Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg FOTO: ČTK/XINHUA/Zheng Huansong
FOTO: ČTK/XINHUA/Zheng Huansong
Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Ve společném prohlášení se také shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním.
Šéfové třicítky aliančních států v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem se sešli přesně měsíc po zahájení ruské invaze, po němž do východních členských zemí zamířily desetitisíce aliančních vojáků. „Rázně odsuzujeme ničivé ruské útoky na civilisty včetně žen, dětí a zranitelných lidí,“ shodli se lídři v prohlášení hovořícím o porušování mezinárodního práva a válečných zločinech. Ruského prezidenta Vladimira Putina prezidenti a premiéři aliančních zemí vyzvali k okamžitému ukončení války a stažení ruských sil z Ukrajiny.
Lídři na summitu NATO v Bruselu FOTO: Severoatlantická aliance / se souhlasem
FOTO: Severoatlantická aliance / se souhlasem
NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o která Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí. Státy aliance už Ukrajině dodávají například protitankové zbraně, další vojenskou techniku i jinou pomoc.
Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohlo Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky.
Summit kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga.
Důležité informace:
- Na Ukrajině pokračuje snaha evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů, na kterých se dohodly ukrajinské úřady a ruská armáda.
- Polsko v koordinaci se spojenci rozhodlo o velmi výrazném snížení počtu diplomatických pracovníků na ruském velvyslanectví ve Varšavě. Zemi opustí celkem 45 lidí s různými diplomatickými statusy. Vyhoštění Rusové musí odjet do pěti dnů.
Ruský prezident Vladimir Putin se plánuje zúčastnit letošního summitu zemí G20, který bude na konci roku hostit Indonésie. Některé členské země přitom v poslední době volají po vyloučení Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu. - Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, prohlásil ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
- Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN připustil, že Rusko dosud nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a zároveň odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním.
- Severoatlantická aliance odhaduje, že od začátku invaze na Ukrajinu padlo 7000 až 15 000 ruských vojáků. Podle ukrajinské armády za necelý měsíc invaze Rusko přišlo o 15 600 vojáků, 517 tanků, 1578 obrněných vozidel, 267 děl, 80 salvových raketometů, 47 systémů protiletecké obrany, 101 letadel, 124 vrtulníků, 42 bezpilotních letadel a 1008 automobilů. Údaje nelze nezávisle ověřit, podle západních představitelů jsou zřejmě nadhodnocené. Na základě otevřených zdrojů se podle ruské redakce BBC podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Po schůzce s Bidenem summit EU jedná o Ukrajině, lídry oslovil Zelenskyj
V Bruselu skončilo jednání lídrů zemí EU s prezidentem Spojených států Joem Bidenem. Nyní summit začíná jednat o pomoci Ukrajině bránící se už měsíc ruské invazi nebo o dalších sankcích proti Moskvě. K účastníkům summitu mluví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, uvedl mluvčí šéfa unijních summitů Charlesa Michela.
Joe Biden s evropskými politiky mluvil o možnostech, jak se EU bude moci zbavit závislosti na dodávkách energetických surovin z Ruska. List The Financial Times napsal, že Washington dokončuje plán ohledně dodávek dalších až 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do Evropy do konce letošního roku.
Šéfové států a vlád sedmadvacítky nyní budou mluvit nejen o plánech na snížení závislosti EU na ruských energetických surovinách, ale také o pomoci Ukrajině nyní i po skončení ruské agrese. Podle Michelova mluvčího Barenda Leytse nejsou v jednacím sále žádná mobilní zařízení, aby byla zachována důvěrnost rozhovorů.
-
Moskva mezi „cizí agenty“ zařadila vědecký časopis, charitu a ekology
Ruské ministerstvo nově zařadilo mezi „zahraniční agenty“ charitativní nadaci KAF, vědecko-populární list Troickij variant-Nauka a ekologickou organizaci Druzja Baltiki (Přátelé Baltského moře), oznámil ve čtvrtek na svém webu list Kommersant s odvoláním na úřední seznam „cizích agentů“. Na černou listinu se zmíněná vědecká publikace dostala poté, co v den ruského útoku na Ukrajinu zveřejnila otevřený dopis ruských vědců a odborných novinářů proti válce. O necelé dva týdny později úřady zablokovaly internetovou stránku časopisu.
