Jako o každé velké historické události se i o atentátu na Reinharda Heydricha během oněch uplynulých osmi desítek let objevila celá řada publikací, které se jí věnovaly. V mnoha knihách událost funguje jako součást většího celku či jako kulisa pro dění vymyšlené autory beletrie. Není v moci tohoto textu podat vyčerpávající počet všech knih, ale nabízíme vám výběr deseti z nich, které vyšly v poslední době. Prvenství však patří Jaroslavu Andrejsovi, který již v roce 1947 vydal pod pseudonymem Jan Drejs knihu Za Heydrichem stín. 

Jaroslav Čvančara: Heydrich. Gallery, 2011

Druhé vydání stejnojmenné knihy se soustřeďuje na celé Heydrichovo pražské působení ve funkci zastupujícího říšského protektora, ukončené atentátem československých parašutistů. Je to vskutku monumentální obrazový dokument, sestavený z mnohdy zcela unikátních fotografií a dalších dobových materiálů, které autor, publicista a badatel Jaroslav Čvančara, soustředěně shromažďuje už po několik desetiletí. Čtenář se tak podrobně seznámí se všemi dnes známými okolnostmi kolem atentátu jako nejvýznamnějšího činu domácího a zahraničního odboje.

Vojtěch Šustek: Atentát na Reinharda Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu Čechy a Morava. Edice historických dokumentů. Scriptorium, I. díl 2012, II. díl 2014, III. díl 2019

Vojtěch Šustek je archivářem a autorem odborných knih specializující se především na tzv. druhý odboj v době nacistické okupace. Během deseti let sestavil a vydal monumentální edici dokumentů vztahujících se k atentátu na Reinharda Heydricha.

V prvním svazku je uvedeno více než 500 německojazyčných dokumentů doplněných o doslovný překlad do češtiny. Dokumenty, které jsou uvedeny obsáhlou úvodní studií, jsou rozděleny do dvou částí, z nichž první je věnována přímo akci dvojice Josef Gabčík – Jan Kubiš ze skupiny Anthropoid a pomoci domácího odboje těmto parašutistům, část druhá pak obsahuje zprávy policie a gestapa o situaci v protektorátu.

Druhý svazek přináší dvě další obsahové části edice: III. Situační a denní zprávy Bezpečnostní služby říšského vůdce SS (soubor 44 dokumentů vypovídá o politické náladě a celkové atmosféře v české, ale i v německé společnosti na území tzv. protektorátu Čechy a Morava v době druhého stanného práva), IV. Propagandistická kampaň a její odraz po odstranění Reinharda Heydricha (106 dokumentů vztahujících se k masivní propagandistické kampani zahájené hned po úderu na Heydricha).

Třetí díl nabízí část V. Střetnutí gestapa s členy ostatních parašutistických skupin vysazených před seskokem skupiny Anthropoid anebo po něm a s příslušníky domácího odboje během druhého stanného práva. Soubor 86 dokumentů (a 4 dodatků), které jsou datovány od 4. října 1941 do 10. května 1943, obeznamuje uživatele edice s činností parašutistických skupin, jež byly vysazeny na území tzv. protektorátu Čechy a Morava od podzimu 1941 do jara 1942, s výjimkou výsadku Jana Kubiše a Josefa Gabčíka (jím se zabývá I. část edice), tedy výsadků Percentage, Silver A, Silver B, Out Distance, Zinc, Bioscop, Bivouac, Steel, Intransitive a Tin.

Jaroslav Čvančara, Vlastislav Janík, Václav Ledvinka, Vojtěch Šustek: Pamětní kniha. 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. Scriptorium, AHMP, 2013

Doslova mravenčí práci po archivech vykonávalo kvarteto historiků, aby vrátilo tváře téměř třem stovkám lidí popravených v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha 27. května 1942. Pamětní kniha se snaží na svých stránkách vzkřísit osoby, které se přímo či nepřímo podílely na podpoře výsadků Silver A a Anthropoid, jejichž příslušníci naplánovali a provedli úspěšný útok na zastupujícího říšského protektora. Sebelépe vycvičení vojáci by ve vlasti nebyli schopni svůj úkol splnit, kdyby neměli podporu značného množství domácích pomocníků. 294 z nich zaplatilo svoji pomoc životem během dvou velkých poprav, při nichž byli v koncentračním táboře Mauthausen 24. října 1942 a 26. ledna 1943 zastřeleni či usmrceni v plynové komoře. Poslední z nich, František Pecháček, pak byl popraven 3. února 1944. Bohužel však není v současné době stále možné dohledat kompletní informace ke všem obětem. Někteří z těchto popravených hrdinů tak i nadále zůstávají „pouhým jménem“, k němuž se nepovedlo nalézt a přiřadit fotografii, v některých případech dokonce chybí takřka veškeré údaje a známo je jen jméno, rok narození a den smrti. Hlavním historickým pramenem byla tzv. Ohořelá kniha z pankrácké věznice a Mauthausenská kniha popravených, kterou si s německou důkladností nacističtí vládci tohoto koncentračního tábora vedli. Kromě těchto dvou pramenů posloužily k bližšímu identifikování některých obětí protokoly o zadržení, protokoly z výslechů či úmrtní listy. Řada důležitých dokumentů však byla zřejmě zničena v květnových dnech roku 1945, kdy se nacisté snažili zamést co nejvíce stop. 294 jmen obětí vzpomenutých v knize je pestrou skládankou ze všech společenských vrstev tehdejší společnosti. Od vysokoškolských hodnostářů přes akademicky vzdělané osoby až po dělníky, sedláky či ženy v domácnosti. Častým spojovacím prvkem je jejich příslušnost k Sokolu. Část pomocníků patřila k úzkému okruhu vyšších sokolských funkcionářů, kteří unikli pozornosti gestapa při zatýkání spojeném s likvidací Sokola 11. října 1941 jako potenciálně nebezpečné a nepřátelské organizace.

