Americký ministr obrany Lloyd Austin při tiskové konferenci v Pentagonu 19. února 2021. FOTO: U.S. Secretary of Defense / CC BY 2.0 / Wikimedia Commons
FOTO: U.S. Secretary of Defense / CC BY 2.0 / Wikimedia Commons
Upřímně řečeno, pokud Ukrajina padne, NATO bude válčit s Ruskem, varoval ministr obrany Spojených států Lloyd Austin. Při slyšení ve výboru pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů USA dodal, že je důležité, aby se ve světě předešlo situaci, „kdy jedna země může překreslit hranice svých sousedů a nelegitimně se zmocnit jejich svrchovaného území“.
„Víme, že pokud zde (na Ukrajině, pozn. red.) Putin uspěje, nezastaví se. Bude pokračovat v agresivnějších akcích v regionu. A další vůdci po celém světě, další autokraté po celém světě se na to budou dívat a budou povzbuzeni tím, že se to stalo a my jsme nedokázali podpořit demokracii,“ prohlásil ministr obrany.
Později Austin zdůraznil, že pokud Ukrajina na bojišti prohraje, mohou být ohroženy pobaltské země. „Pokud jste pobaltský stát, máte opravdu obavy, zda nejste další na řadě. Znají Putina, vědí, čeho je schopen. A upřímně řečeno, pokud Ukrajina padne, opravdu si myslím, že NATO bude válčit s Ruskem,“ doplnil ministr.
Ačkoli se slyšení výboru pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů USA zaměřilo především na Austinovu hospitalizaci na začátku roku, o níž předem neinformoval ani Bílý dům, ani Kongres, Austin mluvil i o americké pomoci bojující Ukrajině. Schválení dodatečných finančních prostředků pro Kyjev je důležité, aby se ve světě předešlo situaci, „kdy jedna země může překreslit hranice svých sousedů a nelegitimně se zmocnit jejich svrchovaného území,“ popsal.
Na možný útok Ruska na Severoatlantickou alianci už dříve upozorňovali i další západní politici. „Naše rozvědka odhaduje, že útok může přijít v rozmezí tří až pěti let, a opravdu záleží na tom, jak budeme jednotní v našem postoji k Ukrajině,“ prohlásila v rozhovoru pro deník The Times estonská premiérka Kaja Kallasová.
Horizont pěti let zmínil v lednu letošního roku i německý ministr obrany, když prohlásil, že Rusko by mohlo napadnout NATO za 5 až 8 let. „Výhrůžky z Kremlu slyšíme téměř každý den, takže musíme počítat s tím, že Vladimir Putin může jednoho dne zaútočit i na některou ze zemí NATO,“ řekl Pistorius v rozhovoru pro německý list Der Tagesspiegel.
Jeho slova přišla jen den po tom, co předseda Vojenského výboru NATO, admirál Rob Bauer, řekl, že civilisté v zemích NATO by měli být připraveni na to, že v příštích dvaceti letech může dojít k totální válce s Ruskem. „Musíme si uvědomit, že mír není samozřejmostí. A proto se (v NATO, pozn. red.) připravujeme na konflikt s Ruskem,“ dodal.
V rozhovoru pro deník FORUM 24 jejich obavy potvrdil i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. „Pokud chceme mír, tak si ho musíme být připraveni také ubránit. Ty scénáře jsou velmi realistické a je potřeba je brát zcela vážně,“ řekl.
Konflikt se zeměmi Severoatlantické aliance zmínil i ruský prezident Vladimir Putin při čtvrtečním projevu o stavu země před oběma komorami parlamentu. Reagoval tak na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v pondělí pořádal v Paříži summit na podporu Ukrajiny, nicméně uvedl, že v otázce vyslání spojeneckých vojáků na Ukrajinu nelze nic vyloučit.
„Také máme zbraně, které mohou zasáhnout cíle na jejich území,“ prohlásil ruský prezident. „Vše, co vymýšlí Západ, reálně hrozí konfliktem s použitím jaderných zbraní, a tedy zničením civilizace,“ dodal.
