Želivský klášter prochází náročnými opravami. FOTO: Jan Ziegler/se souhlasem
FOTO: Jan Ziegler/se souhlasem
TIP NA VÝLET / Vysázeli přes tři miliony stromků, vaří vlastní pivo, založili hotel s restaurací, za posledních deset let investovali přes sto milionů korun do oprav, spravují restituované majetky. Zanedlouho otevřou rekonstruovanou starou prelaturu, kde vzniknou nové výstavní prostory. Řeč je o premonstrátech v klášteře Želiv.
V jedné takové jednodušší národovecké písni se zpívá o mniších jako rotě líné. Tato velmi hloupá slova jsou však hodně vzdálená skutečnosti. Řeholníci obecně ve skutečnosti patřili a patří k velmi pilným lidem. Tak třeba právě zásluhou premonstrátů z kláštera v Teplé vznikly v 19. století proslulé Mariánské Lázně a člen řádu Prokop Diviš vynalezl bleskosvod.
Podnikavost současných premonstrátů si nezadá s jejich předchůdci a důkazem toho je řádová komunita v Želivě, která naplňuje ducha křesťanského přísloví „Člověče, přičiň se a pánbůh ti pomůže“. Po listopadu 1989 převzali otcové a bratři klášterní budovy v dost špatném stavu. Zdejší komunitu rozehnali komunisté v roce 1950 v rámci známé akce K, která znamenala likvidaci řeholních mužských komunit v tehdejším Československu. Do roku 1956 zde byl internační tábor pro členy zrušených řeholí, později psychiatrická léčebna.
Premonstráti pod vedením tehdejšího opata Víta Tajovského se sem vrátili na začátku devadesátých let a jejich začátky byly těžké. Klášterní areál vyžadoval značné investice, navrácení komunisty ukradeného církevního majetku se vleklo. Řeholníci se však přesto pustili do oprav svých objektů, jen za posledních deset let do nich investovali více než 100 milionů korun. Nyní restaurátoři a stavbaři pracují na kostele, především na dokončení renovace staré prelatury, kde vzniknou výstavní prostory a galerie.
„V době, kdy se ještě nevědělo, jak dopadnou církevní restituce, přišli premonstráti s podnikatelským projektem, a tak zde vznikly pivovar, hotel a restaurace, aby byly peníze na opravy a provoz kláštera,“ přiblížil záměr řádu sládek zdejšího klášterního minipivovaru Jiří Kratochvíl. Ten dále upozornil na jeho výjimečnost. „Jsme jediný klášter v Česku, který vaří pivo ve vlastní režii, jinde, například na Břevnově, to mají na starosti pronajaté firmy. Za rok uvaříme asi 110 tisíc litrů piva v patnácti druzích,“ upřesnil Kratochvíl.
Před deseti lety konečně začaly restituce komunisty uloupeného církevního vlastnictví a želivští premonstráti postupně získali zpátky svůj historický majetek – 1525 hektarů lesa, 256 hektarů polí a 46 hektarů rybníků. „Lesy spravujeme ve vlastní režii, pole a rybníky pronajímáme,“ objasnil opat kláštera Tadeáš Róbert Spišák. S lesy jsou však problémy, zhruba polovinu z nich zničil kůrovec. „Postupně je obnovujeme, vysázeli jsme už přes tři miliony nových stromků, z toho jeden a půl milionu v minulém roce,“ řekl vedoucí premonstrátské lesní správy Petr Mazal.
Klášter tak provozuje ve své společnosti s ručením omezením lesy, pivovar, hotel, restauraci a výstavní prostory. Dává práci asi 50 lidem a v obci Želiv s necelými 1200 obyvateli patří k významným zaměstnavatelům.
Klášterní areál je národní kulturní památkou. Na jeho současné podobě se začátkem 18. století podílel i proslulý barokní architekt Jan Blažej Santini Aichel. Část kláštera s ambity je už nyní přístupná turistům, v Trčkově hradě, který je součástí klášterního areálu, jsou expozice přibližující dobu, kdy v klášteře byly umístěny psychiatrická a protialkoholní léčebna, a také výstava motocyklů. Natáčel se zde také úspěšný film Dobří holubi se vracejí s Milanem Kňažkem v hlavní roli. V kostele se konají koncerty, v klášteře pak pracovní setkání a duchovní semináře. Želiv se tak pod premonstráty změnil z místa stagnace v místo rozkvětu a života.