-
Od začátku ruské invaze bylo v Kyjevě zabito 75 civilistů
Od počátku ruské invaze na Ukrajinu bylo zabito 75 civilistů a 307 jich bylo zraněno, uvedl starosta Kyjeva Vitalij Kličko s odvoláním na kyjevskou vojenskou správu. Mezi nimi jsou i 4 děti, které byly zabity, a 16 zraněných. Informoval Kyiv Independent.
-
Americký prezident Biden varuje před nedostatkem potravin
https://twitter.com/LukasKovanda/status/1507057939307192324
-
Lídři zemí EU jednají s Bidenem, pak je čeká debata o sankcích či energetice
Lídři zemí Evropské unie jednají ve čtvrtek večer v Bruselu s prezidentem USA Joem Bidenem o důsledcích ruské agrese na Ukrajinu. Pak je už bez amerického hosta čeká na mimořádném summitu evropského bloku debata o dalších protiruských sankcích, energetice, stále do značné míry závislé na ruských surovinách, nebo posílení společné obranné politiky.
Organizátoři summitu očekávají, že jednání prezidentů a premiérů zemí sedmadvacítky s Bidenem potrvá asi hodinu a půl. Už bez šéfa Bílého domu budou mluvit o plánech na snížení závislosti EU na ruských energetických surovinách nebo o pomoci Ukrajině nyní i po skončení ruské agrese. Evropská unie se chce podílet na obnově demokratické Ukrajiny, která opakovaně dává najevo zájem o vstup do unie, a plánuje založit fond solidarity s touto zemí.
-
Rusové si vytvářejí zásoby některých léčiv včetně antidepresiv
Rusové od počátku invaze na Ukrajinu ve velkém skupují zásoby léčiv včetně antidepresiv, prášků na spaní a antikoncepce. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat analytické společnosti DSM Group poskytnutých listu Vedomosti. Lidé si podle nich nakoupili za dva týdny tolik léků, kolik jindy koupí za měsíc. Informovala o tom agentura Reuters.
-
Za nepovolené nahrávání vojáků a obchody s humanitární pomocí hrozí na Ukrajině tresty
Ukrajinští poslanci dnes přijali novelu trestního zákona zavádějící trestní odpovědnost za nepovolené fotografování a natáčení přesunů ukrajinských ozbrojených sil a zahraniční vojenské pomoci během válečného stavu. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda.
Za šíření informací o přepravě mezinárodní vojenské pomoci Ukrajině - pokud takovou informaci nezveřejnil ukrajinský generální štáb či nevydal písemné povolení k jejímu zveřejnění - hrozí nově až pět let vězení. Ukrajina už měsíc čelí ruské vojenské agresi, cílem útoků už se stala i místa na západě země, přes která zřejmě proudí západní vojenská a další pomoc.
-
Trump žaluje demokraty za spojování své kampaně s Ruskem
Bývalý americký prezident Donald Trump dnes zažaloval Hillary Clintonovou a několik dalších členů Demokratické strany. Viní je z toho, že se snažili zmanipulovat americké prezidentské volby v roce 2016 spojováním jeho kampaně s Ruskem. Informuje o tom agentura Reuters.
-
Praha vyzve vládu k omezení vlastnického práva Ruska k budově bývalé školy v Bubenči
Vedení Prahy vyzve vládu, aby připravila zákon, podle něhož bude možné omezit vlastnické právo Ruska k budově bývalé školy na Krupkově náměstí v Bubenči. Rozhodli o tom dnes pražští zastupitelé. Budova by se měla podle nich svěřit hlavnímu městu a vznikla by v ní škola pro děti ukrajinských uprchlíků. Na základě usnesení zastupitelstva výzvu připraví pražští radní. Škola se nyní po diplomatické roztržce Česka a Ruska kvůli kauze Vrbětice nevyužívá. Záměr využít školu již schválila Praha 6, na jejímž území se nachází.
-
Pražský magistrát dá radnicím na pomoc pro ukrajinské uprchlíky 106 milionů Kč
Magistrát hlavního města poskytne jednotlivým pražským radnicím na pomoc pro ukrajinské uprchlíky zhruba 106 milionů korun. Peníze dostanou za každého uprchlíka a rovněž za každé lůžko zřízené v nouzovém ubytování v tělocvičnách a na dalších místech. Příspěvek získají také dobrovolní hasiči. Město zároveň přidá ke státnímu příspěvku 250 korun na ubytování dalších 140 korun ze svého rozpočtu. Rozhodlo o tom dnes pražské zastupitelstvo. Opoziční zastupitelé kritizovali vedení města za řízení pomoci, které považují za špatné, a za nedostatečnou pomoc městským částem. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) kritiku odmítl.
