Poslanci Šimon Heller (KDU-ČSL), Michal Zuna (TOP 09) a Jiří Hájek (STAN) v poslanecké sněmovně sbírají podpisy svých kolegů pod návrh na zřízení vyšetřovací komise k prošetření kauz Kanceláře prezidenta republiky v letech 2013 až 2023. Chtějí objasnit pochybné či podezřelé jednání čelných představitelů kanceláře a dát prostor k vyjádření svědkům či poškozeným osobám.

Vyšetřovací komise, kterou chtějí v bezpečnostním výboru poslanecké sněmovny zřídit koaliční poslanci, by se podle důvodové zprávy, jejíž znění má deník FORUM 24 k dispozici, zabývala kauzami, které rezonovaly v médiích – od neoprávněné skartace utajovaných dokumentů přes podivné majetkové machinace a podezřelé zadávání zakázek v Lesní správě Lány až po nedůstojné chování k zaměstnancům KPR, které zahrnovalo i hrubý nátlak. O některých už na jednání výboru poslanci jednali.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Byli jsme svědky devalvace úřadu

„Vzhledem k tomu, že řada těchto kauz se dotýká bezpečnosti České republiky, považujeme za správné a potřebné ustavit Vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny, která by kauzy nejužšího vedení KPR v letech 2013–2023 prošetřila,“ píší zákonodárci vládních stran v důvodové zprávě.

V uplynulých letech byla podle poslanců, kteří stojí za iniciativou k vytvoření vyšetřovací komise, celá česká veřejnost a také většina politických představitelů svědky bezprecedentní devalvace úřadu prezidenta republiky. Jedním z nejviditelnějších projevů byly machinace, které prováděli čelní představitelé Kanceláře prezidenta republiky a blízcí političtí spojenci a důvěrníci prezidenta Miloše Zemana.

„Vyšetřovací komise k prošetření kauz KPR v letech 2013 až 2023 si vytyčila cíl objasnit pochybné či podezřelé jednání čelních představitelů KPR a dát prostor k vyjádření svědkům či poškozeným osobám. Zároveň jde o alespoň částečné narovnání důvěry občanů ve státní instituce, která byla kauzami a zneužíváním moci ze strany odcházejícího vedení KPR silně otřesena,“ dodávají.

Bezpečnost i hospodaření

Podle poslance KDU-ČSL Šimona Hellera bude komise vyšetřovat dění na Hradě mezi roky 2013 a 2023 ve dvou rovinách. „Jedna je bezpečnostní a druhá hospodářská. Co se týká té bezpečnostní, kterou považuji za naprosto klíčovou, tak podle mě je potřeba se zaměřit na dění na Hradě nejen kolem kauzy Vrbětice, ale pro vazby některých nejbližších lidí pana prezidenta na Čínu, na Rusko, což navazuje na to, že jim chyběly bezpečnostní prověrky, které jim chyběly z nějakého důvodu,“ řekl deníku FORUM 24.

Druhá rovina se týká hospodaření na Hradě v těchto letech. „Když to hodně zjednoduším, tak v lánském lese se střílelo tolik a slivovice zmizelo z Hradu tolik, že se zkrátka musíme zabývat tím, co se tam dělo a nedělo,“ okomentoval Heller.

Dále čtěte

Kupte si naši novou tašku! Bez Babiše a Okamury bude nejlíp

Po obrovském úspěchu triček s nápisem „Bez Babiše a Okamury bude nejlíp“ jsme se rozhodli přijít s novinkou: s červenou…

Přistupujeme k tomu rozumně

K vytvoření vyšetřovací komise potřebují pod svůj návrh získat alespoň pětinu podpisů všech poslanců. Na sněmovní většinu se ale Heller, Zuna a Hájek spolehnout nemohou. Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka si pořádek na Hradě musí udělat nový prezident a policie, která kauzy vyšetřuje. „Přistupujeme k tomu rozumně. Pokud by se ukázalo, že je potřeba vyšetřovací komise, budeme to debatovat na úrovni předsedů klubů, ale zatím jsme nezaznamenali, že by byl u policie nebo nového prezidenta problém,“ napsal deníku FORUM 24.

„Obecně vzato by podle mě bylo spíše vhodné vyčlenit Hrad pod fungování ministerstva kultury a kulturních institucí, jako je Národní muzeum, protože právě pocit, že bydlím na Hrade a z něho to tu řídím, dělal bývalým prezidentům v hlavě největší paseku,“ dodal Michálek. Vyjádření zástupců ODS k tomu, zda podpoří svým podpisem vznik komise, se redakci deníku FORUM 24 do vydání článku nepodařilo získat.

Sněmovní vyšetřovací komise má podle zákona právo opatřovat si podklady, vyžadovat vysvětlení a vyslýchat svědky. Z její činnosti může vzejít trestní oznámení. V minulosti se objevovaly hlasy, že vyšetřovací komise se k nějakým zásadním závěrům nedobraly. Vyšetřovací komise poslanecké sněmovny vznikla například i k šetření ekologické katastrofy na řece Bečva v roce 2020.