Budeme v první světové pětici. Ovšem v propadu ekonomiky za letošní rok. Před námi budou jen Velká Británie, Itálie, Španělsko a Francie. Říká to odhad Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Jak uvádí server Novinky.cz, „český hrubý domácí produkt (HDP) podle OECD letos poklesne o 9,6 procenta. V roce 2021 potom přijde ekonomické oživení, česká ekonomika vzroste o 7,1 procenta. V případě, že by přišla na podzim druhá vlna epidemie a s ní další omezení ekonomiky, český HDP by poklesl o 13,2 procenta, příští rok by pak stoupl jen o 1,7 procenta.“
Petr Bartoň, hlavní ekonom skupiny Natland, říká, že jsou tu tři příčiny. Před rokem jsme měli dost vysoký růst, takže padáme z větší výšky, česká ekonomika se začala propadat už na konci roku 2019 a pak přispěla i podoba karantény kvůli koronaviru. „Rozhodli jsme se pro jednu z nejrestriktivnějších verzí možných karantén. Vládní kompenzace způsobených škod daleko zaostává za ostatními státy, pokud nebereme v potaz sliby, ale realitu. Strach z pokračování restrikcí dále ovlivňuje spotřebitele, kteří se nyní bojí nakupovat.“
Výmluvy na COVID-19 nejsou moc přesvědčivé. Ministryně Alena Schillerová nedávno odhalila, že Češi mají mezery ve finanční gramotnosti, protože nemají rezervy na mimořádné výdaje. Přesně to ale udělala tato vláda. V době ekonomického růstu nevytvořila nic. Pokles nastal už před pandemií a virus teď bude dobrý jako maskování. Přitom Jižní Korea dovedla zvolit takový postup proti šíření koronaviru, který zemi ekonomicky neudusil. Zavedli tam systém plošného testování a izolaci potvrzených případů. Teď se čeká, že tamní ekonomika klesne o 1,2 procenta a za rok bude o 3,1 procenta růst. Samozřejmě pokud nepřijde nějaký nový nepříznivý vývoj ohledně virové nákazy.
U nás se vláda neodhodlala přes včasné upozornění opozice na nic připravit. Pak se zaváděla zmatená opatření, ve kterých se vládní představitelé sami nevyznali a vysílali veřejnosti odporující si informace. Před nákazou nedokázali činovníci ochránit ani relativně uzavřená prostředí domovů pro seniory. Peníze za zdravotnické pomůcky skončily v Číně a u podivných zprostředkovatelů. Teď se zase nedostává pomoci podnikatelům, aby se vzpamatovali z dvouměsíčního zmrazení své činnosti. Vláda se ani nehodlá vzdát svého nesmyslného projektu EET. Obcím se berou peníze a současně se po nich rétoricky chce, aby investovaly. Přebujelá byrokracie jakoukoli aktivitu dusí.
Týdeník Hrot cituje britský The Economist, kde se rozebírají vyhlídky východu Evropy po koronakrizi. V článku se píše, že ekonomika může utrpět mnohem víc na Východě než na Západě. „,Východoevropané se s pandemií vypořádali velmi efektivně,‘ konstatuje Richard Grieveson z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (WIIW), ‚jenomže nadcházející recese bude stejně velká, jako byly recese tranzitní‘ – tedy ty, které následovaly po pádu komunismu. V prvních pěti letech po pádu berlínské zdi klesl roční hospodářský výkon v zemích bývalého sovětského bloku o více než 40 procent.“
Důvody jsou tři: Východoevropské ekonomiky jsou závislé na vývozu, takže „jsou vydány na milost poptávce ostatních zemí“. Vlády tam mají omezené možnosti při financování záchranných balíčků. „Nemohou si dovolit příliš velký schodek, protože investorům se nechce jim půjčovat.“ A nakonec se projeví to, že řada zemí tady spoléhala na turismus jako na jedno z výnosných odvětví a turistika je krizí zasažena. „Dobrou zprávou je, že střední Evropa by mohla těžit ze své závislosti na Německu, u něhož se očekává rychlé zotavení. Je to suverénně největší obchodní partner Visegrádské čtyřky.“
Budoucnost je tedy otevřená a záleží na tom, jak se vlády, včetně té naší, zachovají. Co ale můžeme očekávat od tohoto koaličního slepence vedeného trestně stíhaným premiérem ve střetu zájmů, který se obklopuje druhořadými nohsledy, a celý ten podnik drží nad vodou vydírající komunisté? Jedna nadějná zpráva tu ale je. Premiér Babiš nám píše, že před jednáním V4 o evropském rozpočtu vystoupal na Svatý kopeček v Mikulově. To je slibný začátek.
