Válka na Ukrajině vyvolala v Rusku vlnu militaristické kultury, kterou ruská propaganda nazývá vlasteneckou. Každý druh umělecké tvorby má svoji Z-verzi. Existujе Z-literatura, Z-hudební festivaly, Z-televizní seriály atd. Nejemotivnější je Z-poezie. Díla, která se zde nalézají, tvoří opravdu svébytnou kulturní, či spíše antikulturní, frontu. Z názvů některých antologií, například Vzkříšeni ve třetí světové válce, běhá mráz po zádech. Šovinistické verše jsou v úvodu nazývány „nejnovější národní občanskou lyrikou“ a jejich autoři „nejlepšími z ruských básníků“.

Klenotem tohoto žánru se stala ilustrovaná antologie PoeZie ruského léta, nedávno vydaná prestižním nakladatelstvím Eksmo-AST Group a televizním kanálem RT za podpory Ruského knižního svazu. V anotaci mimo jiné čteme: „Události ruského jara rozbušily mnohá lhostejná srdce, přinutily nás vrátit se ke svým historickým a kulturním kořenům a staly se východiskem nové doby. Tato kniha obsahuje básně a verše lidí, kteří od roku 2014 vytvářejí novou ruskou frontovou poezii. Jejich hlasy jsou prodchnuty bolestí a hořkostí ze ztráty a zároveň vytrvalou nadějí, odvahou a neotřesitelnou vírou ve vítězství pravdy a dobra nad zlem.

Dále čtěte

Chcete pochopit ruskou válku na Ukrajině? Čtěte tyto knihy o napadené zemi i o agresorovi

Máme tu pro vás tipy na čtení. Sice to není právě odpočinková věc, ale týká se těch nejdůležitějších událostí, které…

PoeZie ruského léta není jen sbírkou veršů – je to pomník naší neklidné doby, probuzení ruského ducha a odvahy těch, kteří se znovu postavili na obranu své rodné země.“ Nakladatelství Eksmo a jeho partneři nazvali svůj publikační počin zahájením „básnického maratonu“ věnovaného nové ruské frontové poezii a vyzvali společensky angažované tvůrce, aby se k němu připojili. Audio ukázky z PoeZie ruského léta jsou zveřejněny na účtech sociální kampaně Stránky bez hranic na sociálních sítích VKontakt (ruská obdoba facebooku), OK a Telegram.

Putinův režim zneužívá k propagandistickým cílům étos poezie Velké vlastenecké války. Existuje však zásadní rozdíl, jímž se Z-poezie od patriotického básnictví Velké vlastenecké války liší – poezie Velké vlastenecké války byla totiž upřímná. Velkou část válečné lyriky napsali lidé, kteří skutečně byli na frontě. Většina Z-poezie však pochází z pera autorů, kteří znají rusko-ukrajinskou frontu pouze z médií či se jí přiblížili pouze jako aktéři propagandistických koncertů. Symbolem Z-poezie se stala někdejší právnička, v současné době novinářka a básnířka, autorka básní na podporu ruské invaze na Ukrajinu Marija Vatutina, mj. účastnice hudebně-patriotického maratonu „Za Rusko“. Ve svých básních, v nichž nalezneme folklorní motivy, ale i slovní spojení vypůjčená z vlasteneckých veršů Anny Achmatovové, jedné z největších postav poezie 20. století, Vatutina pláče a modlí se za Rusko.

Dále čtěte

Rusko dostalo do zubů. Generál o skutečné a informační válce i zimě na Ukrajině

Generálmajor Vadym Skibickyj, zástupce velitele ukrajinské vojenské rozvědky GUR, poskytl rozhovor makedonskému webu CIVIL Media. Hovoří…

Nutno dodat, že existuje rovněž ruská protiválečné poezie, kterou vydávají exilová nakladatelství. Jedna antologie děl volajících po zastavení války – s názvem Poezie poslední doby – však jako zázrakem vyšla v Petrohradě. Vznikl tak neplánovaný střet dvou kultur – propagandistické a té druhé, nositelky humanistických hodnot vlastních normálnímu lidskému společenství. Literární kritik Alexej Kolobrodov, přisluhovač putinovského režimu, v komentáři ke zmíněné antologii mimo jiné napsal: „Tato protiválečná poezie je poezií končící doby. Ať říkáte lodi jakkoli, popluje dál. Hegemonie liberální komunity prožívá své poslední dny. Dále budeme jednat my.“ Věřme a udělejme vše pro to, aby se výhrůžka, naplněná vírou ve vítězství zvráceného režimu, nikdy nestala skutečností.

Vyšlo na webu Pravý břeh