, když s nimi vedení státu žongluje jako s míčky. Takže dezinformační hnutí zesílilo a začalo generovat ještě nebezpečnější lži ohrožující veřejné zdraví. A když konečně přišlo očkování, premiér Babiš se sice nechal očkovat mezi prvními a před televizními kamerami, ale jím vedená vláda neudělala absolutně nic proti v té době už gejzíru lží o nebezpečnosti očkování. Šířila je již poměrně silná a etablovaná tuzemská dezinformační scéna, proti které stát opět neudělal vůbec nic.
Když přišla válka na Ukrajině, byla už česká dezinformační scéna plně etablovaná, z předních tmářů byly celebrity antisystému a ve světě dezinformací nebyly desítky dezinformátorů a stovky jejich zesilovačů, sdílečů, ale tisíce dezinformátorů a desítky, možná stovky tisíc sdílečů informací. A k tomu samozřejmě po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přibyl ještě intenzivnější tlak ruské hybridní války, která dezinformace tuzemským dezinformátorům vyrábí a dodává.
Je obrovskou chybou vlády premiéra Petra Fialy, že po svém nástupu nezačala dezinformační ekosystém systematicky potírat. Musím však přiznat, že v době, kdy Fiala usedl do premiérského křesla, bylo už dost pozdě. Dezinformační ekosystém byl plně zformovaný a konzumace/šíření dezinformací se staly oblíbenou zábavou statisíců příslušníků nižších vrstev. Kdyby začal stát šíření dezinformací důsledně trestat tehdy, na konci roku 2021, musely by se odstíhat (spíše větší) desítky tisíc facebookových dezinformátorů.
A pak, v průběhu roku 2023, přišla definitivní rána. Jak Babišovo hnutí ANO, tak SPD Tomia Okamury převzaly značnou část rétoriky i obsahu dezinformační scény. A na podzim 2023 už bylo těžké z několika vět veřejného projevu poznat, zda je pronesl Jindřich Rajchl, Babiš nebo Okamura. Formálním projevem, zacházením s pravdou a agresivitou se česká parlamentní opozice ve svých projevech plně prolnula s otevřeně asystémovou mimoparlamentní opozicí a Babiš je ve svých parlamentních projevech často mnohem sprostší než Jindřich Rajchl ve svých promluvách na facebooku.
Dnešní stav
Kam ta neúcta k pravdě, lhostejnost k šíření nebezpečných dezinformací a sprostota v projevech parlamentních politiků českou společnost dovedly?
„Nosím talár prakticky 40 let, byl jsem dlouhý čas trestním soudcem, soudil jsem různé násilníky, zloděje, lupiče i vrahy. Ale nikdy jsem na svoji adresu nedostal tolik urážlivých, nenávistných, výhrůžných projevů jako za poslední týden,“ řekl v Otázkách Václava Moravce předseda Ústavního soudu Josef Baxa.
Jde o reakci zdivočelé dezinformační scény na Ústavním soudem posvěcené snížení tempa valorizace důchodů. Den poté Seznam Zprávy publikují článek Policie řeší už přes 200 výroků o střelbě na fakultě. Stále přibývají. „Kriminalisté se zaměřují na výroky, které prosincové vraždění na Filozofické fakultě UK v Praze například schvalují, vyhrožují nápodobou nebo o případu šíří poplašné zprávy. Zatímco na začátku ledna policie hlásila 96 takových případů, po měsíci jich je už 239,“ píše se v něm.
Celý ten radikální růst nenávisti a výhrůžek ve veřejném prostoru dospěl k mezi, kdy by měla vláda zasáhnout represí bez ohledu na to, jaký kvikot se bude ozývat ze sociálních sítí. Nedokážu si vůbec představit psychiku člověka, který schvaluje vraždění na filozofické fakultě. Přesto takoví lidé existují, a přes dvě stovky z nich dokonce svou nechutnou nenávist zveřejnily na sociálních sítích. A výhrůžky Ústavnímu (či jakémukoliv jinému) soudu jsou spojené se stavem společnosti, jaký byl v Německu v roce 1932.
Pokud se něco takového objeví v našem veřejném prostoru, měly by bezpečnostní složky okamžitě reagovat a dodat autory takových výhrůžek k nejbližšímu soudu. Demokratická společnost by měla vnímat výhrůžky soudům jako zcela nepřijatelné a měla by důsledně zajistit, aby autoři těch výhrůžek za své jednání nesli odpovědnost. Protože projdou-li dezinformační scéně verbální výhrůžky, verbální útoky na soudy, dalším kolem už budou útoky fyzické.
Vláda má nyní jednu z posledních možností, jak zdivočelou luzu umravnit. Neudělá-li to, mám strach, že nádoba brzy přeteče. A poteče z ní krev.