Jiří Padevět: Průvodce protektorátní Prahou. Nakladatelství Academia, 2013

Knihu Jiřího Padevěta Průvodce protektorátní Prahou ocení zvláště milovníci pragensií a historie. Pokud vás zajímá historie Prahy ve spojení s historií odboje na jejím území v době protektorátu, je tato kniha přesně tím, co by ve vaší knihovně nemělo chybět. Autor nesmírně pečlivě připravil procházku po mnoha místech spojených s protinacistickým odbojem na území Prahy. Jako správný průvodce zvolil výběr těch nejzajímavějších a nejdůležitějších míst, k nimž přidává příběh spojený s konkrétním domem, místem, ulicí či parkem…

U některých adres je pouze stručně zmíněno, k čemu na místě došlo nebo kdo v domě bydlel. V případě výraznějších lokalit, jako je například Černínský palác, někdejší sídlo říšského protektora, či Petschkův palác, bývalá Řídicí úřadovna gestapa Praha, je výčet obsáhlejší a chronologicky řadí důležité „místní“ události. Kniha je přehledně rozdělena do deseti částí, z nichž každá mapuje území jednoho z původní desítky pražských obvodů. Kniha je doplněna řadou map a unikátních fotografií, z nichž některé jsou publikovány prvně. Součástí průvodce je i rozsáhlý rejstřík a seznam pramenů a literatury. Kniha, která se dočkala již několika vydání, se podrobně věnuje i dění okolo atentátu na Heydricha.

Pavel Šmejkal, Jiří Padevět: Anthropoid. Nakladatelství Academia, 2016

Kniha vychází z osvědčeného konceptu Nakladatelství Academia, totiž z formátu průvodce. Čtenáři si tak skutečně mohou „na vlastní nohy“ projít a ošlapat cestu, kterou prošli vysazení parašutisté, mohou se zblízka podívat na domy, v nichž bydleli lidé poskytující vysazeným československým vojákům nezištnou pomoc, za kterou jich nemálo z nich zaplatilo cenu nejvyšší. Autoři navštěvují místa, kde se parašutisté ukrývali, kde plánovali svoji akci i kde se setkávali se svými informátory či příbuznými. Publikace je rozdělena do tří částí: Od seskoku do Prahy, Praha do 27. května 1942, Akce, útěk a krypta. V každé jsou seřazena místa, na nichž se v danou dobu členové Anthropoidu nacházeli, popisovány jsou rovněž akce jejich pomocníků z řad domácího odboje, které napomohly k zdárnému průběhu útoku na Reinharda Heydricha. V neposlední řadě jsou zde uváděny i krátké životopisné údaje zúčastněných osob. V závěru kniha obsahuje sedm obrazových medailonů věnovaných rodným domům parašutistů padlých v kryptě v Resslově ulici a doplněna je rovněž o seznam všech 294 osob, které byly v souvislosti s pomocí parašutistům usmrceny při dvou masových popravách v koncentračním táboře Mauthausen v říjnu 1942 a v lednu 1943. Posledním popraveným pak byl František Pecháček v únoru 1944.

Pavel Šmejkal: Protektorátem po stopách parašutistů. Nakladatelství Academia, 2016

Tento průvodce přináší pohled do míst, která jsou spojena s činností československých vojáků, příslušníků výsadkových operací Zvláštní skupiny D vyslaných na území protektorátu z Velké Británie v letech 1941–1945 a s jejich domácími pomocníky rekrutujícími se ze všech součástí protinacistického odboje. Od dubna roku 1941 do května 1945 plánovala Zvláštní skupina D 46 operací, jichž se mělo zúčastnit 121 parašutistů. Do konce války bylo ve třech vlnách realizováno celkem 38 výsadků tvořených 102 muži. Většina skupin směřovala na území protektorátu Čechy a Morava, některé měly jako operační prostor určeno Slovensko, Francii, Jugoslávii či Itálii. Parašutisté, kteří mířili domů, měli různé úkoly: od předání poselství exilové vlády přes doručování vysílaček pro tuzemský odboj až po úkoly zpravodajské, organizační či čistě bojové. Díky odhodlání několika členů z první operační vlny (1941–1942) se Čechoslovákům podařilo jako jedinému národu z okupované Evropy odstranit vysokého nacistického představitele, zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Kvůli přehlednosti je kniha rozdělena do úseků odpovídajících dnešním krajům. V rámci každého z nich jsou pak místa řazena nikoliv abecedně či s ohledem na chronologii jednotlivých výsadků, ale se snahou nabídnout případnému zájemci snad optimální trasu po jednotlivých dějištích historických událostí, a to jak v rámci kraje, tak i měst. Průvodce postupuje od západu k východu, začíná krajem Západočeským a končí krajem Moravskoslezským. V průvodci není zahrnut pouze dnešní kraj Karlovarský, jehož území nepatřilo do protektorátu, ale po Mnichovu bylo začleněno přímo do Velkoněmecké říše.

