V dočasně užívaném sálu poslanecké sněmovny se sešli poslanci v poslední červencový pátek, aby mj. probrali zákon o lobbingu. Vztahovat by se podle pirátského návrhu měl na poslance, senátory, ministry nebo také kancléře prezidenta. Podle části poslanců však podoba předloženého zákona nebyla dobrá. K hlasování se návrh nedostal.
Janoušek, Rittig, Dalík. Tato jména si podle průzkumu organizace Rekonstrukce státu většina Čechů přiřazuje k pojmu „lobbista“. Pirátský návrh zákona o lobbování leží v poslanecké sněmovně od roku 2019 a ke slovu se nedostal ani na páteční mimořádné schůzi.
Týkat by se měl evidence schůzek lobbistů a jejich větší transparentnosti, což je součástí pirátského protikorupčního programu. „Lobbing dosud není zákonem nijak upraven, vše probíhá skrytě a lidé se často jména lobbistů dozvídají až z titulků médií, když probublá na povrch nějaký skandál. To chceme změnit,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Nově navrhovaná podoba zákona počítá s poslanci, senátory, ministry, jejich náměstky a kancléřem prezidenta republiky. „Vládní návrh zákona o lobbingu z roku 2019 byl v řadě ohledů slabý. Neřešil jednorázový lobbing ani veřejné zakázky a dotace. Netýkal se ani prezidenta a jeho poradců. Evidence měla být těžkopádná a obtížně dostupná,“ dodal Bartoš.
„Veřejnost má právo vědět, kdo se snaží ovlivňovat podobu zákonů, přípravu zakázek, rozdělování dotací a další,“ vysvětlil na tiskové konferenci pirátský poslanec Lukáš Černohorský.
Zákon by si podle jejich slov měl došlápnout na pochybné obchodní schůzky těchto politiků, již se často při pracovních i neformálních jednáních setkávají s osobami, které splňují podmínky lobbisty a měly by tedy podléhat veřejné kontrole. Lobbisté by se ohlásili na Úřadu pro dohled nad politickými stranami a doložili svou bezúhonnost a také se registrovali do on-line registru. Také by museli každého čtvrt roku předkládat zprávu, s kým a proč se sešli.
Zákon však podle části poslanců nebyl dobře napsaný a je prakticky nevymahatelný. „Mně přijde, že pokud něco takového přijmeme, tak jsme se úplně zbláznili. Kdokoli z nás zvedne pro tento návrh zákona ruku, tak předpokládám, že tím sděluje, že tady v příští sněmovně už nechce sedět, protože podle tohohle se opravdu fungovat nedá,“ říkal tento rok v květnu poslanec Marek Benda (ODS). Novela by podle něj jen přitížila.
„Pokud přistoupíme na to, že lobbista za námi přijde, já napíšu nějakou zprávu, on napíše jinou, a mě začne obtěžovat státní úřad a říkat, jak to, že oni napsali něco jiného – každého zákonodárce takhle zdiskredituje. A nebude proti tomu obrany. A mezi těmi, kteří se skutečně scházejí nesprávně a nechávají se lobbovat k věcem, tak tam přijdou na začátku, odevzdají si navzájem dva papíry, které pošlou lobbovaný a lobbista na druhou stranu, a bude všechno v pohodě,“ poukázal Benda.
Souhlasila s ním i jeho spolustranice, poslankyně Jana Černochová (ODS). Podle ní může mít tento návrh zcela odlišný efekt. „Je tady celá řada věcí, které určitě nejsou špatně, abychom udělali nějaká opatření, ale je tady i pro mě celá řada nejasností. A obávám se, abychom naopak tedy nezkomplikovali tu situaci přijetím tohoto návrhu tak, že tady lidé, kteří třeba mají nějaké nekalé praktiky, tak tu pozici budou mít silnější,“ obává se. Chtěla slyšet, v jakých případech by se musela která schůzka ohlašovat a jak přesně by to fungovalo v praxi.
„Chci se zeptat, jestli to znamená v praxi, že budeme jako poslanci muset hlásit každý seminář, který na půdě poslanecké sněmovny budeme realizovat, protože i tedy aspoň pro výbory, ve kterých pracuji já, je vhodná parketa právě to scházet se s těmi lidmi zcela transparentně, otevřeně na půdě sněmovny, aby tito lidé prošli turnikety, bylo zaevidováno, že tady byli. Nechceme nic skrývat. Znamená tu oznamovací povinnost i v těchto případech?“ ptala se.
K zodpovězení otázek ani doprojednání zákona však nakonec nedošlo. Schůze skončila ve 14 hodin a nebylo prohlasováno pokračování. Poslanci měli jednu z posledních příležitostí, v pátek totiž odešli na prázdniny a šance pro tento zákon bude ještě v září.