Dmitrij Peskov pro list Argumenty i Fakty prohlásil, že Rusko je ve válečném stavu, nikoli ve speciální vojenské operaci. Je to změna dosavadní rétoriky, protože dosud se důsledně používal výraz „speciální vojenská operace“ a za výraz válka mohlo hrozit i stíhání.
„Jsme ve válečném stavu. Ano, začalo to jako speciální vojenská operace, ale jakmile se tam vytvořila tato parta, když se toho kolektivně zúčastnil Západ na straně Ukrajiny, tak už se to pro nás stalo válkou. O tom jsem přesvědčen. A každý by to měl pochopit, pro svou vlastní vnitřní mobilizaci,“ sdělil Peskov.
Novinář Dmitrij Kolezev si všímá, že teoreticky by změna slovníku přinesla otázky, jaké správní a trestné následky by to přineslo, podle něj to ale nehraje roli. „Ve skutečnosti to není poprvé, co Peskov použil slovo ‚válka‘, i Putin ho již použil. A ‚skupina‘ samozřejmě nebyla sestavena včera: Západ ve skutečnosti Ukrajinu podporuje od prvních dnů, otázkou je spíše intenzita této podpory. Počítáme-li v penězích, tato podpora se nyní dokonce snížila, takže není příliš jasné, proč se Peskovova SVO změnila ve válku až nyní. Tato změna je pravděpodobně důsledkem ani ne tak vojenských a mezinárodních událostí, jako spíše prezidentských ‚voleb‘,“ míní Kolezev.
Novinář připomíná, že Peskovův výrok zaznívá v kontextu Putinových slov o vytvoření „sanitární zóny“ (tedy možné ofenzivy na Charkov) a hrozby rozšíření války se všemi jejími důsledky.
Analytička Taťjana Stanovaja se domnívá, že se jedná o „psychologickou hranici“, po jejímž překročení bude Kreml klást na obyvatelstvo i elitu různé mobilizační požadavky. V každém případě tato prohlášení nepřinášejí nic dobrého.
„Nyní je to oficiální: SVO je uznána jako válka. De facto se ovšem SVO stala válkou už dávno (a pro mnoho lidí jí byla). Ale je to určitá psychologická hranice, za kterou se obyvatelstvo i elity budou ptát jinak než v době SVO,“ píše na Telegramu Taťjana Stanovaja.
Rusko může nyní, po skončení voleb a získání dalšího funkčního období ruského prezidenta Vladimira Putina, otevřeněji provádět mobilizaci, řekl 18. března ve státní televizi mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov.
Namísto oficiálního vyhlášení nového kola mobilizace se Rusko dosud snažilo motivovat k dobrovolné službě. Objevily se také pokusy o nábor cizinců a využívání migrujících pracovníků ze Střední Asie formou nabídky urychleného získání občanství výměnou za vojenskou službu.
Třídenní ruské prezidentské volby skončily 17. března a výsledkem bylo 87,2 procenta hlasů pro Putina. Ukrajinští i zahraniční představitelé již dříve naznačili, že Putin pravděpodobně počká s dalšími koly mobilizace až do skončení voleb.