Eduard Stehlík: Jan Kubiš ⁠–⁠ Nezastaví mne ani to nejhorší… Tváře, 2017

Kniha, jejímž autorem je vojenský historik a nynější ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík, vypráví na základě neznámých archivních dokumentů a svědectví pamětníků životní příběh neobyčejného mladého muže jménem Jan Kubiš, který vrhnul po voze s Reinhardem Heydrichem onu pumu, která později způsobila Heydrichovu smrt. Celobarevná publikace na 300 stranách vedle poutavého textu nabízí i stovky historických fotografií a dokumentů, z nichž mnohé jsou uveřejněny poprvé.

Jiří Padevět: Dotek Anthropoidu. Nakladatelství Academia, 2017

Netradiční formou přistoupil ke svému oblíbenému tématu spisovatel a ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět. Tentokráte při prezentování doby nacistické okupace a boje proti ní zvolil zcela unikátní postup. Výcvik parašutistů ze skupiny Anthropoid, tedy Jana Kubiše a Josefa Gabčíka ve Velké Británii, jejich přesun do okupované vlasti, příprava akce, kterou byli pověřeni, i samotný útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha i okolnosti následující po něm jsou v této knize totiž představovány především množstvím nijak nekomentovaných dobových dokumentů, hlášení, fotografií či novinových výstřižků. Tuto pestrou směsici autentických materiálů doplňuje celkem 34 krátkých, brilantně vypointovaných autorských příběhů, s nimiž Jiří Padevět postupně přicházel na svém facebookovém profilu a zde je usouvstažnil do roviny jakéhosi nadčasového dramatu. Čtenář však musí o konkrétní době alespoň něco málo vědět, neboť osoby, které v těchto minipříbězích vystupují, nejsou blíže představovány. Jde o pozoruhodnou prozaicko-dokumentární koláž, která potěší milovníky historie a která zároveň nabízí specifický pohled na těžkou dobu okupace a heydrichiády.

Miroslav Ivanov: Atentát na Reinharda Heydricha. Euromedia Group, 2019

Přestože je již překonaná dalšími pracemi, které vyšly později, patří kniha Miroslava Ivanova k oblíbeným knihám, které se dočkaly mnoha vydání. Prvně spatřila světlo světa již v roce 1979. To, co je na první pohled patrné, je, že autor čerpal hlavně ze vzpomínek pamětníků, protože archivní fondy byly v době vzniku knihy ještě stále utajovány. V prvních vydáních byly poměrně nekriticky přebírány všechny „vzpomínky“ Ladislava Vaňka, který je uváděn jako „profesor chemie“. Později však vyšlo najevo, že po svém zatčení přistoupil na spolupráci s gestapem a po válce i na konfidentskou práci pro StB. Hlavně však věci „přikrašloval“ tak, aby z nich vycházel jako hlavní postava, přestože takový vliv na odbojovou činnost do svého zatčení neměl. Tato kniha je vlastně rozpracovanější a podstatně doplněnou verzí Ivanovovy knihy Nejen černé uniformy, která vyšla již v roce 1963.

Jaroslav Čvančara: Anthropoid, příběh českých vlastenců. Centrum české historie, 2021

V této knize mapuje Jaroslav Čvančara cestu k útoku na Heydricha, čin samotný i jeho důsledky pro český národ v době války i pro jeho poválečný vývoj. Čtenáři nabízí přes 1200 fotografií a dokumentů, jejichž popisky vyprávějí ucelený příběh, obsahující bezpočet dramatických událostí. Setkáte se s tvářemi lidí, kteří byli ve svém životě postaveni na rozhodující křižovatku – zvolit přežití v protektorátu, nebo se podílet na odbojové činnosti aktivním odporem proti okupační moci? V knize jsou představeni i ti, kdož stáli na druhé straně – zástupci protektorátní moci, gestapa, SD, wehrmachtu, složek SS, ale i zrádci a kolaboranti, z nichž mnozí působili po válce opět ve službách jiných pánů. Druhé vydání knihy (první vyšlo v roce 2016) je zakončeno kapitolou Paměť Anthropoidu dokumentující péči o památku skupiny Anthropoid a jejích spolupracovníků do dnešních dnů.

Autorka je novinářkou a spolupracovnicí redakce.