Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických FOTO: Office of Mike Rogers, United States Congress / Wikimedia Commons / Public domain
FOTO: Office of Mike Rogers, United States Congress / Wikimedia Commons / Public domain
Novou zákonodárnou iniciativu vypracoval republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Ta sice podle něj již tento týden bude projednávat uvolnění peněz na pomoc Izraeli a Ukrajině, jenomže jako samostatné zákony, a ne jako původní společný zákon, na němž se původně shodli republikánští i demokratičtí američtí senátoři. To zřejmě může znamenat i to, že peníze dostane pouze jedna ze zemí, například Izrael. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novém rozhovoru rozdělení pomoci odsoudil jako „čirou politiku“.
Republikáni hodlají zveřejnit legislativní text již dnes ráno (odpoledne SELČ). Původní balík pomoci chce Johnson rozdělit do tří návrhů, vedle Izraele a Ukrajiny bude mít svou část také Tchaj-wan a spojenci v jihovýchodní Asii, kde USA svádí boj o vliv s Čínou. Souběžně pracuje na čtvrtém návrhu, jehož cílem je získat přízeň republikánů odmítajících dodatečnou podporu Kyjeva, píše list The New York Times (NYT).
Celková částka je podle Johnsona zhruba stejná, podle informací deníku The Washington Post (WP) ovšem není jasné, zda plán zahrnuje peníze na humanitární pomoc, mimo jiné v Pásmu Gazy. Dodatečný návrh k výdajovému balíku by pak například požadoval, aby část pomoci Ukrajině měla podobu půjčky. Johnson uvedl, že zákonodárci budou mít na prozkoumání návrhu předepsaných 72 hodin, hlasovat by se tak mohlo nejdříve v pátek večer.
„Víme, že nás svět sleduje, aby viděl, jak budeme reagovat. Sledují, zda se Amerika postaví za své spojence a za své zájmy po celém světě. A my to uděláme,“ řekl Johnson novinářům.
Předseda sněmovny, jehož strana má jen velmi těsnou většinu, odmítá nechat komoru hlasovat o balíku zahraniční pomoci v objemu 95 miliard dolarů (skoro 2,3 bilionu Kč), který již prošel Senátem. Výdajový soubor zahrnuje 14 miliard určených na pomoc Izraeli, přibližně 61 miliard pro Ukrajinu, devět miliard na humanitární pomoc a peníze pro asijské partnery USA.
„Jestli Kongres tuhle pomoc po všem, co se stalo, rozdělí… tak to znamená, že je to otázka voleb ve Spojených státech,“ komentoval vývoj ukrajinský prezident. „Je to čirá politika. Nikoho nezajímá, kolik lidí každý den na Ukrajině umírá. Zajímá je jenom jejich popularita… Zapomínají, že mrtvé lidi popularita nezajímá,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru s televizí PBS, který byl patrně nahrán ještě před Johnsonovým oznámením.
Americký prezident Joe Biden výdajový balík navrhl už v říjnu v návaznosti na teroristický útok hnutí Hamás na jižní Izrael, zároveň chtěl předejít vyčerpání dostupných peněz na vyzbrojování Kyjeva. Od té doby neustále žádá zákonodárce, aby opatření co nejrychleji odsouhlasili, což zopakoval také při pondělní schůzce v Bílém domě s českým premiérem Petrem Fialou. Ten má dnes na programu jednání v Kongresu a sejít se chce také s Johnsonem.
Americká podpora Ukrajiny tak zůstává zablokovaná již měsíce měsícem, zatímco ruská válka proti sousední zemi vstoupila do třetího roku. Johnson se jako řadový poslanec stavěl proti podpoře napadené země, v posledních týdnech ale opakovaně dává najevo, že jí chce dodatečné prostředky zajistit.
Svým novým plánem jde Johnson proti mnohým stranickým kolegům. Část z nich mu pohrozila, že se jej pokusí vytlačit z funkce, když bude prosazovat další financování Ukrajiny, připomíná deník WP. Podotýká, že jeho plán nezahrnuje imigrační restrikce, kterými někteří republikáni podmiňovali schválení zahraniční pomoci.
Otázkou také zůstává, jak se k věci postaví demokraté, jejichž hlasy nejspíše bude balík potřebovat. Jak uvádí americký tisk, Johnsonův složitý manévr čelí nejistým vyhlídkám a mohl by narazit i v Senátu. Šéf sněmovny ovšem podle NYT plán konzultoval se senátními lídry i Bílým, domem, „což naznačuje, že by mohl Kongresem projít, pokud neztroskotá ve sněmovně“.
