Koalice Pirátské strany a hnutí STAN minulý týden představila svůj volební program, jehož součástí je návrh na změnu volebního systému. „Usnadněme volbu mimo trvalé bydliště, zaveďme korespondenční volbu, hledejme model online hlasování,“ uvádí se v programu. Jaké další úpravy koaliční subjekt nabízí a je jejich navržená podoba podle oslovených ústavních právníků skutečně vhodná?

Součástí nově představeného programu, který Piráti a Starostové odhalili minulý týden, jsou návrhy na změny ve volebním systému. Součástí těchto úprav mají být například korespondenční volby, volby přes internet, snížení věkové hranice od 16 let v komunálních volbách, možnost volit s předstihem i zjednodušení systému komunálních voleb.

Sčítání hlasů by mělo probíhat ve velkých sčítacích centrech vyškolenými osobami pod dozorem kamer, mezinárodních pozorovatelů a zástupců stran. Koalice také chce v rámci šetření zkrátit volby na jeden den a také volit s předstihem – tedy před volebním dnem (víkendem) na předem určeném místě, např. CzechPointu.

Korespondenční a internetové volby v Česku

Tento návrh má podle koalice usnadnit složitý přístup k volbám, urychlit a zefektivnit volební proceduru a ušetřit státu peníze. „Zavedeme korespondenční volbu pro sněmovní, prezidentské a evropské volby tzv. systémem dvou obálek s možností volbu změnit osobně ve volební místnosti,“ píší Piráti a Starostové ve svém programu.

Do jedné z obálek by včasně registrovaný volič vložil hlasovací lístek, pro který chce hlasovat. Tuto obálku by následně vložil do další, větší obálky, k níž by přiložil svůj voličský průkaz.

Pracovníci na zastupitelském úřadu, na který by byl hlasovací lístek odeslán, by následně neotevírali obálku s hlasovacím lístkem – komise by si pouze ověřila totožnost voliče a jeho hlas vhodila do urny. Tím by nijak nenarušila princip tajného hlasování. Hlasy by se započítávaly až následně. Volič by dostal také možnost svou volbu změnit osobně ve volební místnosti.

Deník FORUM 24 oslovil renomované ústavní právníky, aby se k navrhovaným změnám vyjádřili. Podle ústavního právníka Jana Wintra z Právnické fakulty Univerzity Karlovy není korespondenční volba principiálně špatná, návrh ovšem nese své složitosti.

„Korespondenční hlasování funguje v řadě zemí světa už mnoho let a osvědčilo se. Jen bych váhal u možnosti změnit hlasování ve volební místnosti, to je podle mě zbytečná komplikace,“ myslí si Wintr.

Jeho kolega, ústavní právník Jan Kudrna, je však ke korespondenční volbě skeptičtější. Nechtěl by totiž zvyšovat nedůvěru občanů, kterou korespondenční varianta vnesla do voleb například ve Spojených státech během prezidentského klání. Kvůli této nedůvěře pak začali někteří lidé sdílet dezinformace a ještě více podrývat legitimitu demokratických voleb.

„Ke korespondenční volbě, ovšem závisí na podmínkách a formě, jsem dosti skeptický. Znamená nejistotu, a tu bych nezvyšoval, doba je sama o sobě dosti turbulentní,“ napsal redakci Kudrna.

Součástí návrhu je i dlouhodobější plán na přípravu internetových voleb. Tento návrh je pouze v zárodku a vyžaduje podle koalice důslednou přípravu, protože potřebuje zachovat základní zásady volebního práva. „Nespustíme internetové volby, dokud budou existovat jakékoliv pochybnosti o jejich bezpečnosti,“ píší ve svém programu.

„Pokud by šlo přímo o elektronické hlasování, to by podle mě vyžadovalo změnu Ústavy a Listiny, protože oba dokumenty stanoví, že volby a hlasování mají být tajné (nelze zjistit volbu člověka), přímé (volí pouze volič) a svobodné (volí bez nátlaku či korupce apod.),“ míní ústavní právník Kudrna.

