První úsek metra D mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova vybuduje mezinárodní konsorcium sestávající ze společností Subterra, Hochtief, Strabag, Hochtief Infrastructure a Ed. Züblin AG. Nechci ani tak řešit, že nás tento úsek vyjde na 13,75 miliardy korun, jako spíš fakt, že v rakouském Strabagu má podíl i Oleg Děripaska, ruský oligarcha blízký Putinovi, který figuruje na sankčním seznamu USA a Velké Británie. Na sankčním seznamu EU ale překvapivě chybí.
V minulých dnech jsme proto byli svědky mediálních přestřelek, které řešily jediné: kdo za to může, a hlavně, co s tím? A zatímco si nad tím pražský primátor jak Pilát myje ruce s tím, že město už nemůže nic dělat, protože jako veřejný zadavatel nemůže zasáhnout do již vysoutěžené zakázky s podepsanou smlouvou, přehazuje tak odpovědnost na vládu. Jeho stranický předseda a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš pak dle svých slov „intenzivně pracuje na opatřeních, která zamezí tomu, aby veřejné prostředky ze zakázek a dotací proudily k osobám navázaným na Putinův či Lukašenkův režim.“
Než se pánové domluví, rozhodl jsem se proto podniknout konkrétní kroky k řešení celé této kauzy. Dnes jsem interpeloval Evropskou komisi s tím, že město Praha i já osobně považujeme za nepřijatelné, aby za situace války na Ukrajině šla část podílu na zisku při stavbě metra ruskému oligarchovi, který je dlouholetým věrným podporovatelem Putina!
Zcela upřímně by mě i zajímalo, zda Komise navrhla zařazení Děripasky na sankční seznam EU, a pokud ano, jaký stát či státy jeho zařazení na sankční seznam zablokovaly. Daleko horší by mi však přišlo, kdyby se ukázalo, že Komise jeho zařazení na sankční seznam vůbec nenavrhla. Snad se nenechala uchlácholit jako mnozí na pražském magistrátu, že se pan Děripaska vyslovil proti invazi a vyzval ke konci války na Ukrajině a mírovému řešení konfliktu. Protože to opravdu není to, oč tu běží. Když pominu jeho dlouholeté přátelství a blízkost nejenom k diktátoru Putinovi, ale i k ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi, tak je přece zcela zjevné, že jako hlavní akcionář koncernu GAZ přímo profituje z války na Ukrajině. GAZ totiž vyrábí nejen automobilové součástky, ale například také obrněné transportéry a další bojová vozidla, které používá ruská armáda!
Požádal jsem proto Komisi, aby uvedla, jak mají postupovat města v případě, že se na strategické infrastrukturní stavbě mají podílet firmy vlastněné ruskými oligarchy. A vznesl jsem konkrétní a rozhodující otázku: V případě, že by Děripaska byl na sankčním unijním seznamu, umožňovalo by právo Evropské unie Dopravnímu podniku hl. města zrušit výběrové řízení na výstavbu metra s cílem zabránit tomu, aby část zisku z realizace této zakázky šla osobě na sankčním seznamu EU? A nebo ještě lepší řešení, že by výběrové řízení na výstavbu metra zůstalo, pouze by se zablokovaly Děripaskovy příjmy ze společnosti Strabag. A pokud ne, jaké jiné právní nástroje v souladu s právem EU jsou k dispozici pro dosažení téhož výsledku? Jsem přesvědčen, že odpověď na tyto otázky by nás výrazně posunula dál.
Autor je europoslancem za TOP 09.