KOMENTÁŘ / Visegrádská skupina uspěla v tom, že se tyto čtyři postkomunistické země staly společně po roce 1989 členy euroatlantických struktur, a to jí také jistě zajistí důstojné místo v naší historii. Dokonce i přesto, že Slovensko muselo na své členství v NATO čekat do roku 2004, zatímco Česká republika, Polsko a Maďarsko se staly členskou zemí NATO jako první země východního bloku již v roce 1999.

Na otázku, proč chceme v tomto uskupení dále pokračovat, se ale odpovědi různí. Zastánci připomínají, že máme společná témata, odpůrci zase, že jich není tolik. Navíc většinu z toho lze řešit bilaterálně a pouze společná historie v komunistickém područí dnes již nestačí.

Dále čtěte

Vašečka: Ani Orbán nepoužívá proruskou propagandu tak otevřeně jako Fico. Demokracie na Slovensku může skončit

ROZHOVOR / "To, co Robert Fico na Slovensku začal, připomíná normalizaci. Obrovské množství lidí, které sleduji i ve svém okolí,…

Existuje mnoho předpokladů, proč by pokračování V4 mohlo být úspěšné, ale většina z nich v praxi nedává tak úplně smysl. Je tu například předpoklad, že V4 může být dostatečnou silou v EU. V praxi jsou ale výsledky diskutabilní, a kdybychom energii a čas v rámci V4 směřovali jinam a k jiným zemím, byli bychom stejně úspěšní, možná i úspěšnější, při tvorbě ad hoc aliancí k jednotlivým tématům.

Často zmiňovaný argument je také ten, že skrze V4 můžeme působit i na ty země, s jejichž vládami zrovna v danou chvíli nesdílíme stejné hodnoty, pojetí právního státu či směr zahraniční politiky. V praxi se ale opět velmi často setkáváme spíše s tím, že schůzky V4 jsou naopak právě těmito zeměmi využívány na domácí politické scéně k tomu, aby vyvrátily argument tamní opozice, že dochází k jejich izolaci na mezinárodní scéně.

Dále čtěte

Plakát rozděleného Ruska vydělává Ukrajině na zbraně. Už máme 100 tisíc, přidejte se!

Tahle mapa, kterou vytvořil historik Petr Hlaváček, vzbudila velkou pozornost. Jedná se o přehled států severní Asie, v té chvíli…

Tou základní otázkou je, zdali vůbec chceme, aby Česká republika byla navenek vnímána skrze Visegrádský prostor a politiku jejích členů, ať už je u moci v některých zemích kdokoliv. Samozřejmě, že geografickou polohu naší země nezměníme. Litvu, Lotyšsko a Estonsko také nikdo nepřenesl jinam. Přesto dnes téměř nikoho nenapadne vnímat je jako bývalou součást SSSR. Dokonce poslední zmíněná země je dnes mnohými vnímána i jako součást takzvaných Nordic Countries. Slovinsko je dnes pro všechny více alpskou zemí, než že by ho někdo spojoval s bývalou Jugoslávií, a Polsko se rozhodlo využít veškerého potenciálu k tomu, aby své postavení v Evropě také posílilo.

Často všichni říkáme, že patříme a chceme patřit na Západ, ale k tomu nám V4 neumí ani nemůže dále pomoci, spíše je tomu naopak.