Elektronické hlasování podle něj vede k pochybnostem o tajnosti voleb a nelze zaručit, že volit bude skutečně daný člověk – tedy, že neposkytne své údaje někomu jinému a že volí bez nátlaku.

„Toto považuji za vážné námitky proti elektronickému hlasování. Kromě toho tento způsob hlasování opět znamená velkou nejistotu pro značné množství voličů, zda nedochází k manipulacím s výsledky. Viz neustálé zprávy o dezinformacích, kybernetických útocích na volby v USA, padajících systémech evidence k očkování, elektronické dálniční známce atd. Je to můj osobní názor, ale myslím si, že si nemůžeme dovolit zpochybnit volby. Tím bychom zpochybnili samotné základy fungování demokracie u nás,“ dodal Kudrna s tím, že současný systém je robustní proti jakémukoliv zpochybnění.

Změna volebního systému do komunálních voleb

Jedna z velkých navrhovaných změn je také rozdělení volebního systému tak, aby respektoval rozdílné velikosti menších obcí, kde bude kladen důraz na větší individualitu jednotlivých kandidátů, a velkých měst, kde bude naopak zdůrazněna role volebních stran jako takových.

Podle koalice je tento způsob důležitý, aby byl vytvořen efektivní model zastupitelstva, kde v malých obcích není politická příslušnost natolik zásadní jako ve velkých městech. O tom, zda je obec dostatečně malá na to, aby volila individuálně, si budou podle koalice Pirátů a STAN rozhodovat samy obce.

Podle oslovených právníků je důležité, aby byl systém komunálních voleb proměněn. „Je to jistě na zvážení. Současný systém je složitý a matoucí,“ řekl ústavní právník Jan Wintr.

„Volební systém používaný v obecních volbách je opravdu dosti složitý a myslím si, že většina voličů nemá ani přibližnou představu o tom, jak funguje. Podmínky pro uplatnění preferenčního hlasu jsou dosti drakonické a nejsou příliš přívětivě nastavené pro voliče,“ myslí si ústavní právník Jan Kudrna.

Hledání vhodného systému však podle něj rozhodně nebude jednoduché. „Musí být schopen zahrnout jak malé obce s jedinou kandidátkou, tak i Prahu s desítkami kandidátních listin a desítkami kandidátů na nich. Doporučil bych inspirovat se v zahraničí, nejsme sami, kdo podobné problémy řeší,“ dodal.

Volební právo od 16 let? Ano, ale jen do komunálních voleb, navrhl STAN

Starostové a nezávislí v roce 2019 taktéž navrhli zákon, který by umožňoval voličům starším 16 let volit v komunálních volbách.

„Chceme to vyzkoušet nejprve na volbách do obecních zastupitelstev. Šestnáctiletý člověk ve svém městě problémy vidí a je žádoucí, aby se na životě komunity podílel,“ sdělil tehdy pro Český rozhlas předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Odkázal se na Rakousko, kde šestnáctiletí lidé volí ve všech typech voleb.

„Obecně zastávám názor, že právo volit mají mít ti, kdo mohou nést následky své volby. Proto jsem pro zachování hranice 18 let, se kterou náš právní řád spojuje plnou právní samostatnost, odpovědnost, a také některé povinnosti, které mladší lidé nemají,“ vyjádřil se ústavní právník Jan Kudrna.

Vidí však přínos pro mladší věkové kategorie ve snížení věkové hranice volitelnosti do senátu a do prezidentského úřadu. „Například na 30 let, ale možná i méně. Stav, kdy polovina občanů se nemůže o tyto funkce ucházet, považuji nejenom za nevhodný, ale dokonce za rozporný s ústavně zaručenou zásadou všeobecnosti volebního práva. Šel bych tedy touto cestou ve prospěch mladších, protože ta by pro ně znamenala skutečný, přímý přínos,“ vysvětlil Kudrna.