Jiří Paroubek FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Politický důchodce a politická mrtvolka menšího významu Jiří Paroubek se pustil do analýzy válečné situace. Sám o sobě není tato postava nijak významná. Je ale děsivé, že někdo takový tady mohl být, byť naštěstí krátce, premiérem.
Na svém blogu na Aktuálně začal Paroubek nejdřív diagnózou: „Pro progresivisty a další přátele pražské kavárny bylo Rusko vždy říší zla.“ Progresisty nějak blíže nevymezuje, ale zato ví, co říkají. „Teď, díky invazi Rusů a válce na Ukrajině, mají důvod říkat: My jsme měli pravdu.“
Když se píše o pohromách, měl by Paroubek, který měl vždy zálibu v používání slov, která neznali ani lidé z Ústavu pro jazyk český, vědět, že u pohrom se píše „kvůli“ a ne „díky“. To ale není zajímavé. Spíš sledujme, jak exšéf z Restaurací a jídelen a expremiér hodnotí světovou situaci. Použije na to oblíbenou mantru, že všechno je složitější: „Měli ale opravdu pravdu? A v čem? Nevím, tak jisté to není a určitě ji neměli ve všem. Připomeňme si, proč vlastně Rusové šli do válečné operace na Ukrajině. V zásadě proto, alespoň podle jejich vyjádření, že Ukrajina se chtěla stát mocí mermo členem NATO. A šéfové NATO, včetně USA se k tomu stavěli vstřícně.“
Pak Paroubek použije otřepaný historický příklad, že Američané kdysi taky nechtěli sovětské rakety na Kubě a pro Putina a spol má plné pochopení: neboť prý „Rusové snadno podlehli představě, že několik set kilometrů od Moskvy a Petrohradu budou třeba za pár let postaveny základny NATO, tedy pardon, Spojených států, na nichž budou umístěny rakety, které dolétnou za tři až čtyři minuty do Moskvy a za šest až sedm minut do Petrohradu“.
Pokud Rusové skutečně podlehli takové představě, mají o jaderném odstrašování představu asi jako Hurvínek o speciální operaci. Zvlášť kdyby skutečně věřili tomu, co Paroubek vykládá dál: „V takovém případě by se obrana Rusů proti jakékoliv jaderné hrozbě ze strany Západu stala iluzorní.“
To jsme doteď nevěděli, že všechny ty mezikontinentální rakety a rakety na ponorkách a letadlech byly bez Ukrajiny v NATO k ničemu. Úplně necháváme stranou, že by teď Západ mohlo napadnout, že by asi bylo nejlepší obsadit Kaliningrad, když je tak nápadně vmáčknut mezi Polsko a Litvu. Západ ovšem neuvažuje jako Putin, tak to nikoho vážně nenapadlo. Kreml ale myslí jinak. Napadlo je tam, že by Krym jako součást Ukrajiny mohl skončit v NATO a co potom s velkým ruským přístavem pro válečné lodě? Tak Krym ukradli. Pak je to napadlo o celé Ukrajině, tak se ji taky pokusili zlikvidovat. Ale my máme mít přece pochopení, Rusko má obavy. Pak ještě mělo Rusko obavy z členství států východní a střední Evropy v NATO. Nedávno Dmitrij Medveděv vykládal, jak je třeba uvažovat o Eurasii od Lisabonu po Vladivostok. Ruské má zřejmě ještě větší obavy, než jsme si mysleli. My jsme si to teda jako progresivisté a pražská kavárna mysleli už dlouho, včetně hrozících následků, ale Paroubek vždycky hlásal politiku „mnoha azimutů“. Měl nejspíš na mysli především jeden.
Protože to všechno je dost slabé, musí expolitik vsadit na nižší lidové pudy: „V každém případě válka na Ukrajině znamená ve svých důsledcích pokles životní úrovně širokých vrstev obyvatelstva celé Evropské unie. A česká vláda se tváří, jako by se to Česka netýkalo. Ale ono se ho to velice týká. Možná, že prof. Fiala a spol. nemají jen dostatek imaginace a erudice, aby to pochopil“
Pak už je to stejné jako u jiných takových myslitelů: „Dodávky plynu ani ropy z Ruska nemohou být v plném rozsahu nahrazeny, a to ani v rozmezí několika let… Souhlasím plně s podporou, které se dostává uprchlíkům z Ukrajiny… ale pokud by to mělo být tři sta tisíc lidí, myslím, že na to nejsme vůbec připraveni a nemohlo by to být jinak nežli na úkor českých občanů.“
Pak poslední dvě dávky z hnojometu: „Tak např. v Praze jsou pražští občané už dnes poněkud vyvedeni z míry tím, že na území městských částí s modrými zónami stojí bezplatně vesměs drahá ukrajinská auta. A Pražané nemají kam svá auta strčit, ačkoliv mají stání předplaceno! Zkuste dnes sehnat v Praze nájemní byt. Všichni Ukrajinci, kteří mají peníze, se prostě snažili dostat k nájemním bytům, což je zcela pochopitelné a prosté. A co Češi, kam ti se podějí?“
Takže Paroubek, který si to už před lety nacvičil v boji proti americkému radaru. Vlastně ještě dřív. Když si vyhledáme starý článek z iDnesu z roku 2006, dozvíme se: „Tlačenku a pivo, to si už předem objednal bývalý německý kancléř Gerhard Schröder k páteční večeři večeři v Praze. Asi aby měl sílu před výšlapem na Říp, kam šel podpořit lídra ČSSD Jiřího Paroubka.“
A ještě: „‘Bereme to jako výraz podpory od úspěšného evropského politika. Chceme také ukázat, že máme v Evropě partnery,‘ vysvětluje Paroubkův zahraniční poradce Jan Hamáček, který je zároveň organizátorem Schröderovy návštěvy.“
No vida. Přítel Schröder hned po odchodu z funkce kancléře zamířil na lukrativní místečko do ruské firmy. Ten v těch azimutech uměl chodit. Dnes je ovšem symbolem prodejnosti a koryta se nehodlá vzdát ani po invazi vraždících ruských hord na Ukrajinu. Na přítele Paroubka tak tučné sousto nezbylo. Ale slouží nerozbornému přátelství s velkým bratrem dál. Těmhle tučným kaprům už ale rybník vypustil sám Putin a tak se tam tihle vciťující se socialisté, komunisté, espéďáčci, trikoloristé, zemanovci a klausovci plácají v bahně a kroutí našpulenými tlamičkami.
To víte, jak není někdo dokonalý obojživelník, změna prostředí mu nedělá dobře.
